VYBERTE SI REGION

Dřevo na hudební nástroj schne i deset let

Cheb /ROZHOVOR/ - K houslařství se dostal již v raném dětství. Jak sám říká, jde v otcových stopách. Řeč je o osmnáctiletém Michalu Ráczovi z Lubů. Ten nyní studuje čtvrtým rokem na Houslařské škole při Integrované střední škole v Chebu. Největší radost má Michal z toho, že po něm zde něco zůstane.

12.10.2013
SDÍLEJ:

Michal Rácz.Foto: Deník/Jan Buriánek

A jaké jsou záludnosti ve výrobě nástroje? Nejen na to se ho zeptal Chebský deník.

Co vás k houslařství přivedlo?

K houslařství jsem se dostal již v raném věku, myslím, že mi bylo deset let. V této době jsem se o toto řemeslo začal zajímat více, neboť můj otec Petr Rácz je známý mistr houslař v tomto regionu, ba i ve světě. Je členem Kruhu umělců houslařů a již třikrát věnoval mistrovský nástroj vítězi Akademie Václava Hudečka v Luhačovicích. Proto je můj zájem o toto řemeslo jasný, chci být jeho pokračovatelem a uznávaným mistrem houslařem po celém světě a pomáhat mladým nadaným žákům jako můj otec.

Když se zamyslíte, co je to hlavní, co vám výroba nástroje přináší?

V tomto řemeslu mohu uplatnit svého tvůrčího ducha, i když je toto řemeslo velmi konzervativní, dále dělám něco, co mě jako člověka dokáže uspokojit, nadchnout, a hlavně pocit, že po mně na světě něco zůstane.

Setkáváte se při výrobě instrumentů s nějakými obtížemi?

Samozřejmě i toto řemeslo má své záludnosti. Největší je asi nevyzpytatelnost materiálů, které používáme. Při výrobě můžeme předpokládat, jak nástroj bude hrát, ale to se zjistí až na úplném konci, kdy nástroj přehraje nějaký muzikant. Je to vlastně taková sázka do loterie.

Hrajete na nástroj i vy sám osobně?

Před třemi lety jsem také začal hrát na housle. Muzikant, který bude dělat koncerty, ze mě nebude, ale dokážu si přehrát nástroj, který vyrobím. Když hraji, dokážu při tom uvolnit své emoce, vždy přijde ten moment, kdy to člověka uklidní a povzbudí do další výroby. Uspokojení mi přinese to, když nástroj doopravdy velmi dobře hraje.

Máte pocit, že dnes má vytváření nástrojů budoucnost? Nebo se zájem o toto řemeslo vytrácí?

Konstrukce vlastních nástrojů má budoucnost, protože jak už jsem zmiňoval, člověk zde může uplatnit svého tvůrčího ducha, i když je toto řemeslo velmi konzervativní a konstrukce se nemění. Model nástroje si člověk může poupravit podle sebe a hlavně rozhodují detaily, které jsou vlastně vizitkou každého houslaře. Při samotné výrobě procházíme spoustou operací, při kterých se nesmí udělat chyba. Velmi záleží na vypracování desek a výšce klenby desek. I velikost vzduchového sloupce má velký vliv na výsledný tón nástroje, postavení ozvučných otvorů a přesné dodržení všech rozměrů a menzur nástroje.

Které suroviny se nejvíce k výrobě nástroje používají?

Materiály, které používáme, jsou resonanční smrk a javor klen, u kterého vyhledáváme vadu dřeva takzvanou vlnitost. V houslařské terminologii se tomu říká žíhání nebo fládr. Každý materiál by měl být dobře vysušen. Doba přírodního schnutí materiálu je okolo deseti let. Samozřejmě se dá použít již dříve, ale právě potom se může stát, že zhotovený nástroj nemusí vůbec hrát. Tyto dřeviny, které používáme, se těží ve vyšších nadmořských výškách, a to kolem osm set metrů nad mořem, a nejlépe na severním svahu. Zde má dřevo pomalé přírůstky a můžeme předpokládat, že bude tento materiál kvalitní. Při výrobě nástroje pak používáme řadu nástrojů, ať už to jsou různé druhy nožů, lžícová dláta, krkařská dláta, cidliny, rašple nebo pilníky. Kdybych měl dále vyjmenovávat nějaké nástroje, strávil bych tím ještě nějakou dobu.

Jedna z mnoha akcí, kde vás mohli lidé vidět, byla v německém Marktredwitz, kde stále trvá výstava houslí v Egerland muzeu. Jak se vám tam líbilo?

Výstava v německém Marktredwitz se povedla, bylo tam shrnuto celé houslařství v regionu. Možná bych uvítal o trochu víc nástrojů, ale vzhledem k prostorům, které jsou, to bylo velmi pěkné. Mně jako houslaři to dodalo nějaké zkušenosti, mohl jsem vidět, jak se nástroje vyráběly dříve. Tato výstava má smysl v tom, že znovu připomene všem lidem význam tohoto regionu. Touto výstavou je řečeno, co se zde již dlouhou dobu dělá a také že to má světový význam. Vzhledem k tomu, že jsme tuto výstavu pomáhali připravovat, tak nás tam nic nepřekvapilo.

Autor: Jan Buriánek

12.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies