VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zveřejnili odměny ředitelů. Jen některých

Znojmo – Znojemská otevřená radnice nabízí lidem zprávu o tom, jaké odměny dostali ředitelé příspěvkových organizací. Dozví se to ale jen u některých z nich.

27.7.2013
SDÍLEJ:

Městský úřad ve Znojmě. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Dalibor Krutiš

Zveřejnit či nezveřejnit? Pod plným jménem a s cifrou nebo vše raději utajit? Řeč je o odměnách pro ředitele příspěvkových organizací města.

Na webových stránkách Znojma v sekci otevřená radnice se lidé v usnesení z rady města dozví, že šéf Znojemské Besedy a ředitelka Městské knihovny dostali odměnu ve výši deset tisíc korun, ředitelka Centra sociálních služeb dvacet tisíc korun. U šéfů Správy nemovitostí a Městské zeleně je pouze odkaz na informace v situační zprávě. Co taková zpráva obsahuje už ale obyčejný člověk nezjistí a vyžadovat si ji musí například i zastupitelé.

Podle zprávy, kterou má Deník k dispozici, dostali oba zmiňovaní ředitelé také po deseti tisících korun. K poskytnutí odměn přispěla aktivita při opravách nemovitostí, nabízení služeb Společenstvím vlastníků, bezproblémové provedení zimní údržby a také to, že Městská zeleň zvládla jarní údržbu s omezeným počtem pracovníků.

Absenci pravidel pro zveřejňování odměň ředitelů příspěvkových organizací města naznačila mluvčí města Znojma Zuzana Pastrňáková. „Výši odměny navrhuje vždy příslušný odbor. Jedná se vždy o mimořádné odměny za odvedenou práci a zpravidla je radní schvalují jednou či dvakrát ročně. Žádná pravidla pro zveřejnění nemáme," sdělila Pastrňáková.

Stejný metr

Nad tím, že neexistuje stejný metr pro všechny se pozastavil i opoziční zastupitel Jiří Kacetl. „Myslím si, že buď se měla jména zakrýt všem, anebo zveřejnit vše. Lidé mají právo vědět, co se platí z veřejného rozpočtu a jak jsou představitelé příspěvkových organizací ohodnoceni," uvažoval zastupitel.

Nad nerovností zveřejněných informací se pozastavil i odborník pro otevřenost ve veřejné správě Oldřich Kužílek, který ale na druhé straně ocenil transparentnost znojemské radnice. „Dělají něco, co jim neukládá žádná zákonná povinnost. Nelze jim tedy nic vytýkat, jen se mírně pozastavit nad tím, že nejsou rovné podmínky pro všechny, což může vyvolat zbytečné otazníky. Jsou to ale informace poskytnutelné, když o ně kdokoli z občanů požádá, měl by je získat," vysvětlil Kužílek s tím, že řada měst podobné sdělení nezveřejňuje vůbec.

Patří k nim i Jindřichův Hradec. „Výši odměn v usnesení rady nezveřejňujeme. Lidé se dozví to, že radní odměny schvalovali podle předloženého návrhu a za jaké období," přiblížila jindřichohradecká mluvčí města Karolína Průšová.

Za rok 2012 putovalo ze znojemské městské kasy na odměny ředitelům více než osmdesát tisíc korun, za rok 2013 prozatím šedesát tisíc korun. „Jde Centrum sociálních služeb, Znojemskou Besedu, Městská knihovna, Správa nemovitostí města Znojma, Městská zeleň a Městské lesy," vypočítala Pastrňáková.

Autor: Ilona Pergrová

27.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
18 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Prezident ČR Miloš Zeman.
7

S prací prezidenta je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl nepochopitelný lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies