VYBERTE SI REGION

Vozíčkáři ve Vyškově stále narážejí na bariéry

Vyškov – Tři centimetry se můžou zdát jako bezvýznamné číslo. Pro vozíčkáře, který se potřebuje dostat z přechodu na chodník, však každý centimetr navíc může hrát podstatnou roli. A ve Vyškově je míst, kde vozíčkáři projedou jen s obtížemi nebo vůbec, ještě stále mnoho.

31.8.2012
SDÍLEJ:

Překonat silnici k obchodnímu domu Kojál ve Vyškově je pro vozíčkáře problém.Foto: DENÍK/Michal Kočí

Například přechod pro chodce u obchodního domu Kojál. „Ze spodního přechodu u domu se do centra prakticky dostat nedá. Už několik vozíčkářů si stěžovalo, že se tu skoro převrátili a víckrát tudy nepojedou," uvedla předsedkyně vyškovské Asociace Paprsek Jaroslava Bednářová.

Největší nedostatek spočívá v nedodržení vyhláškou stanovené normy, která říká, že převýšení chodníku oproti silnici nesmí být na bezbariérovém místě vyšší než dva centimetry.

Ve městě však není problém najít podobné přechody i ve výšce třikrát větší. „Jde třeba o všechny přechody pro chodce kolem kruhového objezdu poblíž Agrodomu. I jediný centimetr hraje často velkou roli. Nehledě na to, že zdlouhavé najíždění brzdí a často i obtěžuje kolemjdoucí nebo řidiče," postěžovala si vyškovská vozíčkářka Jarmila Temerová.

Podobně jsou na tom i chodníky na autobusovém nádraží. Všem nástupním ostrůvkům navíc bezbariérový přístup chybí úplně. „O problému víme a v příštím roce ho vyřešíme. Vozíčkáři se poté dostanou na jakýkoli ostrůvek bez problémů," slíbil Jaroslav Polišenský ze společnosti Krodos, která nádraží spravuje.

V posledních letech se podle Bednářové dalo ve Vyškově mnoho míst do pořádku, ale stále se nejedná o pravidlo. „Prostě nedovedu pochopit, jak se může řešení často velmi jednoduchých problémů, kdy by stačila minimální stavební úprava, táhnout tak dlouhou dobu. Výmluvy a různé nepodložené argumenty ze strany města mě rozčilují," přiznala Bednářová.

Radnice ovšem problém podle svých slov nepodceňuje. „Dobře víme, že všechny nové stavby by měly mít bezbariérový přístup a ty starší, pokud je to možné, obrušujeme a zpřístupňujeme. Sám bych byl rád, kdyby se tento problém vyřešil," poznamenal místostarosta Karel Jurka.

Také místostarosta Roman Celý potvrdil, že město vozíčkáře neignoruje. „Jen na chodníky ročně vynaložíme minimálně tři miliony korun. Musíme postupovat podle norem, a proto dbáme na to, aby byly všechny nové objekty bezbariérové. Zároveň postupně revitalizujeme sídliště a ulice. Jen to prostě vždycky nejde tak rychle, jak by si někteří lidé představovali," upozornil Celý.

Zatímco někde jsou chodníky naprosto v pořádku, jinde není těžké na základě jednoduchého měření zjistit, že nevyhovující bude i chodník, který se v současnosti opravuje. „To je případ přechodu pro chodce naproti škole v Purkyňově ulici. Nechápu, jak je možné, že se staví chodníky, které trpí stejnými neduhy jako ty staré," podotkla Bednářová.

Chybějící nebo špatně řešené bezbariérové vstupy ve Vyškově však nejsou jen otázkou chodníků a přechodů pro chodce. „Když si chci nakoupit třeba v pekárně, většinou jsem odkázaná na prodavačku, která mi rohlíky přinese před vstup. To mi docela vadí. Nejen že bych si ráda vybrala, co si koupím, ale celá situace bývá dost ponižující a nedivím se ani některým zákazníkům, kteří to nesou nelibě, protože třeba spěchají," povzdechla si Temerová.

Autor: Ivo Michalík

31.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
8 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies