VYBERTE SI REGION

Výnosy obilí jsou vyšší o tuny, zemědělci si pochvalují rekordní sklizeň

Vyškovsko – Oproti loňsku budou výnosy o dost horší. Dobré to letos nebude. Chyběl déšť. I takové věty pronášeli před časem zemědělci z Vyškovska, kteří se začínali smiřovat s tím, že letošní sklizeň se k lepším rokům nepřipíše. Žně jsou u konce a všechno je jinak. Sucho se nakonec sklizně příliš nedotklo. Výnosy jsou dokonce nadprůměrné.

14.8.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Fanta Michal

Jako třeba v Rousínově. „Za celou dobu, co pamatuji, máme rekordní výnos. A to osm tun z hektaru v pšenici, 6,7 tun v ječmeni a 4,6 tuny v hrášku. Navíc nás velmi těší, že vše je ve výborné kvalitě. Pěstujeme potravinářskou pšenici, ta je bez vady, takže se vejde do potravinářských kritérií. Také sladovnický ječmen má bezvadnou jakost," byl spokojený hlavní agronom rousínovského zemědělského družstva Pavel Julínek. I přesto, že jsou letos výnosy nad očekávání dobré, se domnívá, že to lidé v obchodech na svých peněženkách nepoznají.

Důvod k oslavám mají také ve společnosti Agria Nížkovice. Také tam láme sklizeň rekordy. Alespoň co se pšenice a ječmene týče. „Naopak u řepky jsme na slabším průměru. Pšenice jsme na hektar sklidili 7,3 tuny, ječmene 6,6 tuny a řepky 2,9 tuny. Pro porovnání: běžný průměr se u nás pohybuje u pšenice šest a půl tuny, u ječmene pět a řepky tři tuny," sdělil předseda nížkovických zemědělců Pavel Pásek.

O něco slabší byl podobně jako v Nížkovicích výnos řepky v okolí okresního města. „Rozhodl už podzim. Bylo mokro při setí a máme tak nevyrovnané porosty. Navíc tam, kde ji pěstujeme na slabších vysychavějších štěrkovitých a písčitých půdách, se podepsalo také horko," naznačil důvody předseda představenstva společnosti Agros Dědice Cyril Sigmund.

S podstatně větším žárem se navíc muselo vyrovnat pole u vyškovské Lhoty, které nedávno hořelo. „Příčinu zatím neznáme, ale naštěstí to dopadlo ještě dobře. Sláma byla na řádcích, takže hořelo po povrchu. Navíc jsme pak hned podmítli, takže se plameny na kvalitě půdy výrazně neprojeví," poznamenal předseda.

Sklizeň vyškovským zemědělcům narušily i další potíže. Dvakrát jim zahořel kombajn. „Praskly olejové tlakové hadice. Naštěstí se to vždy hned uhasilo, takže větší škody nevznikly. Nepočítám-li statisíce na opravu," dodal Sigmund, kterého momentálně víc než radost ze sklizně zaměstnávají otázky ohledně krmiva pro dojnice. „Vojtěška a jetel kvůli suchu nenarostly. Podobně jako kukuřice. Jestli nenaprší, očekávám naopak velký nedostatek ve výrobě krmiv. Tam bude problém," popsal nepříznivou situaci.

Sucho se podepisuje i podle nížkovického družstva. Narušilo totiž úrodu silážní kukuřice. „Pěstujeme ji pro naši bioplynovou stanici. Běžně silážujeme v září, nyní musíme už koncem tohoto týdne. Kukuřice zaschla, je ve špatné kvalitě a navíc je jí málo. Je to mizérie," posteskl si Pásek.

Konstatoval, že v současné době je na polích čeká diskování, podrývání a orba. „Větší zápřah než žně je ovšem právě silážování kukuřice. Musíme ji dostat z pole co nejdřív. Je totiž potřeba ji zpracovat najednou, takže pracujeme nepřetržitě," sdělil Pásek.

Na rozdíl od vyškovských zemědělců ti nížkovičtí letos problém s požáry obilí neměli. A také na rozdíl od loňského roku: tehdy jim plameny sežehly dva hektary pšenice. „V Kobeřicích nám nicméně hořelo strniště. O ztrátu i tak půjde. Následná péče spolkne větší náklady, navíc nám jde o organickou hmotu, která půdu zúrodňuje. Proto strniště zaoráváme. Popel je nám pochopitelně k ničemu," vysvětlil Pásek.

To krásenským rolníkům se letos plameny vyhnuly. „Musím říct, že mě u všech komodit, které pěstujeme, tedy pšenice, žita, ječmene i řepky, příjemně překvapilo, že i přes potíže s počasím vzešly dobře. I přesto, že zatím nemáme výnosy přesně vyčíslené, už nyní víme, že jsou mírně nadprůměrné. I kvalita je dobrá," pochvaloval si agronom družstva Kojál-Krásensko Vladislav Matuška.

Slušnou úrodu, srovnatelnou s loňským rokem, evidují i ve vyškovském Agrosu. „Na úrodných půdách byla dobrá, na těch kamenitých a písčitých pak o něco horší. Celkově bych si ale troufl říct, že co se týká obilovin, byla nadprůměrná. Čísla ale zatím neznám, na přesné sečtení ještě čekáme," uvedl Sigmund.

Autor: Alena Grycová

14.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Britská premiérka Theresa Mayová.
2 22

Mayová bude jednat s Trumpem. Chce hájit dohodu s Íránem

Situace v hotelu po pádu laviny.
25

Nová naděje. Z trosek italského hotelu po pěti dnech zachránili tři štěňata

Fašistický převrat měl začít v Brně. Cíl? Totalitní stát podobný Itálii

Brno - Čtyřiaosmdesát let uplynulo v neděli od neúspěšného pokusu o fašistický převrat v brněnských Židenicích. Událost si na místě připomenou lidé v prvorepublikových uniformách.

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

Český agrární diplomat kvůli Trumpovi možná do USA nezamíří

Praha - Nový český agrární diplomat, který měl letos nastoupit do Spojených států amerických, možná do zámoří nezamíří. Ministerstva se rozhodnou těsně před jeho jmenováním. Bude záviset i na tom, zda bude nová americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zavádět dovozová cla. Dnes to na tiskové konferenci řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). ČR má v zahraničí čtyři agrární diplomaty, další tři měli letos nastoupit. Kromě USA by měli zamířit do Japonska a Libanonu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies