VYBERTE SI REGION

Jak chutná půlmaraton bez tréninku?

Karlovy Vary - Na start půlmaratonu se postavil mezi stovkami dalších nadšenců také Daniel Seifert, sportovní redaktor Deníku. Karlovarští novináři v něm tak získali jediného odvážného, který o mimořádné akci pouze nepsal, ale na vlastní kůži prožil, co to půlmaraton vlastně je.

7.6.2015
SDÍLEJ:

Daniel Seifert na trati se svou sestrou, která ho přihlásila.Foto: Foto: Kačka Macečková

Rozhodl jste se běžet půlmaraton v Karlových Varech. To bylo vaše vlastní rozhodnutí, nebo vás někdo přemluvil? Hrajete fotbal, ale vytrvalostní běh? Jaký byl váš čas, kolikátý jste z oněch třech a půl tisíce běžců skončil? Za koho jste běžel? Za sebe, nebo jste někoho reprezentoval?

O tom, že poběžím, jsem se dozvěděl teprve ve čtvrtek, tedy dva dny před startem půlmaratonu. Od té doby mě hrozně začaly bolet nohy, byly to pro mě náročné dva dny. Od každého jsem poslouchal, že to nedám, že to stejně vzdám, a to říkám ještě ve slušné formě. Prakticky mě na závod přihlásila za novináře moje sestra, která zažívá v posledních měsících svůj běžecký boom. Já ji nechtěl odmítnout, tak jsem nakonec kývl, ale samozřejmě bez jakékoliv přípravy, sice hraju fotbal, ale to je úplně o něčem jiném. Na druhou stranu to byla velká výzva, dokončit závod, hlavně doběhnout. To se nakonec podařilo, a to v čase 2:22.25, takže v tomto ohledu panovala velká spokojenost. Nakonec z toho bylo celkové 2225. místo, což nebyla žádná velká hitparáda, ale byl jsem rád, že jsem vůbec to běžecké peklo dokončil.

Jak jste se na trasu připravoval? Běhal jste po večerech, dodržoval rady lékařů a dával si postupně víc a víc do těla?

Jak jsem říkal, do závodu jsem šel bez přípravy, tedy po hlavě. Žádné rady jsem si k srdci nevzal, jel jsem na své uvážení, byla to výzva, i když hodně náročné, ale dodá vám potřebnou motivaci, ne kvůli lidem , co vás podceňují, ale jen vám, že je možnost posunout vaši laťku odolnosti o další level. Hodně mi pomohlo, že jsme si se sestrou na trati pomohli, pro ni to byl prakticky taky premiérový půlmaraton, takže v tomhle ohledu jsme byli spokojeni.

Jaké byly vaše pocity v půli trasy? Neměl jste chuť to vzdát?

Pocity? Na startu byly hodně smíšené, jelikož z každé strany bylo slyšet, jak má každý pořádně natrénováno, takže mi několikrát problesklo hlavou, co tam vůbec dělám. Už start závodu nahání závodníkům husí kůži, když zazní skladba Vltava a půlmaratonský štrúdl se dá do pohybu. Davy lidí, které ani neznáte, vás ženou kupředu, to je pro změnu nezapomenutelný zážitek. Co se týče trasy, tak ta byla v pohodě, tedy až na čtrnáctý kilometr, kdy mě začaly bolet nohy, ale bylo to dané tím, že jsem si půjčil běžeckou obuv, a nebyl na ni zvyklý. Pak už jsem začal bojovat sám se sebou a především bolestí kotníků. Zkoušel jsem si boty uvolnit, pak zase stáhnout, ale cítil jsem každý nášlap, každou kostku či došlap. Nakonec i přes tyto útrapy, které nebyly dané tím, že bych nemohl, ale spíše, že to opravdu hodně bolelo, jsem se dostal na 17. kilometr a pak už začalo pořádný peklo. Nohy jsem pro bolest necítil a pak navíc začal docházet i potřebný kyslík. Ale hecl jsem se, a i když se silami na dně, dorazil jsem do cílové rovinky, kde spadla veškerá únava, kterou vystřídal šťastný pocit.

A cíl? Věděl jste o sobě?

Věděl jsem jen, že až doběhnu vyhodím ty boty, sice byly půjčené, ale prostě tohle bylo jediné, na co jsem v závěru závodu myslel. Jinak jsem si poplácal vítězně s kamarády, kteří přišli do cílové rovinky povzbuzovat, takže jsem rád, že jsem to zvládl a oni byli u toho. Když jsem šel pak k autu, chodil jsem jako Robocop, což neuniklo některým lidem, kteří se pořádně zasmáli.

Postavil byste se na trať půlmaratonu znovu? Nebo byste si nyní troufl i na maraton?

Určitě už ne. Na tento závod se musí trénovat, a to poctivě. Já byl rád, že jsem to dal bez tréninku, ale vícekrát určitě ne. Navíc jsem v neděli, tedy den po závodu šel hrát mistrovský zápas ve fotbale, což jsem si říkal, že není normální, ale byla to paráda, vyhráli jsme 5:1, a já přispěl k výhře jedním góle. Ale tím vše skvělé skončilo, pak už se začaly řádně ozývat nohy, které mě bolí až do dnes.

Co byste vzkázal těm, kteří se rozhodnou rekreačně běhat a zkusit si třeba i půlmaraton?

Zrovna já jim určitě nemám co poradit, ale pokud se rozhodnou pro běh, ať se tomu věnují na sto procent. Pokud budou chtít absolvovat půlmaraton, tak přípravu by určitě neměli zanedbat, protože na náročné trase se to pozná, kdo tomu kolik dal.

Autor: Ivana Kalinová

7.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies