VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Přísně tajné? Adresa sociálně vyloučených míst

Karlovarský kraj - Na trojnásobek se rozrostl počet sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji za posledních téměř deset let. A to přesto, že kraj lidem v problémových oblastech intenzivně pomáhá.

25.10.2015 1
SDÍLEJ:

O LIDI z takzvaných sociálně vyloučených lokalit se v Karlovarském kraji stará například sdružení Český západ. V Dobré Vodě pro ně pořádá i vzdělávací akce, třeba jazykové kurzy. Foto: Foto Český západ

Ve vyloučených lokalitách uskutečnil v poslední době díky evropské dotaci dva velké projekty za celkem 45 milionů korun. „Zatímco takzvaná Gabalova analýza na objednávku Ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2006 zjistila v Karlovarském kraji 13 problémových čtvrtí, ulic nebo domů, tak při opakovaném zkoumání v roce 2015 už takových míst objevila 61. Zvýšil se i počet obyvatel, kteří tu žijí. Z odhadovaných dřívějších čtyř tisíc na současných šest až osm tisíc. První i druhou analýzu pro stát zpracovávala firma GAC a supervizorem průzkumu byl známý sociolog Ivan Gabal," uvedl krajský náměstek pro sociální problematiku Miloslav Čermák (ČSSD). V kterých městech a obcích se sociálně vyloučené lokality nacházejí, to je tajné. Ačkoliv průzkum byl placen z veřejných peněz, podle náměstka Čermáka se Svaz obcí a měst dohodl, že místa sociálně vyloučených lokalit nesdělí. „Obce, které na tomto seznamu jsou, to vnímají jako stigma, které by je znevýhodnilo. Tak to starostové vidí. Ale i já mám problémy s tím, že tato informace není veřejná," míní náměstek Čermák.

Karlovarský kraj ale nečekal na státní statistiku a zřejmě jako jediný region v republice zahájil roce 2011 vlastní šetření. Sociálně vyloučené lokality mapoval na Karlovarsku, Chebsku a Sokolovsku.

Objevil jich celkem dvaapadesát. A připravil projekty, jak lidem v těchto ghettech pomoci. „Bohužel nám je tehdejší vedení Ministerstva práce a sociálních věcí při žádosti o dotaci seškrtalo na pouhých 17. Teď se leckdo diví, že se počet vyloučených lokalit v Karlovarském kraji za posledních deset let ztrojnásobil," řekl náměstek Čermák.

K propadu mnoha lidí do chudoby podle něho přispěl i byznys majitelů ubytoven a doplatky na bydlení. Terénní pracovníci ze sdružení a obecně prospěšných společností Člověk v tísni, Kotec, Khamoro a Světlo Kadaň pracovali na zakázku pro Karlovarský kraj od roku 2012 do letošního června.

Pilotní projekt Dobrá voda

Klientům radili, jak se vymanit z nejrůznějších potíží, na vybraných sedmnácti „špatných" adresách, kde se soustřeďují lidé bez práce, s nízkou mírou vzdělanosti, závislí na sociálních dávkách, předlužení a s rizikovým životním stylem. Celkem kraj tímto způsobem podpořil 1 278 osob, s nimiž navázali terénní pracovníci téměř devatenáct tisíc kontaktů.

Vedení Karlovarského kraje uvažovalo o dalším projektu na pomoc lidem v sociálně vyloučených lokalitách.

„Teď má ale v souvislosti s dotacemi rozhodující slovo vládní Agentura pro sociální začleňování. Přemýšlíme proto o pilotním projektu sociálního bydlení v Dobré Vodě u Toužimi.

Cílem by bylo opravit s pomocí například evropské dotace dům v sociálně vyloučené lokalitě a zaměstnat při rekonstrukci přímo obyvatele domu," nastínil Miloslav Čermák.

Typický klient

Během projektů v sociálně vyloučených lokalitách pomáhali terénní pracovníci klientům řešit rozličné životní situace hledat zaměstnání, brigády, vyřizovat sociální dávky, vyplňovat složitější úřední formuláře, komunikovat s exekutory, sjednávat k dluhům splátkové kalendáře, hledat vhodnější bydlení a radili, jak vyjít s rodinným rozpočtem nebo jak udržet děti ve vlastní péči.

Pracovníci z terénu popsali dlouhou řadu konkrétních případů, kdy jimi vedení klienti uspěli našli práci, prošli rekvalifikací, získali lázeňský pobyt pro nemocné dítě, zlepšili hygienické podmínky v bytě nebo si zařídili vyšetření potomka v pedagogicko-psychologické poradně.

„Při jednání dbáme především na to, aby poskytovaná podpora nevedla jednotlivce k pasivitě, ale naopak k získávání nových dovedností. Snažíme se o to, aby lidé, se kterými spolupracujeme, získali důvěru ve vlastní schopnosti a dokázali si své záležitosti v budoucnu řešit sami," zmínil v závěrečné zprávě k projektu Jan Němeček, ředitel sokolovské pobočky společnosti Člověk v tísni.

Typický klient je podle ředitelky společnosti Kotec Markéty Černé ve věku od 35 do 40 let, se základním vzděláním, bez zaměstnání, s dluhy na nájemném, s vyživovacími povinnostmi a s problematickým bydlením.

„Lidé ze sociálně vyloučených lokalit jsou nejčastěji závislí na sociálních dávkách, většina dlouhodobě hospodaří na hranici, tedy z ruky do úst. Toto vede ke vzniku nových vzorců chování, kdy dochází pouze k uspokojování krátkodobých potřeb," uvedla ve zprávě Markéta Černá.

Autor: Ivana Kalinová

25.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies