Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na zkoumání zemětřesení vědcům chybí peníze

Chebsko, Karlovarský kraj -  Vědcům zatím na jejich projekt chybějí peníze.

16.6.2014
SDÍLEJ:

Josef Horálek u seismické stanice v Novém Kostele. Foto: Deník/Jan Buriánek

Vytvořit hluboký vrt, pomocí kterého by byli schopni seismologové lépe porozumět dějům probíhajícím hluboko pod Chebskou pánví. To je cíl, o který Geofyzikální ústav v Praze usiluje již mnoho let, avšak marně. Vrt by napomohl zejména při sledování zemětřesných rojů. Vybudování sondy však komplikují chybějící peníze.

„Hluboké vrty jsou extrémně drahé," uvedl seismolog Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu v Praze. „Proto je v současné době naší filozofií soustava několika mělčích vrtů, které by nám napověděly, jaká je pod obcí Nový Kostel mobilita takzvaných korových fluid," vysvětlil Josef Horálek.

Pokud by se odborníkům podařilo mělké vrty vybudovat, mohli by do mnohem větších hloubek umístit seismometry, kterými by otřesy země zkoumali.

„Myslím si, že hodně informací by nám poskytly vrty do hloubky okolo pěti set až šesti set metrů," informoval seismolog Horálek.

Odborníci již začali vrt i plánovat, mají i hrubou představu o tom, jak by mohl být financován.

„Částečně by se financování uskutečnilo z Projektu hlubokého vrtání v zahraničí. A dále bychom potřebovali sehnat ještě další finanční zdroje, které však zatím nemáme," vysvětlil Josef Horálek.

Kdy by se přesně mohlo s vrtáním u Nového Kostela začít, se tak zatím neví.

A kolik vrty vlastně stojí? Pokud by se teoreticky počítalo například s vrtem hlubokým kolem dvou kilometrů pod zem, jeho cena by se vyšplhala na více než 70 milionů korun.

Zemětřesení v Karlovarském kraji provází obyvatele již od nepaměti. Poslední pocítěné zemětřesení zasáhlo Karlovarský kraj na konci května a jeho nejsilnější záchvěv dosáhl magnitudy 4,5. Ohnisko bylo 8,5 kilometru pod obcí Nový Kostel.

„Roje jsou zde pozorovány již od středověku, ale přesnější údaje o počtu otřesů a intenzitě byly zaznamenány až v posledních 200 letech," sdělil seismolog Josef Horálek. První jasná zmínka v kronikách o zemětřeseních v západních Čechách a Vogtlandu je z roku 1552, další záznamy o intenzivních rojích jsou z let 1626, 1711 a 1770. „Proto také v roce 1908 byla v chebském gymnáziu zřízena seismická stanice," dodal Josef Horálek s tím, že otřesy by neměly přesáhnout pátý stupeň.

Co jsou to kórová fluida?

Jedná se o směs vody a oxidu uhličitého, která pod velkým tlakem koluje v zemské kůře. Fluida postupně tlačí na dva bloky hornin, které se nachází podél zlomu. Ty se pomalu pohybují proti sobě. Pokud se však o sebe zadrhnou, kórová fluida stále na oba tlačí - nakonec hornina tlak vody a plynů nevydrží a praskne, čímž vznikne otřes. Kórová fluida napomáhají postupnému tráhání horniny podél zlomu a postupnému uvolňování energie.

Autor: Jan Buriánek

16.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dílčí výsledky houbařských výprav Jiřího Laštůvky z uplynulého týdne.
2 4

Hlinecký houbař nanosil za týden z lesa přes tisíc hřibů

Ilustrační foto
18

Do půlky srpna má být mírně chladněji a deštivěji, než je zvykem

Stovky těl bojovníků Islámského státu čekají na repatriaci z Libye

Ještě sedm měsíců poté, co libyjské síly porazily Islámský stát ve městě Syrta, zůstávají stovky těl zahraničních bojovníků za Islámský stát uloženy v chladících boxech. Libyjské úřady jednají s vládami různých zemí o tom, jak s nimi naložit. 

V Lokti zahynul mladý motokrosař

Motokrosové mistrovství světa v Lokti si vybralou krutou daň. V sobotním závodě evropského šampionátu do 85 ccm 13letý Moldavan Igor Cuharcius havaroval při dopadu svého stroje na dvojskoku z horní části okruhu.

Myslivci rozmisťovali pachové ohradníky. Ty mají zabránit migraci divočáků

/VIDEO/ Tisíce kelímků s pěnou a koncentrátem, stovky myslivců, desítky kilometrů. Tak v sobotu vypadala hranice zlínského okresu od brzkých ranních hodin.

Kláštery nabízejí poznání, odpočinek, ubytování i nové zážitky

Kláštery jako cíl výletů, seznámení s historií i nalezení chvíle klidu v uspěchaném světě prezentuje web Klášterní stezky. Vytvořili ho učitelé a studenti pražské pedagogické fakulty a zahrnuje podrobné informace o více než dvacítce klášterů v Čechách a na Moravě. Seznamuje s řeholním životem i s tím, jak církev postupně staleté objekty renovuje. Kláštery jsou stále více objevovanou skupinou památek, která láká zájemce o kulturu i milovníky technických či přírodních památek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení