VYBERTE SI REGION

Mráz udeřil nečekaně, bezdomovci se stahují do sklepů a nemocnice

Karlovy Vary - Přišlo období, kdy každý z bezdomovců začíná řešit, jak přečkat zimu s minimem peněz. Kam se před mrazem mohou schovat? Kde se mohou najíst? Možností v Karlových Varech je hned několik. Armáda spásy nabízí Azylový dům, který je lidem bez domova přístupný celodenně a noclehárnu.

30.10.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Miroslav Kucej

„Noclehárna je přímo pro lidi z ulice. Přijímáje je od devatenácti hodin a místo musí opustit do sedmé hodiny ranní. Samozřejmě dostanou potravinový balíček," řekl sociální pracovník Armády spásy Martin Roušal.

Každý, kdo se tu nechá na noc ubytovat, musí zaplatit pětačtyřicet korun. Karlovarská noclehárna má kapacitu osmnácti lůžek. „Noclehárna je ale pouze pro muže. Ženy spadají pod Farní charitu. Tento problém řešíme. Buď je odkazujeme do Klášterce nad Ohří nebo do Sokolova," řekl Roušal.

Uvedl také, že když je mínus pět a více mají tu pro ženy takzvanou krizovou židli, aby mohly být alespoň v teple.

Přes den je také k dispozici i nízkoprahové denní centrum. A to od devíti ráno do čtyř hodin odpoledne. „Lidé tu dostanou teplé nápoje, polévku. K dispozici mají také mikrovlnou troubu, tudíž si mohou ohřát cokoliv chtějí," nechal se slyšet Roušal.

Karlovarská Farní charita se specializuje na matky s dětmi. Její kapacita činí sedm matek a deset dětí. „Samotným ženám, bezdomovkyním, ubytování neposkytujeme. Naší cílovou skupinou jsou pouze matky," řekl ředitel Farní charity Jiří Novák.

Matky, které využívají tyto prostory platí řádově sto korun na den. V případě, že si perou a podobně, musí doplácet.

Strážníci městské policie evidují přibližně šedesát lidí bez domova. „Nejvíce se jich shlukuje v bývalé vodárně u Meandru, v Buchendwaldské ulici nebo na vlakových nádražích," řekl zástupce velitele městské policie Jan Trojáček, ke kterému se připojil také velitel Marcel Vlasák.

Jak také oba uvedli, jejich zkušenosti hovoří o tom, že bezdomovci se většinou schovávají také do sklepů nebo do nemocnice. Proto apelují na majitele domů, aby své prostory pořádně zamykali.

Bezdomovci na Chebsku mají 'hroší' kůži. Mráz jim nevadí

PŘÍBYTKY v lesíku u chebské Skalky už na první pohled vykazují známky toho, že v nich i přes hroznou zimu stále bydlí lidé. Hlad a zima. Nejen tyhle pocity vnímali s příchodem předčasné zimy všichni bezdomovci na Chebsku. Ti rozumnější z nich se schovávají v místním azylovém domě Betlém. Najdou se však i tací, které zima absolutně neodradí a jsou schopní do mrazů přivést na svět novorozeně. Takovým případem je pětadvacetiletá bezdomovkyně Lucie, která čeká dítě s mužem o mnoho let starším, také bezdomovcem.

Lucie společně s otcem dítěte a s dalšími několika lidmi žije v lesíku u Skalky v Chebu, v objektu bývalé plovárny. Ta za svých časů byla velmi populárním místem, kam se lidé vydávali za letními radovánkami. V areálu plovárny jsou už delší dobu postavené ze stanů a z toho, ´co les dal´, dva menší příbytky. Vidět uvnitř mohou kolemjdoucí peřiny, vaničku, hodiny, časopisy, a dokonce i zatím živé květiny.

„Jasně že mě to tady se**," řekla sprostě bezdomovkyně. „Nic jiného nám ale nezbývá, protože nemáme kam jít," stěžovala si. Na upozornění redaktorky Chebského deníku, že by se s přítelem mohli ´uklidit´ do místního azylového domu, odpověděla, že tady v příbytcích mají všechny věci, co potřebují k životu, a nebudou se nikoho doprošovat.

„Měla jsem dost těžké dětství, takže jsem ráda, že je tu někdo jako můj přítel a pomáhá mi," vysvětlila. „Nebudu se nikoho doprošovat, aby mi poskytl bydlení, stejně za chvilku bude zase jaro a bude nám teplo. Letošní zima přišla pěkně brzy, to jsme moc nečekali." O svém pokročilejším těhotenství se odmítla zmiňovat.

MÍSTNÍ bezdomovec si v pondělí kolem dopoledne vyhlédl popelnici v Havlíčkově ulici v Chebu. Neváhal ani minutu a pustil se do hledání ´pokladů´. Tito bezdomovci z ´plovárny´ nejsou ale na Chebsku příliš výjimeční. Co tedy lidé bez domova mohou dělat, když je překvapí mráz? Jednou možností je vybírání popelnic. Někteří v popelnicích i přespávají. Po sobě potom zanechají na sídlištích a ulicích města velký nepořádek. Tou lepší je azylový dům Betlém, který kromě noclehu nabízí také čisté ošacení a snídani, a to za cenu 40 korun. I tam ale platí určité podmínky. Žádající o azyl musí mít platný průkaz totožnosti, věk nad osmnáct let, trvalý pobyt v Čechách a hladinu alkoholu v krvi maximálně do jednoho promile.

„Azylový dům máme celkem obsazený," řekla pracovnice Betléma Petra Tomková. „O noclehárnu zatím takový zájem lidé bez domova nejeví, i když jsme si mysleli, že v takové zimě budeme mít plno. Víme o bezdomovcích, kteří se ještě teď zdržují venku nebo v rozpadlých, opuštěných budovách," dodala.

Město Cheb si je problému s bezdomovci vědomo. Ti u chebské Skalky ale zatím nikoho neobtěžují, takže prozatím mohou zůstat a jsou obeznámeni s tím, že budou muset odejít. „O bezdomovcích v prostoru bývalé plovárny na Skalce (celý areál je v majetku města, jen torzo stavby patří TJ Eska Cheb) víme," uvedla již dříve mluvčí Chebu Martina Kuželová. „Podle poznatků Městské policie Cheb jsou ale bezproblémoví," upřesnila.

Autor: Lucie Valeriánová, Helena Langmaierová

30.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies