VYBERTE SI REGION

Otřesy země na Chebsku stále pokračují

Chebsko /ROZHOVOR/ - Zemětřesení, které na konci léta strašilo obyvatele chebského regionu, přístroje stále zaznamenávají. Otřesy půdy již nejsou tak velké. Přesto podloží pod Chebskem neustále pracuje. I v listopadu se malé otřesy objevily.

23.11.2011
SDÍLEJ:

Josef Horálek, seismolog Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Foto: Archív JH

Silnější zemětřesení by se zatím vrátit nemělo. Zatím nejsilnější otřes měl sílu 3,8 stupně Richterovy škály.

Protože ve vzduchu stále zůstává několik otázek, oslovil Deník Josefa Horálka z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, aby na ně odpověděl.

Seismický roj se na Chebsku opět projevil po třech letech od posledního výskytu. Dá se říct, že otřesy půdy mají svoji periodicitu?

Podle mého názoru ve výskytu zemětřesných rojů žádná periodicita není. Oblast Chebska, Kraslicka a přilehlého Vogtlandu (Německo) je stále seismicky aktivní, jevy ale většinou nejsou makroseismicky pozorovatelné.

Můžete vysvětlit, jak vlastně zemětřesný roj vzniká?

Zemětřesný roj je postupné šíření trhliny na tektonickém zlomu. Ale o ´přípravě´ zatím příliš jasno nemáme. Víme, že tektonické napětí v zemské kůře v této oblasti je velké a že fluida (voda a plyny pod vysokým tlakem) značně snižují pevnost horniny. Pro naše modely slouží experimenty s injektáží kapaliny pod vysokým tlakem do hlubokých vrtů. Při některých z nich byla spuštěna seismicita, která hodně připomíná západočeské zemětřesné roje. Například injektáž kapaliny do hlubokého geotermálního vrtu u Basileje v roce 2006 vyvolala v hloubkách přibližně 5 km sérii mnoha stovek slabých zemětřesení. Nejsilnější z nich mělo sílu (magnitudo, ekvivalent Richterovy škály) 3,4. To vyvolalo obrovské zděšení, jelikož v této oblasti se v roce 1356 vyskytlo ničivé zemětřesení o odhadovaném magnitudu 6,7, které je považováno za historicky nejsilnější známé zemětřesení ve střední Evropě.

Máte údaje o tom, kdy se vlastně poprvé seismické roje na Chebsku zaznamenaly?

Roje jsou zde pozorovány již od středověku, přičemž přesnější údaje o počtu otřesů a intenzitě byly zaznamenány až v posledních 200 letech. První jasná zmínka v kronikách o zemětřeseních v západních Čechách a Vogtlandu je z roku 1552, další záznamy o intenzivních rojích jsou z let 1626, 1711 a 1770. Nejsilnější zemětřesení v této oblasti se vyskytla v březnu 1872 a v listopadu 1908, síla obou otřesů dosáhla přibližně magnituda 5. Označení zemětřesný roj, které dnes používají geofyzikové na celém světě, zavedl v roce 1899 Dr. J. Knett pro západočeské a vogtlandské série zemětřesení.

Může zemětřesní souviset s vyhaslými sopkami, s Komorní a Železnou hůrkou?

Nejsem vulkanolog, nerad bych se pouštěl na tenký led. Ale obecně platí, že zemětřesné roje se vyskytují v oblastech aktivního nebo doznívajícího vulkanismu. Magma nebo korová fluida, kterými rozumíme směs plynů a vody kolujících v zemské kůře, jsou nezbytným prvkem v dosud známých modelech zemětřesných rojů. Pravděpodobně nejintenzivnější zemětřesné roje se vyskytují na jihu Islandu, který leží přímo na středoatlantickém hřbetu, podél něhož dochází k rozšiřování mořského dna, a kde je aktivní vulkanismus. O aktivním magmatismu ve spodní kůře nebo ve svrchním plášti v oblasti západních Čech svědčí enormní výnos CO2 (známé mofety Bublák, Hartoušov, Soos) i obsah plášťového izotopu helia 3He v plynech unikajících na povrch ze zemského nitra (mofety, a minerální prameny). Magmatický krb (natavená hornina ve spodní kůře nebo ve svrchním plášti) nebyl ale dosud seismickou prospekcí zjištěn.

Před třemi lety začal geofyzikální ústav usilovat o to, aby se u Nového Kostela mohly provést hlubinné vrty a zjistilo se tak, co se v podzemí skrývá. Jak vlastně tento proces nadále pokračuje?

Ano, o vrtu se stále ještě uvažuje. Ale je to velmi finančně náročná záležitost, náklady v tuto chvíli nedokážu odhadnout. Myslím si, že v dnešní finanční situaci je to prakticky nereálné. Podle mého názoru by vrt měl smysl, pokud by se dosáhlo hloubky ohnisek, to znamená asi 8 km, a byly by v něm provedeny injektážní experimenty, to jest do vrtu by bylo pod tlakem injektováno velké množství vody. Ale to by velmi pravděpodobně narazilo na ochranu minerálních vod v oblasti, což je samozřejmě prioritní. U vrtání je výsledek vždy nejistý.

Mohou opakující se otřesy, i když s malým stupněm Richterovy stupnice, postupně poškodit například budovu?

To ne, taková možnost neexistuje.

Mluví se o tom, že zemětřesení na Chebsku nemůže přesáhnout pátý stupeň. Čím je to dáno?

Souvisí to jak s velikostí zlomů, tak i ´pevností ´ horniny v kůře. Korová fluida snižují pevnost horniny na zlomu. Fluida umožní ´prasknutí´ horniny na zlomu při menším napětí. To má příznivý důsledek, protože se na zlomu nemůže nakumulovat větší napětí.

Čtěte také: Otřesy země na Chebsku vzrostly, chvěly se domy

Autor: Jan Buriánek

23.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

AKTUALIZOVÁNO

Koukalová ovládla stíhačku! Zazářili i Krčmář s Puskarčíkovou

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Eva Puskarčíková skončila osmá, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá. V mužské stíhačce se Michal Krčmář posunul proti sprintu o 31 míst a dojel sedmý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies