VYBERTE SI REGION

Vladimír Kýhos: Se sportovci se politici fotí. Peníze neseženou

Brno /ROZHOVOR/ - Jeho předchozí brněnská mise skončila po sérii neúspěchů. Jenže to už je přes čtyři roky. Napodruhé se hokejovému kouči Vladimíru Kýhosovi v extralize daří naprosto odlišně. V základní části nejvyšší soutěže je brněnská Kometa podobně úspěšná jako naposledy před čtvrtstoletím. „Od chvíle, co jsem přišel, cítím obrovskou podporu hráčů," říká osmapadesátiletý trenér, který si minulé týdny užíval olympiádu. Aby ne. Před třiceti lety získal pod pěti kruhy stříbrnou medaili.

2.3.2014
SDÍLEJ:

Trenér Komety Vladimír Kýhos.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Vychutnává si extraligový trenér dlouho přestávku bez soutěžního zápasu, nebo je naopak nervózní?

Je to šance odpočinout si od stereotypu. I hráči si udělají domácí pohodu a zapomenou na hokej. Odpočinou si jeden od druhého i od nás trenérů. Je to ku prospěchu.

Někomu se ale pauza hodila víc a někomu míň. Kometa měla velmi dobrou formu.

Ano, nám se celkem vedlo. Ne, že by nám to vadilo, ale je to trochu škoda. Ale všichni jsme věděli, že nás čeká přestávka. Na doplnění energie je výborná.

Nechyběl vám zápasový adrenalin?

Já jsem si ho užil u televize. Sledoval jsem na olympiádě hokej i všechny další sporty. Takže jsem si moc neodpočinul.

Pauzu jste tedy trávil především u televize s olympiádou?

Dcera měla prázdniny, tak se jela do Litvínova za babičkami a kamarádkami. Já jsem byl v Brně sám. Když jsem odtrénoval, tak jsem čas trávil u televize. Olympiáda je jednou za čtyři roky, jsou tam nejlepší sportovci z celého světa, rád se na to podívám a fandím našim.

Vy máte coby stříbrný medailista ze Sarajeva 1984 k olympijským hrám speciální vztah. Cítíte nostalgii?

Vzpomenu si na to, byly to hezké chvilky. Ale už je to dávno.

Třicet let. Vybavíte si přesto některé okamžiky, třeba vaši střelu do tyče z finále proti Sovětskému svazu?

Občas si na to vzpomenu, protože my jsme tenkrát opravdu byli od toho zlata kousek. Když Rusáci vedli, tak se uklidnili a hráli svoji hru. Ale běda, když to bylo dlouho nerozhodně. To znervózněli. A koneckonců to šlo vidět i na této olympiádě. Chtěli to brát každý sám na sebe a jejich strojová hra se rozpadla.

Ruský neúspěch rozhodně zastínil ten český. Jenže oba národy patří v hokejovém Soči mezi ty poražené. Dokážete takto na dálku zanalyzovat, co bylo špatně?

Nevyvedl se nám vstup do turnaje. Výkony nebyly špatné. Jsme hrozně negativní, tohle se mi nelíbí. Na všechno nadáváme, ale vždyť tam se sešli nejlepší hokejisté světa a vyhrát může jenom jeden tým.

A co rozhodující zápas s Američany?

Když vám v takovém zápase nezachytá gólman, tak je to hrozně těžké. A to se stalo. Ondra Pavelec by to měl přijmout. To byla celá příčina. Kdyby v Naganu nechytal Hašek, tak nejsme olympijští vítězové. A tam měli Američané výraznější šance.

Po konci olympiády se strhla velká mediální hysterie. Byla na místě?

Já bych z toho nedělal tragédii. Píšeme, jak jsme hráli špatně, ale zápasy jsou vyrovnané. Druhý den bychom třeba zase vyhráli. To jsou zápasy o všechno a rozhoduje momentální forma.

Berete si při sledování zápasů na nejvyšší světové úrovni i něco do své profese?

Určitě!

Třeba že Kanada sehrála vynikající přesilovku?

Musíte brát, že ty přesilovky hrají úžasně kvalitní hráči. Já si z toho sledování beru celý obraz hry.

Koho považujete za nejlepšího hráče turnaje?

Docela souhlasím s názorem direktoriátu. Takže Teemu Selänne. Já jsem byl u jeho začátku, když jsem hrál ve Finsku. Jemu bylo osmnáct, když hrál za Jokerit a vlastně i za nároďák. Tahali jej do NHL a on ve Finsku vydržel až do jedenadvaceti. Je úžasné, co ten kluk předvádí ve čtyřiatřiceti. Je to opravdu borec.

Zmínil jste brzké odchody do zámoří, což je jeden z neduhů českého hokeje. Co ještě vám na něm vadí?

Pořád přirovnáváme současné hráče ke zlaté generaci. Ale ti kluci přece vyrostli ze zavedeného systému středisek mládeže. Po revoluci přišla na svaz nová generace funkcionářů, a všechno se to zrušilo. Dneska se někteří borci bijí v prsa, že založili hokejové akademie. Ale co je hokejová akademie? Přece středisko mládeže.

A zmíněné odchody do USA a Kanady?

My jsme zapomněli hrát český hokej. S tím jsme se vždycky prosadili. Eliášové, Jágrové, Ručinští, Langové. To byla česká škola, která se prosadila inteligencí.

Takže se mladí kluci učí hokej, který našemu národu není vlastní?

Nedávno jsme se o tom bavili. My chceme hrát český hokej, ale všichni hrají v Kanadě. Místo abychom se zaměřili na kvalitu a koncentrovali ji do malého počtu týmů, tak ji rozmělníme. A hráči nám nerostou.

Jaký důraz kladete na sledování mládežnických týmů v Kometě?

