Mikulovští radní nyní řeší, co dál.

Výsledkem loňské přetahované o budoucnosti bývalé zbrojnice je chátrající dům, o který nikdo nestojí. Úvodní termín ke koupi už vypršel. „Nejen, že jsme na zájemce čekali, ale také je aktivně oslovovali. Vyvěšovali jsme nabídky na prodej i pronájem, ničeho jsme se ale nedočkali. Nechceme dále otálet a zkoušet nemožné. Zastupitelům proto navrhneme vzít zpět usnesení, které budovu zatěžuje přílepkem na zřízení tržnice," sdělil starosta Mikulova Rostislav Koštial (ODS).

„Jsem vyléčený"

Ladislav Kolmačka z mikulovské společnosti Frigoprima už nemovitost nechce. Odradila ho nízká účast lidi při referendu, které mělo o budoucnosti bývalé zbrojnice definitivně rozhodnout. „Referendum nedopadlo, což znamená, že lidé v Mikulově nemají o tržnici zájem. Proč bych to tedy měl dělat proti jejich vůli?" říkal Kolmačka Břeclavskému deníku.

Proti je podle něj také cena, kterou město za budovu požaduje. A sice osm milionů korun. Dalších dvanáct je pak podle odborného posudku nutných na opravy. „Chtějí to prodat co nejdráže, tak ať to koupí někdo jiný," poznamenal podnikatel. Farmářská tržnice mu ve městě chybí. Tvrdí však, že pro ni udělal vše, co mohl. „Jsem vyléčený. Referendum padlo a město tomu tou cenou také nepomůže," doplnil muž.

Vznik tržnice se stal jedním z předvolebních témat. Bojovala za ni především někdejší opoziční zastupitelka Ilona Žišková Vágnerová (ČSSD). S kolegy uspořádala petici, kterou podepsalo na třináct set obyvatel. Trvala také na uspořádání referenda, ačkoliv zastupitelstvo na základě vysokého počtu podpisů návrh tržnice schválilo.

Redakci se s ní ve čtvrtek spojit nepodařilo, podle jejího kolegy z petičního výboru a spolustraníka Karla Štogla je mimo republiku. „Že pan Kolmačka ztratí chuť, jsem vzhledem k výsledku referenda očekával. Chtěl, aby to podpořil hlas lidu. Nestalo se. Bohužel starosta udělal kličku s tím, že tržnici nechal schválit a tím pak odrazoval lidi, že hlasování není potřeba," zmínil Štogl.

Ve hře je ponechání nemovitosti k prodeji, ovšem už bez svazujícího určení, k čemu má sloužit. Variantou dalšího využití je zřízení výstavních prostorů, v nichž najdou zázemí díla vzniklá za dvacet ročníků výtvarného sympozia „dílna". Jejich hodnota je v desítkách milionů.

Zastupitelé se sejdou osmnáctého února. Původní myšlenkou bylo zřízení muzea totality, za něž původně horoval starosta Koštial. Město ho mělo vytvořit společně se sdružením Paměť národa. „Celý ten loňský politický tyjátr, jak tomu říkám, stál skoro padesát milionů. Šestatřicet měla být dotace na muzeum získaná přes sdružení a nyní je potřeba dalších dvanáct na sanační práce. Teď nemáme nic," dodal Koštial.