Jako jediná. „Vzhledem k současným cenám jde o jedinou komoditu, na které vyděláme. Všechno ostatní bude ve ztrátě. A to přesto, že úroda byla mírně nadprůměrná. U obilovin se totiž výkupní cena v průměru pohybuje pod tři tisíce korun za tunu. Loni to bylo kolem čtyř tisíc," poukázal agronom družstva Vladislav Matuška. Kojál, který pěstuje pšenici, ječmen, žito a řepku, má zatím sklizených asi osmdesát procent úrody.

S tím souhlasí i předseda představenstva Agrosu Dědice Cyril Sigmund. „Ceny komodit šly oproti loňsku dolů. U ječmene je to asi o čtrnáct set za tunu méně než loni a u pšenice dostáváme o tisíc korun za tunu méně," přiblížil.

Ztráty za obiloviny mírně vylepšuje řepka, která se letos vykupuje za podobnou cenu jako loni. „I její výnosy byly velmi dobré. Ale tím, že jí máme procentuálně zaseté méně, nemůže ztrátu z výkupu obilovin vyrovnat," upřesnil Sigmund.

Horší kvalitu hlásí i soukromník Petr Voňka z Křižanovic. „Průběh jara nebyl úplně optimální a to se na obilovinách poněkud podepsalo. Prodat jde ale vše. Co se týká poklesu ceny, ta se neodvíjí od kvality, ale od množství obilovin ve světě. A tam je jich dostatek. Obecně se dá ale říct, že horší kvalita ničemu nevadí. Spotřebitel to rozhodně nepozná. Mlynář totiž zvládne udělat kvalitní mouku i z méně kvalitní pšenice," je přesvědčený Voňka.

To potvrdil i majitel pustiměřské pekárny Milan Kolenič. „Nemyslím, že by zákazníci mohli poznat, že kvalita pšenice byla horší. Mlýny zvládnou namíchat a připravit dostatečně kvalitní mouku. Nestává se, že by byla vadná nebo kvalitativně horší," ujistil Kolenič.

Přestože i v Agrosu není kvalita pšenice nijak valná, i tam si sklizeň poměrně chválí. Ukončili ji minulý týden. „Stihli jsme to ještě před dešti. Řekl bych, že obiloviny jsou výnosově v lepším průměru. U pšenice ale vychází horší kvalita než loni. Část obilí polehla a podepsalo se i nevyzpytatelné počasí. Odborníci odhadují, že se na kvalitě můžou podepsat i předplodiny," zmínil Sigmund s tím, že zhruba polovinu pšenice tak využijí pro krmné účely.

V ekologickém systému na katastru Rychtářova pak Agros pěstuje pšenici, špaldu a pohanku. „První dvě jmenované už máme sklizené. I tam výnosy dosáhly dobrého průměru. Jen pohanka ještě není zralá, bude do čtrnácti dní," doplnil předseda.

Co se týká letos úspěšné řepky, u té vyhlíží zemědělci do budoucnosti s obavami. Matuška podotkl, že se na státní úrovni jedná o omezení jejího pěstování. „Nevíme přesně kvůli čemu, jen se proti ní začíná zvedat vlna nevole u ekologů a alergiků. Podle mě jde ale o nesmysl. Řepkový olej se bude muset něčím nahradit. Variantou bude dovoz palmového, který ale podle mě zanechává mnohem větší ekologickou stopu," kroutil hlavou Matuška. O předpokládaném útlumu řepky se mluví zhruba od roku 2020.