Chodím na juniory i na dorost. Ale nemám tolik času, abych je sledoval. V Brně to dělají velmi dobře. Už jen tím, že do Komety berou její bývalé hráče.

V kádru extraligového áčka dostává příležitost řada mladíků. Jste s tím spokojený?

Je vidět, že Kometa produkuje hokejisty. Nepotřebuje vyhrávat tituly v juniorech nebo dorostech. Potřebujeme, aby každý rok vypadl do áčka jeden dva hokejisti. Abychom je tam mohli zabudovat a vytvořit mančaft z komeťáků. To tady v posledních deseti dvaceti letech nebylo.

Mládežnické trenéry jste pochválil. Jak si pochvalujete realizační tým, který jste si k sobě vybral k extraligovému áčku?

Já si teda neztěžuju (smích). Funguje to tak, jak napovídají letošní výsledky. Od doby, co jsme sem přišli, máme velkou podporu hráčů. Taky výkonnost určitých hráčů šla oproti loňsku hrozně nahoru. A samozřejmě spolupráce s trenéry Martinem (Pešoutem) a Karlem (Beranem) nám funguje. Já jsem v pozici kouče, málokdy zasahuju do tréninků.

To dělají asistenti?

Určíme si, co budeme dělat, Martin s Karlem tréninky připraví a vedou je.

Když jste si rozdělili kompetence, co vás na trenéřině nejvíc baví, je to koučování zápasů?

Já už trénuju dvacet let. Člověk už je na to řvaní na ledě trochu… Ale i hráči si od vás trochu odpočinou. Když je trénujete, připravujete každý den a před zápasem do nich ještě boucháte taktiku. Pak je to takové omleté.

A na střídačce jste se za těch dvacet let hodně uklidnil?

Jo, hodně. Ale opravdu. Člověk k tomu postupem času dospěje. Je to i přehledem, který získá.

Brno je v jednom ohledu hodně specifické. Když se daří, tak máte nejlepší práci ve městě. Ale běda, když výsledky nepřicházejí…

To může být za týden všechno jinak. Ale ne, to je na sportu hezké. I když kruté. Vždycky to odnese trenér. Má zodpovědnost za výkony. Ale málokdy za ně může jen on.

Trenér Komety Vladimír Kýhos.

Letos byla křivka výkonů a výsledků bez výraznějších extrémů. Jak si tedy užíváte letošní sezonu. Je to jedna z těch lepších?

V Litvínově jsme byli s Pepíkem Beránkem druzí. V Chomutově jsme hráli baráž. V Litvínově jsme postoupili přes Třinec.

Takže na hodnocení si počkáme třeba do dubna?

Uvidíme, kdy skončíme. Ale líbí se mi, že hráči vnímali pozitivně naši taktiku. U nás se hodně dbá na obranu. To je samozřejmě základ. Ale bránit přece můžeme začít od branky soupeře. Ale ne od červené čáry.

Mluvil jste o hráčích, jejichž výkonnost šla prudce nahoru. Kdo ve vašich očích udělal takový skok?

Jde o hráče, kteří jsou tu dva nebo tři roky, ale doteď toho moc nenahráli. Třeba Vojta Němec nebo Vilda Burian, Martin Dočekal s Honzou Káňou. Ukazují, proč je do Komety vzali a proč byli v první lize ve svých týmech nejlepší.

V poslední době se peníze kolem Komety řešili kvůli konci Kajotu coby sponzora brněnského klubu. Řešíte to v kabině?

Určitě. Když vám odpadne takto velký sponzor, tak je to téma. Co kluci, kteří mají vysoké smlouvy, řeknou si, co s nimi bude v příští sezoně? Jestli bude klub schopný je naplnit. Smlouvu můžete mít, ale těžko dostanete peníze, když je klub nemá.

Takže cítíte, že do příští sezony může jít o velký problém?

Když čtu dotazy od fanoušků, proč nekoupíme střelce, odepíšu jim: sežeňte deset milionů a koupíme střelce. I stát se k tomu musí postavit jinak. Hokej s fotbalem tu byl zdaleka nejúspěšnější sport, ale co se pro ty sporty za poslední roky udělalo? Politici se chtějí se sportovci po jejich úspěších fotit. Ale aby rozhodli o státních penězích pro sport, to ne. Nechápu.

Když jste se vraceli ze Sarajeva se stříbrnou medailí, taky se s vámi čelní představitelé státu fotili?

Samozřejmě. Taky jsme byli u pana Štrougala (předseda vlády pozn. red.). Dostali jsme padesát tisíc korun a poukaz na ladu. Tu jsme si samozřejmě museli koupit. Ale měli jsme přednost v pořadníku. Tak jako nebyly banány, nebyly ani lady. Já ji ani nechtěl.

Sarajevo bylo v roce 1984 olympijsky vyzdobené. Ani ne o deset let později pak celý svět v televizi sledoval hořící budovu parlamentu a válečným konfliktem zjizvené město. Jak vám bylo?

Bylo to nepříjemné. Trochu jsem to tam poznal, i ty lidi. A ten národ jsme všichni znali, protože se v podstatě nikam jinam nejezdilo. Na stadionu, kde jsme měli slavnostní nástup, později shromažďovali válečné zajatce. Bylo to smutné. Tohle člověk nechce slyšet.

Autor: Michal Čejka

2.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Rakušané volí v opakovaných volbách nového prezidenta

Vídeň - V Rakousku začalo opakované druhé kolo prezidentských voleb. Voliči si vybírají mezi nezávislým kandidátem podporovaným stranou Zelených Alexanderem Van der Bellenem a členem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem. Květnové hlasování, v němž zvítězil Van der Bellen, kvůli formálním chybám při sčítání hlasů zrušil ústavní soud.

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies