VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Při povodních zažili velkou vlnu solidarity, včetně psychické pomoci

Mariánské Lázně /ROZHOVOR/ - Od letošních povodní už uběhlo téměř čtvrt roku, v zasažených oblastech se ale s jejími následky potýkají stále. Originální pomoc nabídla Mariánskolázeňská asociace cestovního ruchu.

8.9.2013 1
SDÍLEJ:

VÍKENDOVÝ POBYT v Mariánských Lázních si užil také starosta obce Putim Petr Matouš. Foto: Foto: Deník/(sim)

Přes třicet hotelů se rozhodlo povodní postiženým obyvatelům věnovat originální dárek víkendový pobyt, při kterém si odpočinou od psychické i fyzické zátěže.

A jedním z těch, kdo do Mariánských Lázní na Chebsku dorazil, byl také starosta obce Petr Matouš. „Moc děkujeme panu Jiřímu Richterovi, řediteli mariánskolázeňského hotelu Krakonoš, který je hlavou a srdcem iniciativy," uvedl putimský starosta.

V jakém stavu se obec nachází v současné době? A je možné zabránit tomu, aby další povodně byly tak rozsáhlé? Také o tom se Deník s Petrem Matoušem bavil.

Putim byla nejvíc povodní zasaženou obcí v jižních Čechách. Jak jste vlastně navázali kontakt s mariánskolázeňskými hoteliéry?

Povodně u nás vypukly v prvních dnech června a asi pátý den v podvečer mi zavolal pan Richter. Řekl mi, že sleduje, co se u nás děje, a že by rád pomohl. Seznámil mě se svým nápadem, aby si do lázní přijeli odpočinout povodněmi postižení lidé a ti, kteří jim pomáhali. Přiznávám, že už tehdy jsme toho měli všichni nad hlavu, a tak se mi myšlenka velmi líbila. Po čtrnácti dnech se pan Richter ozval znovu a už měl nabídku více než třiceti mariánskolázeňských hotelů, které nabídly možnost víkendového pobytu.

Vzpomenete si, jak na zprávu místní reagovali?

Byli pochopitelně velmi potěšení. Naši občané už využili nabídku asi patnácti hotelů a další se sem teprve chystají. Stále je u nás dost práce, a tak ne každý mohl přijet hned.

Je vůbec možné říct, jaká pomoc povodňovým oblastem je nejideálnější?

V každé fázi je třeba jiná pomoc. V prvních dnech lidé potřebují dostatek dezinfekčních a čisticích prostředků, nářadí nebo třeba vysokotlaké čističe. Poté jsou důležité ruce lidi. Když voda opadla, pracovaly v obci desítky hasičů, dobrovolníků. Pak také třeba postupně ve spolupráci s Adrou zajišťujeme stavební materiál. Někteří pojištění totiž od pojišťovny z pojistky dostanou jen 50 tisíc korun, jenže opravdová škoda je třeba půl milionu korun. Musím říct, že při letošních povodních jsme zažili velkou vlnu solidarity z celé republiky. Lidé na nás opravdu mysleli a každý hledal, jak nám může pomoci. Například pan Luža z Moravy vyrábí postele, a tak daroval lidem dvacet postelí.

I vy jste strávil v Mariánských Lázních víkend. Jak se vám tu líbilo a co jste si stačil všechno prohlédnout?

Mariánky jsou krásné město a díky péči, která nám byla věnována v hotelu Krakonoš, jsme si je mohli užít. Byli jsme například u zpívající fontány a v Boheminium parku.

Přejděme k méně příjemnému tématu. Byla Putim nejpostiženější obcí na jihu Čech?

Ano, jiná obec letos víc zasažená nebyla. V Putimi bydlí 521 obyvatel, stojí zde 250 domů a z toho bylo zasaženo 35 nemovitostí. Naštěstí žádný dům nemusel být stržen. Ale i tak se škoda na domech pohybuje mezi 15 až 20 miliony korun.

Dokázal byste odhadnout, kdy se může život v obci vrátit do normálu?

Teď jsme ve fázi, kdy někteří již bydlí, jinde vysušují nebo se chystají nahazovat nové omítky. Když to půjde dobře a bude nám počasí přát, budou se lidé moci do svých domů vrátit na podzim. Tam, kde mají první patro, bydlí tam a vespod se pracuje, dělají podlahy a podobně. Je ale nutné počítat s tím, že se domy budou chovat jako čerstvá stavba, takže budou i příští rok vlhké.

Postihuje vaši obec povodeň často? A co ji u vás způsobuje?

Ano. Historicky se naší obcí prohnaly velké povodně v 90. letech 19. století a v roce 1956. Jenže za posledních jedenáct let nás postihly již potřetí, v roce 2002, 2009 a letos. A čím to je? Necelé tři kilometry pod Putimí se nachází soutok dvou řek Otavy a Blanice. Při velkých deštích hladina řeky Otavy stoupne a vytvoří hráz, čímž se o ni Blanice zastaví. A jak se začne voda hromadit, vytvoří se zde povodňové jezero, které nás zaplaví.

A to se dřív nestávalo?

Tímto způsobem ne. Voda se často trochu vylila, ale o povodně nešlo. Při letošních povodních se ukázala jedna zajímavá věc. Asi 500 metrů pod Putimí vede hlavní komunikace a most. A těleso komunikace je o téměř metr a půl výš než ostatní terén, a vytváří tak hráz. Voda nemůže odcházet jinudy než pod mostem. A to je také důvod, proč jsme u nás letos měli o půl metru vody víc. Půl metru znamená hodně. Několik rodin by letos nemuselo řešit povodně. Povodí Vltavy nechává zpracovat studii, zda by pomohlo vložení propustí do tělesa komunikace. Bohužel v našich silách není zcela odstranit povodně, musíme alespoň pracovat na jejich zmírnění. Dnes je situace taková, že když není sucho a tři dny prší, jsou u nás povodně.

A nebylo by podle vás řešení, kdyby stát přispíval spíš na nové domy mimo záplavové zóny? Vyšlo by to možná levněji než opakovaně dávat menší příspěvky na likvidaci škod…

Stát s takovou iniciativou nepřišel. Někteří by o tom možná uvažovali, ale v jejich silách to není. Domy jsou po povodni neprodejné. A lidé nemají vlastní prostředky na nové domy. Zaplavovaná část patří mezi nejkrásnější části obce. Nedokážu si představit, že by tu domy nestály.

Autor: Václava Simeonová

8.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies