VYBERTE SI REGION

O vlcích nám nikdo neřekl, kdybychom to věděli dřív, škody mohly být nižší

Abertamy - Návrat vlků do Krušných hor je spojen i se škodami na majetku chovatelů drobných přežvýkavců. Jedním z nich je i Petr Zacharda, který v současnosti řeší, jak zabezpečit svůj majetek před útoky nově navrácených vlků.

2.9.2016
SDÍLEJ:

MRTVÁ OVCE s prokousnutým hrdlem z Abertam.Foto: Roman Antal

„Proti existenci vlků v Krušných horách nic nemáme, ale jak to tak bývá, při styku s přírodou je největším problémem člověk. V našem případě nekorektní vyjadřování a jednání pracovníků Agentury ochrany přírody. O existenci vlků v okolí Božího Daru, Abertam a Potůčků, jak nyní vychází najevo, vědí již několik let. Tuto skutečnost nám tajili. Máme dlouholetou zkušenost se škodami na ovcích toulavými psy. Proti těmto útokům jsme již dávno zavedli opatření, jako kvalitní elektrické síťové ohrady. Vlci nám zřejmě způsobili škody již v předchozím roce, ale my je z neinformovanosti přičítali toulavým psům. V letošním roce jsou již škody velké a ochranáři museli přiznat, že jsou způsobeny vlky," řekl Zacharda.

Celkem bylo usmrceno nebo následně uhynulo na následky zranění již 39 ovcí. Škodu, která ale vznikla chovateli, neuhradí pojišťovna. „Pojišťovna nehradí škody způsobené chráněnými zvířaty. Odkazuje se na stát. To znamená kolečko byrokracie, kdy musíme prokázat, že se jednalo o náš majetek, že útok opravdu způsobili vlci, a následně doložit rozsah škod," řekl Zacharda.

Přesto je tu šance na úhradu škod. „Máme možnost požádat o náhradu za mrtvá zvířata. Informovali jsme se na Krajském úřadě Královéhradeckého kraje, kde již byly škody způsobené vlky uplatňovány. Velká část škod vzniklých začátkem letošního roku nebyla dosud majitelům uhrazena. Krajský úřad je totiž pouhým zprostředkovatelem. Peníze posílá Ministerstvo financí a to škody z neznámých důvodů platit příliš nechce," podotkl Zacharda. ¨

Nejlepší prevencí proti útokům vlků jsou velcí honáčtí psi jako čuvač nebo kavkazský pastevecký pes. Takový pes ale neřeší rozdíl mezi vlkem a člověkem. Je to pro něj škodná. „Kdybychom o vlcích věděli už před pěti lety, tak bychom si pořídili psy a už je měli vycvičené. A škody by mohly být o osmdesát procent nižší," řekl Zacharda.

Také se dají jako prevence použít plechovky s různými pachy od člověčího po medvědí. Řešení situace je nasnadě. „Budeme nuceni bránit svá zvířata prostředky v našem kraji dosud neobvyklými. Pořídíme velké pastevecké psy. Ten, kdo někdy navštívil rumunské hory, mohl být při pohybu v blízkosti stád ovcí obklopen a napaden smečkou velkých psů a musel vyčkat delší čas příchodu ovčáka, který psy odvolal. Něco podobného budou tedy muset očekávat v budoucnu i návštěvníci Krušných hor," vysvětlil Zacharda. V Rumunsku také nikdo neřeší, zda pes pokouše někoho, kdo tam nemá co dělat. Naopak. U nás čekají chovatele další tahanice a obviňování, že si psy dostatečně nezabezpečí.

Autor: Barbora Šmudlová

2.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies