VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vstup do školy na Blanensku? Možná jen na otisk palce

Blanensko – Čipové karty, kamerový systém nebo dohled učitelů a vrátného. Takovými způsoby zajišťují bezpečnost svých žáků školy na Blanensku. Kvůli tragické události, která se před nedávnem odehrála v budově střední školy ve Žďáru nad Sázavou, bezpečnostní opatření zpřísňují. Nové turnikety u vchodu zavede boskovická střední škola André Citroëna, vstup na čip plánuje také gymnázium v Rájci-Jestřebí.

6.11.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Archiv školy

Bezpečnost žáků ve škole v Boskovicích dosud zajišťovala recepce a vrátnice, přes kterou musel každý projít. Do konce roku budou příchozí kontrolovat navíc také kamery nebo turnikety. „Turnikety budou pravděpodobně na otisk palce. Jelikož ale máme hodně žáků, uvidíme, zda to bude technicky možné. Zabezpečení vchodu jsme plánovali již delší dobu, událost ve Žďáru ale tyto investice urychlila," popsal ředitel boskovické střední školy André Citroëna Karel Ošlejšek. Podobné turnikety i kamerový systém už několik let zajišťují bezpečnost také ve Střední škole technické a gastronomické v Blansku.

Nové zábrany v boskovické škole pustí v časových intervalech vždy jen jednoho studenta. Nikdo cizí by se tak do budovy vůbec neměl dostat. Kromě ochrany proti vniknutí neznámých lidí do školy poslouží zařízení také k zaznamenání příchodu a odchodu žáků. „Jelikož máme více pracovišť a žáci z budovy neustále odchází do dílen, autoškoly nebo na volné hodiny, je jejich pohyb opravdu složitý. Turnikety společně s recepcí a vrátnicí nám umožní je lépe sledovat. Bezpečnost se ale dá obejít vždy," dodal Ošlejšek.

Rájecké gymnázium podobně jako ostatní školy zajišťuje budovy pomocí elektrických zámků a učitelského dohledu. V nejbližší době tam ale plánují zavést vstupy na čipy. Ty vlastní všichni studenti školy už nyní. Používají je například při kopírování nebo na obědech. „Zavedení tohoto systému je otázkou několika týdnů. Čipy pouze nově naprogramujeme a přidáme jim další funkci. V součas­nosti ještě čekáme, až bude možné propojit čipy s elektronickou třídní knihou," vysvětlil ředitel rájeckého gymnázia Stanislav Laštůvka.

Policisté nechávají zabezpečení budov především na školách samotných. „Nejlíp ví, kde jsou jejich slabiny. Ve školách pak připomínáme hlavně obecné zásady bezpečného chování. Děti by měly hlásit, pokud ve škole uvidí někoho cizího, a všude by měl být zajištěn také funkční dozor," sdělil policejní mluvčí Petr Nečesánek.

Na tyto osvědčené způsoby spoléhá většina škol. Vchody před vyučováním kontrolují učitelé nebo jiní zaměstnanci a v době výuky je budova zamčená. Kdo chce dovnitř, musí zazvonit. „Zvýšili jsme dohled u vchodů i na chodbách o přestávkách. Víc ale dělat nemůžeme," řekla ředitelka Základní školy Erbenova v Blansku Simona Poláková. Pedagogický dozor zvýšili i v blanenské Základní škole Tomáše Garrigua Masaryka, kde žáky nově hlídá také kamera.

Již třetím týdnem intenzivně mapují zabezpečení škol pracovníci České školní inspekce. „Sledujeme, jak různé školy bezpečnost žáků zajišťují a podle získaných výsledků napíšeme zhodnocení situace a možná doporučení. Z prohlídek už nyní vyplývá, že školy pro své zabezpečení dělají maximum," uvedl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Do konce listopadu vypracují inspektoři zprávu, na základě které pak ministerstvo školství zváží zavedení nové vyhlášky, která jasně určí, jakým způsobem musí ředitelé školu zajistit. Současná doporučení jsou totiž velmi obecná.

Událost, kdy se psychicky nemocná žena dostala do budovy školy a pobodala tamní studenty, vyvolala řadu rozdílných názorů na to, zda je vůbec možné vniknutí cizích lidí do budovy zabránit.

Ředitelé se shodují, že před možným útokem násilníka studenty nelze úplně ochránit. „Takové bezpečnostní opatření, které by zabránilo útoku psychopata, neexistuje. Škola je komunitní zařízení, které má být otevřeno všem a nemůžeme ji proto zcela uzavřít jako pevnost. Na druhou stranu musí také zajišťovat určitou bezpečnost svým žákům," podotkl ředitel Základní školy Boskovice Vladimír Ochmanský.

Podobný názor zastává i ředitel rájeckého gymnázia. „Pokud se někdo cizí do budovy dostat chce, vždy si najde nějaký způsob. Bezpečnost žáků se úplně ohlídat nedá. Když děti vidí někoho cizího, nepoznají, zda se jedná o rodiče žáků nebo někoho nebezpečného. Školy mají být otevřené. Nechceme, aby se do nich báli studenti chodit. Namísto zavírání škol by se měli kontrolovat spíše lidé, kteří běhají venku," řekl Laštůvka.

KRISTÝNA HLOUŠKOVÁ

Autor: Redakce

6.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies