VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Při povodních zažili velkou vlnu solidarity, včetně psychické pomoci

Mariánské Lázně /ROZHOVOR/ - Od letošních povodní už uběhlo téměř čtvrt roku, v zasažených oblastech se ale s jejími následky potýkají stále. Originální pomoc nabídla Mariánskolázeňská asociace cestovního ruchu.

8.9.2013 1
SDÍLEJ:

VÍKENDOVÝ POBYT v Mariánských Lázních si užil také starosta obce Putim Petr Matouš. Foto: Foto: Deník/(sim)

Přes třicet hotelů se rozhodlo povodní postiženým obyvatelům věnovat originální dárek víkendový pobyt, při kterém si odpočinou od psychické i fyzické zátěže.

A jedním z těch, kdo do Mariánských Lázní na Chebsku dorazil, byl také starosta obce Petr Matouš. „Moc děkujeme panu Jiřímu Richterovi, řediteli mariánskolázeňského hotelu Krakonoš, který je hlavou a srdcem iniciativy," uvedl putimský starosta.

V jakém stavu se obec nachází v současné době? A je možné zabránit tomu, aby další povodně byly tak rozsáhlé? Také o tom se Deník s Petrem Matoušem bavil.

Putim byla nejvíc povodní zasaženou obcí v jižních Čechách. Jak jste vlastně navázali kontakt s mariánskolázeňskými hoteliéry?

Povodně u nás vypukly v prvních dnech června a asi pátý den v podvečer mi zavolal pan Richter. Řekl mi, že sleduje, co se u nás děje, a že by rád pomohl. Seznámil mě se svým nápadem, aby si do lázní přijeli odpočinout povodněmi postižení lidé a ti, kteří jim pomáhali. Přiznávám, že už tehdy jsme toho měli všichni nad hlavu, a tak se mi myšlenka velmi líbila. Po čtrnácti dnech se pan Richter ozval znovu a už měl nabídku více než třiceti mariánskolázeňských hotelů, které nabídly možnost víkendového pobytu.

Vzpomenete si, jak na zprávu místní reagovali?

Byli pochopitelně velmi potěšení. Naši občané už využili nabídku asi patnácti hotelů a další se sem teprve chystají. Stále je u nás dost práce, a tak ne každý mohl přijet hned.

Je vůbec možné říct, jaká pomoc povodňovým oblastem je nejideálnější?

V každé fázi je třeba jiná pomoc. V prvních dnech lidé potřebují dostatek dezinfekčních a čisticích prostředků, nářadí nebo třeba vysokotlaké čističe. Poté jsou důležité ruce lidi. Když voda opadla, pracovaly v obci desítky hasičů, dobrovolníků. Pak také třeba postupně ve spolupráci s Adrou zajišťujeme stavební materiál. Někteří pojištění totiž od pojišťovny z pojistky dostanou jen 50 tisíc korun, jenže opravdová škoda je třeba půl milionu korun. Musím říct, že při letošních povodních jsme zažili velkou vlnu solidarity z celé republiky. Lidé na nás opravdu mysleli a každý hledal, jak nám může pomoci. Například pan Luža z Moravy vyrábí postele, a tak daroval lidem dvacet postelí.

I vy jste strávil v Mariánských Lázních víkend. Jak se vám tu líbilo a co jste si stačil všechno prohlédnout?

Mariánky jsou krásné město a díky péči, která nám byla věnována v hotelu Krakonoš, jsme si je mohli užít. Byli jsme například u zpívající fontány a v Boheminium parku.

Přejděme k méně příjemnému tématu. Byla Putim nejpostiženější obcí na jihu Čech?

Ano, jiná obec letos víc zasažená nebyla. V Putimi bydlí 521 obyvatel, stojí zde 250 domů a z toho bylo zasaženo 35 nemovitostí. Naštěstí žádný dům nemusel být stržen. Ale i tak se škoda na domech pohybuje mezi 15 až 20 miliony korun.

Dokázal byste odhadnout, kdy se může život v obci vrátit do normálu?

Teď jsme ve fázi, kdy někteří již bydlí, jinde vysušují nebo se chystají nahazovat nové omítky. Když to půjde dobře a bude nám počasí přát, budou se lidé moci do svých domů vrátit na podzim. Tam, kde mají první patro, bydlí tam a vespod se pracuje, dělají podlahy a podobně. Je ale nutné počítat s tím, že se domy budou chovat jako čerstvá stavba, takže budou i příští rok vlhké.

Postihuje vaši obec povodeň často? A co ji u vás způsobuje?

Ano. Historicky se naší obcí prohnaly velké povodně v 90. letech 19. století a v roce 1956. Jenže za posledních jedenáct let nás postihly již potřetí, v roce 2002, 2009 a letos. A čím to je? Necelé tři kilometry pod Putimí se nachází soutok dvou řek Otavy a Blanice. Při velkých deštích hladina řeky Otavy stoupne a vytvoří hráz, čímž se o ni Blanice zastaví. A jak se začne voda hromadit, vytvoří se zde povodňové jezero, které nás zaplaví.

A to se dřív nestávalo?

Tímto způsobem ne. Voda se často trochu vylila, ale o povodně nešlo. Při letošních povodních se ukázala jedna zajímavá věc. Asi 500 metrů pod Putimí vede hlavní komunikace a most. A těleso komunikace je o téměř metr a půl výš než ostatní terén, a vytváří tak hráz. Voda nemůže odcházet jinudy než pod mostem. A to je také důvod, proč jsme u nás letos měli o půl metru vody víc. Půl metru znamená hodně. Několik rodin by letos nemuselo řešit povodně. Povodí Vltavy nechává zpracovat studii, zda by pomohlo vložení propustí do tělesa komunikace. Bohužel v našich silách není zcela odstranit povodně, musíme alespoň pracovat na jejich zmírnění. Dnes je situace taková, že když není sucho a tři dny prší, jsou u nás povodně.

A nebylo by podle vás řešení, kdyby stát přispíval spíš na nové domy mimo záplavové zóny? Vyšlo by to možná levněji než opakovaně dávat menší příspěvky na likvidaci škod…

Stát s takovou iniciativou nepřišel. Někteří by o tom možná uvažovali, ale v jejich silách to není. Domy jsou po povodni neprodejné. A lidé nemají vlastní prostředky na nové domy. Zaplavovaná část patří mezi nejkrásnější části obce. Nedokážu si představit, že by tu domy nestály.

Autor: Václava Simeonová

8.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies