VYBERTE SI REGION

Vyškovské škole chybí prváci. Možná ji kvůli tomu zavřou

Vyškov – Ve vyškovském okrese jsou pouze dvě střední školy se zaměřením na ekonomii. Reálně však hrozí, že jedna z nich, soukromá Střední škola ekonomiky a podnikání Vyškov, už příští školní rok brány prvákům neotevře. Do prvního ročníku se totiž nepřihlásil žádný zájemce.

18.6.2014
SDÍLEJ:

Po jedenácti letech fungování visí nad vyškovskou střední školou ekonomiky a podnikání, která sídlí v základní škole v Purkyňově ulici, hrozba zavření. Rozhodnou také rodiče studentů.Foto: DENÍK/Alena Grycová

První studenti do ní nastoupili v září roku 1993. O jedenáct let později bude v lavicích prázdno. „Zájem o studium není. Je proto velmi pravděpodobné, že školu budeme skutečně muset zavřít," potvrdil ředitel Střední školy ekonomiky a podnikání Vyškov Miloš Kobliha.

Příští týden se kvůli dalšímu osudu školy sejdou nejen zaměstnanci, ale i rodiče dosavadních studentů. „Na shromáždění budeme řešit mimo jiné i budoucnost těch, kteří jsou ve vyšších ročnících. Závěry nechci předjímat. Jednou z variant nicméně je, že je necháme ještě dostudovat a poté školu zavřeme," naznačil řešení ředitel.

Finanční analytik Jiří Šimara si však myslí, že lidí s ekonomickým vzděláním není na trhu práce přebytek. Spíš než obavy z možného budoucího uplatnění tak podle něj může za nezájmem stát konkurence. „Mnoho škol s podobným zaměřením sídlí v Brně a pro mladé lidi můžou být lákavější. Nemyslím si totiž, že by zájem o ekonomické obory obecně upadal. Naopak spíš zaznamenávám jeho posilování na úkor výučních a ostatních oborů," poukázal Šimara.

Ředitel Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické Vyškov Václav Klement s ním souhlasí.

Důvody mají různé

Domnívá se, že nízký zájem o studium na vyškovské soukromé škole není daný nižším zájmem středoškoláků o ekonomický směr. „Naše obory máme naplněné. Podle mého budou důvody jinde, může jít o velikost školy, nabídku jejích oborů, možná i výsledky u maturit. Vše ale vidím pouze zvenčí, takže přesnou příčinu nedokážu odhadnout," prohlásil Klement.

Uznává nicméně, že dlouhé roky patřila škola mezi ty lepší v regionu. Postupně však docházelo k úbytku studentů. „A to mohlo mít vliv nejen na další zájemce o studium, ale i na jejich rodiče," přemítal ředitel gymnázia.

Budoucnost středoškoláků je však podle něj v reálném ohrožení. Pokud by museli prostory budovy v Purkyňově ulici opustit, zázemí můžou najít třeba právě ve vyškovském gymnáziu. „Jednáme s ředitelem a odborem školství krajského úřadu o tom, že by studenti po posouzení mohli studovat u nás," naznačil Klement.

I přesto, že právě jeho škola má ekonomické obory naplněné, její absolventi však i přes názor ekonomů ještě nemusí mít vyhráno. Na vyškovském úřadě práce totiž bylo začátkem tohoto týdne evidovaných patnáct absolventů oboru ekonomika a podnikání z celkového počtu 272 lidí z kategorie absolventi a mladiství. „Čekáme však jejich nárůst, noví absolventi středních škol se u nás zaevidují v průběhu prázdnin a zejména pak počátkem září," připomněla ředitelka vyškovského úřadu Jaroslava Šmejkalová.

A na své první zaměstnání si mladí lidé podle ní často dlouho počkají. „Průměrná délka evidence činí dvě stě třiašedesát dní. Obecně je totiž u absolventů hlavní překážkou pro uplatnění na trhu práce nedostatek praxe," vysvětlila ředitelka.

Z tohoto důvodu úřad pracuje s projekty, které jsou speciálně zaměřené na získání praxe absolventů. „V současnosti se jedná zejména o regionální projekt Odborná praxe v Jihomoravském kraji, podporujeme také zaměstnávání absolventů pomocí aktivní politiky zaměstnanosti, kdy zaměstnavateli přispíváme na mzdové náklady ve výši dvanáct tisíc korun po dobu osmi měsíců," nastínila Šmejkalová.

Autor: Alena Grycová

18.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies