VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chebsko opět zasáhlo zemětřesení, mělo sílu přes 4,5 stupně

Karlovarský kraj - Podle prvních odhadů mělo zemětřesení sílu přesahující 4,5 stupně Richterovy škály

31.5.2014 7
SDÍLEJ:
Fotogalerie
7 fotografií

Ilustrační snímek.Foto: Foto: Geofyzikální ústav AV ČR

Podle mezinárodní webové stránky, která zaznaménává veškerá zemětřesení na světe se země otřásla ve 12:37, a to silou 4,5 stupně Richterovy škály. Zdroj zde

"Před chvílí, asi ve 12.38 hodin jsme zaznamenali v Tašovicích dost silné zemětřesení. Bylo to jako, když někdo praštil silně dveřmi, dům se zatřásl, v nábytku se třásly věci, trvalo to asi 5 vteřin," napsala nám do redakce paní Chvapilová. A nebyla rozhodně jediná. Sociální sítě krátce po zemětřesení zažily velký počet komentářů.

"Popadaly mi tři skleničky. Byl to šílený pocit. Zažila jsem ho úplně poprvé a nebylo mi z toho dobře. Musela jsem si dát panáka," svěřila se Karlovaračka z lázeňské zony Eliška Kvapilová.

Nejen Chebsko dnes zasáhlo další zemětřesení, otřesy byly tentokrát pocitově silnější než minulou sobotu. První údaje Evropského a středomořského seismologického centra uvádějí až 4,5 stupně, což je nejsilnější otřes za posledních několik let.

„Bylo silnější než před týdnem a trvalo déle. Už to bylo natolik silné, že lidé vybíhali z domů. A opět bylo cítit, že vlna jde od jihu směrem na sever," řekl ČTK Rudolf Kovařík z Šindelové, která leží na sever od epicentra otřesů, které bývá na severu Chebska.

První data udávají, že epicentrum bylo v hloubce asi deseti kilometrů.

Poslední silnější zemětřesný roj zasáhl Chebsko kromě minulého týdne loni v dubnu. Tehdy magnituda otřesů dosahovala okolo 2,5 stupně. Zemětřesení na Chebsku jsou ale častá a zem se zde chvěje, byť neznatelně, téměř pořád. Díky pozvolnému uvolňování energie ale jen málokdy otřesy dosáhnou čtyř stupňů.

Podle odborníků se otřesy v chebském regionu ozývají již od nepaměti.

"Roje jsou zde pozorovány již od středověku, přičemž přesnější údaje o počtu otřesů a intenzitě byly zaznamenány až v posledních 200 letech," uvedl před časem seismolog Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu v Praze.

"První jasná zmínka v kronikách o zemětřeseních v západních Čechách a Vogtlandu je z roku 1552, další záznamy o intenzivních rojích jsou z let 1626, 1711 a 1770. Nejsilnější zemětřesení v této oblasti se vyskytla v březnu 1872 a v listopadu 1908, síla obou otřesů dosáhla přibližně magnituda 5. Označení zemětřesný roj, které dnes používají geofyzikové na celém světě, zavedl v roce 1899 Dr. J. Knett pro západočeské a vogtlandské série zemětřesení.

Jedno ze silnějších zemětřesení, na které si obyvatelé Chebu a okolí vzpomínají, přišlo na přelomu let 1985 a 1986. Zemětřesný roj tehdy trval několik měsíců a seismologové při něm zaznamenali nejsilnější otřes o síle 4,6 Richterovy stupnice.

Jak vlastně západočeské zemětřesení vzniká?

"Zemětřesné roje západočeské oblasti jsou způsobeny směsí vody a plynu (oxidu uhličitého a helia), které se uvolňují z magmatického zdroje. Tato směs postupně tlačí na horniny okolo tektonického zlomu," vysvětlil Josef Horálek. "Pokud tlak překročí určitý práh pevnosti, hornina praskne a dojde k posuvu bloku. Tím vznikne otřes. Za normálních okolností je hornina suchá. Proto sebou trhne pouze jednou, a vytvoří například zemětřesení o síle 5 stupňů Richterovy stupnice. V západočeské oblasti jsou však horniny o něco více plastické – kvůli směsi vody a plynů a proto hornina praská postupně, což vede k postupnému uvolňování energie," dodal Horálek.

Autor: Petr Toman, ČTK

31.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies