VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Věční studenti vysokých škol zaplatí i šestkrát víc než loni

Brno - Přihlásil se na vysokou školu s tím, že za semestr zaplatí přibližně čtyři tisíce korun. První ročník vystudoval. Při nástupu do druhého se ale sedmadvacetiletý Ondřej Michalík nestačil divit. Masarykova univerzita v Brně poplatek pro ty, kdo už překročili maximální délku studia, v letošním akademickém roce zvýšila na lékařské fakultě na 19 800 korun.

3.11.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Attila Racek

Michalík na Masarykovu univerzitu nastoupil po třech letech na soukromé vysoké škole. „Studium na soukromé škole jsem nedokončil. Na Masarykovu univerzitu jsem nastoupil na obor Všeobecná zdravotní sestra v loňském roce. V podmínkách stálo, že za semestr zaplatím 3999 korun," prohlásil muž.

S navýšením poplatků nepočítal. „Studium jsem kvůli tomu přerušil. Musím si na něj nejprve vydělat," posteskl si Michalík.

24 000korun zaplatí v letošním akademickém roce za semestr studenti fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně, kteří překročili maximální délku studia. Je to nejvíc ze všech z celé vysoké školy.

Masarykova univerzita poplatky za studium zvýšila podle své mluvčí Terezy Fojtové proto, že pro ni bylo neúnosné, aby studenti platili nejnižší sazbu, kterou povoluje zákon. „V loňském akademickém roce byly poplatky tak nízké kvůli rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Vytýkal nám, že máme formální nedostatky v určování výše poplatků," informovala Fojtová.

Na základě rozhodnutí soudu rektor univerzity Mikuláš Bek snížil všechny poplatky na státem dané minimum, tedy 3 999 korun. V předchozích letech studenti platili částky v rozmezí patnáct až čtyřiadvacet tisíc korun za semestr. „Tento stav dlouhodobě nebyl udržitelný, protože poplatky jsou podle zákona příjem stipendijních fondů a peníze z nich plynou zpět ke studentům v podobě stipendií," dodala Fojtová.

V případě, že by poplatky byly stále takto nízké, musela by podle ní Masarykova univerzita některé stipendijní programy dokonce zrušit.

O výši poplatku až do verdiktu soudu rozhodovaly akademické senáty jednotlivých fakult. „Soudu vadilo, že Masarykova univerzita nemá uvedené poplatky přímo ve statutu školy, ale zveřejňují se prostřednictvím rozhodnutí děkana příslušné fakulty po projednání v jejím akademickém senátu," vysvětlila Fojtová.

Nyní o poplatcích rozhoduje celouniverzitní senát. Škola ale chce zachovat předchozí praxi a stále zohledňovat názory vedení jednotlivých fakult. „Považujeme za zásadní, aby poplatky vyjadřovaly jak zájmy plátců, tak příjemců stipendií. Hovořit by proto do nich měly i fakultní akademické senáty, protože jsou nejblíž studentům, kterých se nastavení poplatků týká," konstatoval předseda Studentské komory Akademického senátu Masarykovy univerzity Pavel Troubil.

Poplatky na všech fakultách Masarykovy univerzity se od letošního akademického roku pohybují v rozmezí patnáct až čtyřiadvacet tisíc korun. „Platit musejí podle zákona studenti, kteří přesáhli povolenou maximální dobu studia. To jsou čtyři roky pro získání bakalářského titulu a tři roky pro získání navazujícího magisterského titulu," uvedla mluvčí ministerstva školství Klára Bílá.

Vedení Masarykovy univerzity do budoucna uvažuje také nad tím, že poplatky sjednotí na částku osmnáct tisíc korun pro všechny obory a fakulty. „Některé senáty tuto možnost projednaly, jejich hlas zatím není jednotný. Ukázalo se, že sjednocení poplatku v tuto chvíli není možné," dodala mluvčí vysoké školy Fojtová.

Autor: Michaela Římanová

3.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dálnice D8, ministr dopravy Ťok, premiér Sobotka
20

Buďte trpěliví, prosí řidiče Ťok

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies