VYBERTE SI REGION

Větve pokácených topolů u Kačence vadí lidem. Majitelka pozemku úklid plánuje

Vyškov – Padající větve, které si občas vyžádaly i výjezdy hasičů, před několika měsíci ohrožovaly lidi na procházce kolem vyškovského rybníka Kačence. Majitelka pozemků nechala desítky topolů lemujících koryto náhonu bývalého cukrovaru skácet. Pozornost však poutají stále. I téměř rok po vykácení pozůstatky jejich kmenů a větví stále leží na březích náhonu.

9.4.2015
SDÍLEJ:

Loni pokácené topoly u rybníka Kačence ve Vyškově opět budí pozornost. Majitelka pozemku je sice nechala skácet, firma však po sobě neuklidila. To se Vyškovanům nelíbí.Foto: DENÍK/Adam Hrbáč

„Ten, kdo stromy pokácel, po sobě zanechal skutečně spoušť. Zajímá někoho tento stav? Nevím, kdo by za to měl zodpovídat, ale někdo by se o odklizení měl postarat. Po rekonstrukci rybníka k němu chodí stále víc lidí, navíc začíná procházková sezona. A jeho okolí rozhodně nevypadá pěkně," poukázal na neodklizené hromady větví protkané odpadky například Vyškovan Mirek Vágner, který doufá, že bude v nejbližší době sjednaná náprava.

Při ní očekává účast města. „Co na to říká například vyškovský odbor životního prostředí?" ptal se Vágner.

Podle vedoucího odboru Jiřího Kutálka město příliš pravomocí v tomto případě nemá. „My jako město jsme v místě nevykáceli jediný strom. Všechno zajišťoval vlastník pozemku na základě žádosti rybářů. Stromy ohrožovaly bezpečnost lidí, padaly z nich suché větve, jejich stav si dokonce vyžádal několik zásahů hasičů," přiblížil Kutálek.

Stromy, které musely padnout, se nacházely v korytě náhonu, který vede k bývalému vyškovskému cukrovaru. A přesně tam po vykácení zůstaly. „Ihned po kácení jsme vyzvali majitele, aby byly odstraněné. A předpokládám, že se tak stalo. Je možné, že na místě nějaké větve zůstaly. Půjdeme se tam podívat, jestli byla podstatná část dřevin skutečně odstraněná," slíbil Kutálek.

Víc ale město dělat nemůže. Právě z důvodu, že pozemek není jeho. „Majitel samozřejmě má povinnost udržovat vodní dílo v provozuschopném stavu. Jde ale o poměrně diskutabilní otázku. Koryto totiž průtočné je. Na druhou stranu náhon ve své podstatě už není potřebný, nepodporuje provoz cukrovaru," vysvětlil vedoucí.

Majitelka pozemku, která loni na podnět vyškovské radnice nechala topoly pokácet, Monika Plhalová se k úklidu zády neobrací. „Původně se o stromy měla postarat firma, která je kácela. Tak se ale nestalo, takže mi nezbude nic jiného, než abych pozemek uklidila sama. Každopádně to mám v plánu," ujistila Plhalová s tím, že do léta, kdy začne hlavní sezona, už by v rekreační zóně kolem Kačence nemělo být po větvích ani památky.

S plány tak může být spokojená nejen vyškovská veřejnost, ale také rybáři, kteří jsou u Kačence nejčastěji. Třeba jako mladý rybář Petr Kábele z Lulče. „Na ryby ke Kačenci chodím teprve rok, takže nevím, jak to tady vypadalo dřív. Nijak zásadně mi ale neodklizené větve nevadí. Na druhou stranu v tom, aby v korytě ležely, také žádný přínos nevidím. Ani třeba jako vhodné stanoviště pro některé živočichy," přemítal Kábele.

Co se týká pokácených topolů, nejsou trnem v oku veřejnosti jen nyní, když hromady kmenů a větví hyzdí okolí rybníka. Potom, co šly k zemi, se věcí začalo zabývat občanské sdružení Zelený Vyškov. To podalo žádost o vysvětlení kácení na vyškovskou radnici. Město se ovšem od věci distancovalo s upozorněním, že nejde o jeho pozemek.

Autor: Alena Grycová

9.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

Zvěř kromě hladu trápí i psi. Myslivci se snaží pomoct i zakládáním políček

Likvidační a dezinfekční práce v ohnisku nákazy ptačí chřipkou.
17

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Eiffelovu věž čeká „plastika". Za osm miliard

Nepřehlédnutelný symbol Paříže čeká dlouhá a nákladná rekonstrukce. Trvat by měla až do roku 2025 a stát 300 milionů eur, v přepočtu tedy přes osm miliard korun.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies