VYBERTE SI REGION

Podle starého rčení jsou jedlé všechny houby. Pozor, některé ale jen jednou!

Ostrov - Houbařská sezona je v plném proudu a její vrchol je ještě před námi. Bez nadsázky můžeme říci, že Česká republika je houbařskou velmocí. Nikde na světě nenajdete tolik nadšených až fanatických houbařů, jako jsme my, Češi. Vždyť každoročně vyráží na houby alespoň jednou přes sedmdesát procent obyvatel a jedna pětina sama sebe považuje za vášnivé houbaře. Díky tomuto fenoménu patříme i k největším odborníkům a znalcům jednotlivých druhů hub.

30.8.2014 1
SDÍLEJ:

MUCHOMŮRKA ZELENÁ neboli muchomůrka hlíznatá je považována za nejjedovatější a nejnebezpečnější houbu Evropy a Severní Ameriky způsobuje zde nejvíce smrtelných otrav.Foto: Ilustrační foto Deník

Bohužel i přesto každoročně dochází k mnoha méně či více závažným otravám, způsobeným touto oblíbenou pochoutkou. Ne vždy je však nevolnost či otrava způsobená konzumací nejedlé či dokonce jedovaté houby, pozor si musíme dát i na správnou úpravu osvědčených chutných druhů.

Na co si dát tedy pozor, abychom případným komplikacím předešli, jak poznáme příznaky otravy a jak v takovém případě postupovat? Poradí primář interního oddělení Nemocnice Ostrov, též vášnivý houbař, MUDr. Václav Pospíšil. „Existuje pár základních pravidel, která, pokud se dodržují, mohou otravě houbami zabránit a také snížit riziko závažného poškození zdraví, pokud se nějaké zažívací obtíže objeví," vysvětluje Pospíšil.

Jaká pravidla bychom měli dodržovat, abychom otravě houbami předešli?

Sbírat jen houby, které na sto procent známe. Neexperimentovat s houbami, které mohou být snadno zaměněny s jedovatými houbami. Pokud jistě nevím, co to vlastně v košíku nesu, sporné houby vyhodit. To riziko nestojí za to. Hřiby a křemenáče mají stejně tu nejbáječnější chuť a dělat řízky z domnělé muchomůrky růžovky může být stejné, jako hrát ruskou ruletu, nebo si dopřát japonskou rybu fugu.

Od každé, jen trochu podezřelé houby, kterou jsem si do jídla nakrájel, nechat malý kousek stranou. A když už jsem pokrájel a vyházel všechno, je dobré uchovat do druhého dne alespoň trochu pokrmu, který jsem si z hub připravil. Pokud se mi udělá špatně, odborný mykologický rozbor těchto „vzorků" mi možná zachrání život.

Pokud už experimentuji a připravím si nějaké riskantní houbové jídlo, je dobré nezůstat sám a totéž platí, pokud konzumuje podezřelý pokrm více osob. V takovém případě je dobré, aby alespoň jedna osoba jedla jiné jídlo.

Jak se otrava projevuje, jaké jsou příznaky?

Otrava houbami se většinou projevuje zažívacími obtížemi. Nevolnost, bolest břicha, křeče, zvracení, průjem. Ne vždy ale musí jít o obtíže způsobené otravou houbami a naopak jsou situace, kdy se ani po požití jedovatých hub tyto obtíže neobjeví, nebo spíše, objeví se, ale nevýrazně nebo s mnohahodinovým zpožděním.

Houby totiž v celé šíři lze rozdělit do několika praktických skupin na houby jedlé a chutné, houby jedlé, houby nejedlé, houby jedovaté (ale nevyvolávající smrtelnou otravu) a houby smrtelně jedovaté, kdy jejich požití může snadno usmrtit celou houbařskou rodinu. Probrat, která houba je která, je ale nad rámec tohoto povídání. Vždy se proto doporučuje, a já se pod to podepíšu, že pokud by houbař chtěl sbírat houby, které nezná na sto procent, musí mít v košíku kromě nože taky dobrý atlas hub a hlavně musí se jím řídit.

No a pak se taky může stát, že houbaři nebo jeho rodině je špatně, protože jinak dobré houby byly nevhodně připraveny nebo nevhodně skladovány. To platí i o míchanici ze včerejška, která může způsobit i vážné zažívací obtíže, aniž by houby v ní byly jedovaté.

Situace ale není jednoduchá, jsou některé jedovaté houby, u kterých se příznaky otravy objeví až po několika hodinách, třeba až druhý i třetí den. Bohužel se jedná o nejjedovatější z našich hub, muchomůrky zelené, kdy záchrana postiženého pacienta bývá velmi složitá. Některé houby způsobují spíše příznaky vegetativní, tj. slabost, pocení, bušení srdce, nebo psychické, změny nálady, barevnost vidění a podobně, jako například muchomůrka červená či lysohlávky.

Jak mají tedy houbaři postupovat v případě, když zjistí, že snědli špatné houby?

Jen málokdy se stane, že houbař ví s jistotou, že snědl nejedlé, nebo dokonce jedovaté houby. Častěji přicházejí pacienti proto, že snědli nějaké houby a obávají se, že se otrávili. Léto je v plném proudu a Češi, na rozdíl od jiných evropských národů, jak známo, jsou vášniví sběrači hub. V Čechách se proto ve velkém sbírají i houby, kterých by se jinak člověk nedotkl. Kdo houby zná, ví, že pokud si splete čirůvku bílou s čirůvkou májovkou, nejen, že si z ní polévku neuvaří, ale ten den už žádnou jinou chuť v puse cítit nebude. V takovém případě mu u nás v nemocnici mnoho nepomůžeme. Pokud ale po požití jídla s podezřelými houbami někdo pocítí nevolnost, bolest břicha, bude zvracet nebo bude mít průjem, bude lepší, když se o svých problémech poradí s lékařem.

Musí ihned zavolat lékařskou pomoc?

Pokud mu bude skutečně nevolno, nebude mít poblíž lékaře, aby se s ním poradil, a nebude mít možnost vlastního transportu do nemocnice, pak takovému houbaři skutečně nezbude nic jiného, než volat záchrannou službu. Kde je hranice mezi „nevýznamnou nevolností" a již závažnými příznaky, se nedá jednoduše popsat. Záleží na mnoha okolnostech, které dovede odlišit právě lékař.

Setkal jste se v ostrovské nemocnici s otravou, popřípadě kolik případů se událo letos a v předchozích letech?

S otravou houbami jsme se zatím letos na naší interně setkali dvakrát, přesněji jednou. Šlo o lehkou otravu muchomůrkou tygrovanou (to je příklad houby, která je jedovatá, ale ne smrtelně), kdy jsme hospitalizovali manželský pár. No a pak jsme řešili jednu domnělou otravu houbami, kdy jedné pacientce bylo velmi nevolno po houbové polévce, kterou si uvařila z prášku ze sáčku, a domnívala se, že tam ty houby musely být jedovaté. O otravu v tomto případě samozřejmě nešlo.

Domnělé i skutečné otravy houbami se vyskytují každý rok a počet pacientů, které kvůli tomu ošetřujeme, nepřekročí číslo dvacet. Zatím šlo vždy o případy s dobrým koncem. Nikdo z pacientů v posledních letech nezemřel, i když i k tomu vzácně může dojít. Pacienty v tak vážném stavu ale neléčíme v Ostrově, předáváme je ke specializované péči tam, kde je možné zajistit takzvanou extrakorporální eliminaci (hovorově umělou ledvinu), například do Nemocnice v Sokolově.

Andrea Zvolánková, Markéta Singerová

Autor: Redakce

30.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies