VYBERTE SI REGION

Zahrádkáři pálí trávu. Kvůli nepozornosti vznikají denně požáry

Jižní Morava - Kvůli vypalování trávy v březnu na jižní Moravě prudce vzrostl počet požárů. Většinou je způsobí nepozornost, v některých případech také počasí.

11.3.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: HZS ZK

Jihomoravští hasiči už letos likvidovali sedmadevadesát případů požárů trávy a lesa. Jen v březnu jich přitom bylo jedenapadesát. Příčiny ohně jsou podle vyšetřovatelů jasné. Patří k nim nedbalost při pálení zahradního odpadu nebo klestí na lesních mýtinách, porušování zákazu plošného vypalování trávy a také suché a větrné počasí.

Napilno měli hasiči například minulé úterý na Brněnsku. Krátce po půl druhé odpoledne vyrazili do Sokolnic. Požár zlikvidovali za několik desítek minut. Zhruba ve stejnou dobu bojovali s hořící trávou také v Rozdrojovicích. Tři profesionální a jedna dobrovolnická jednotka plameny uhasily zhruba za tři čtvrtě hodiny. Stejný problém měli ten den hasiči i v Židlochovicích. Tři jednotky tam oheň zlikvidovaly za několik minut.

Podle mluvčího jihomoravských hasičů Jaroslava Haida oheň letos v březnu v podobných případech způsobil poměrně malé škody. „Dosáhly zatím asi šesti tisíc korun. Loni to za stejnou dobu bylo 115 tisíc korun. Hořelo přitom šestadevadesátkrát,“ vyčíslil mluvčí.

V roce 2010 bylo podobných požárů naopak podstatně méně. Škody se zato vyšplhaly na téměř 430 tisíc korun. „V březnu před dvěma lety jsme vyjížděli k hořící trávě jen devatenáctkrát. Škoda byla vysoká hlavně kvůli dvěma stohům, které vzplály od vypalování porostu,“ objasnil Haid.

Nejčastějšími příčinami požárů trávy je právě nedbalost. Na tu doplatil například muž v Ledcích na Brněnsku. „Ve středu pálil zahradní odpad a oheň přeskočil i na sousední pozemek. Muž se sice snažil požár zvládnout sám, nakonec ale musel zavolat hasiče. Bylo štěstí, že plameny spálily jen trávu a nevznikla žádná škoda,“ uvedl Haid.

Pálení zahradního odpadu často regulují vyhlášky obcí a měst. Lidé smějí takové zbytky pálit jen v přesně určený čas. Podobně to má zařízené například brněnská městská část Jundrov. „U nás mohou lidé pálit suchý zahradní odpad pouze od prvního března do jedenatřicátého října každý čtvrtek. I v tento čas jsme to navíc omezili na dobu mezi osmou hodinou ranní a šestou odpoledne,“ řekla starostka Jundrova Ivana Fajnorová.

Tamní obyvatelka Michaela Kůrová se vyhláškou řídí. „Pokud chceme na zahradě něco pálit, na předpisy dbáme. Vždy máme navíc připravený kbelík vody, kdyby se něco stalo,“ sdělila.

Podobné zabezpečení je podle mluvčího hasičů důležité. „Je dobré mít po ruce konev s vodou nebo třeba lopatu na udusání plamenů. Kolem ohniště by měl být aspoň metr široký pás nehořlavého materiálu. Po skončení pálení je třeba místo důkladně prolít vodou, aby oheň znovu nevzplál,“ poradil Haid.

Upozornil také, že pálení mají lidé hasičům hlásit. „Potom víme, že někdo pálí jen odpad a nemusíme na místo posílat jednotky kvůli podezření z požáru,“ vysvětlil mluvčí.

Pokud fouká vítr, neměli by lidé oheň rozdělávat vůbec. „Po celou dobu pálení je každopádně nutné plameny hlídat. Kdyby se vymkly kontrole, je třeba okamžitě volat hasiče,“ radil Haid.

Požáry porostů
(rok - počet)
2008 - 565
2009 - 493
2010 - 369
2011 - 804
2012 - 97 (jen leden až 9. březen)
Zdroj: hasiči

Autor: Marek Lajtkep

11.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na soudní jednání ohledně sporu o nošení šátku dorazili i odpůrci islámu.
17 19

Vykázání veřejnosti i zpěv hymny: v Praze pokračuje soud proti hidžábu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

Prezident Zeman se pozastavil nad rozsudkem v kauze Ratha

Praha - Prezident Miloš Zeman se pozastavil nad rozsudkem v korupční kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Když se u někoho najdou miliony korun v krabici od vína, diskuse o vině považuje za nepatřičné. Řekl to ve středu novým soudcům, které jmenoval na Pražském hradě.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies