VYBERTE SI REGION

Přísně tajné? Adresa sociálně vyloučených míst

Karlovarský kraj - Na trojnásobek se rozrostl počet sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji za posledních téměř deset let. A to přesto, že kraj lidem v problémových oblastech intenzivně pomáhá.

25.10.2015 1
SDÍLEJ:

O LIDI z takzvaných sociálně vyloučených lokalit se v Karlovarském kraji stará například sdružení Český západ. V Dobré Vodě pro ně pořádá i vzdělávací akce, třeba jazykové kurzy. Foto: Foto Český západ

Ve vyloučených lokalitách uskutečnil v poslední době díky evropské dotaci dva velké projekty za celkem 45 milionů korun. „Zatímco takzvaná Gabalova analýza na objednávku Ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2006 zjistila v Karlovarském kraji 13 problémových čtvrtí, ulic nebo domů, tak při opakovaném zkoumání v roce 2015 už takových míst objevila 61. Zvýšil se i počet obyvatel, kteří tu žijí. Z odhadovaných dřívějších čtyř tisíc na současných šest až osm tisíc. První i druhou analýzu pro stát zpracovávala firma GAC a supervizorem průzkumu byl známý sociolog Ivan Gabal," uvedl krajský náměstek pro sociální problematiku Miloslav Čermák (ČSSD). V kterých městech a obcích se sociálně vyloučené lokality nacházejí, to je tajné. Ačkoliv průzkum byl placen z veřejných peněz, podle náměstka Čermáka se Svaz obcí a měst dohodl, že místa sociálně vyloučených lokalit nesdělí. „Obce, které na tomto seznamu jsou, to vnímají jako stigma, které by je znevýhodnilo. Tak to starostové vidí. Ale i já mám problémy s tím, že tato informace není veřejná," míní náměstek Čermák.

Karlovarský kraj ale nečekal na státní statistiku a zřejmě jako jediný region v republice zahájil roce 2011 vlastní šetření. Sociálně vyloučené lokality mapoval na Karlovarsku, Chebsku a Sokolovsku.

Objevil jich celkem dvaapadesát. A připravil projekty, jak lidem v těchto ghettech pomoci. „Bohužel nám je tehdejší vedení Ministerstva práce a sociálních věcí při žádosti o dotaci seškrtalo na pouhých 17. Teď se leckdo diví, že se počet vyloučených lokalit v Karlovarském kraji za posledních deset let ztrojnásobil," řekl náměstek Čermák.

K propadu mnoha lidí do chudoby podle něho přispěl i byznys majitelů ubytoven a doplatky na bydlení. Terénní pracovníci ze sdružení a obecně prospěšných společností Člověk v tísni, Kotec, Khamoro a Světlo Kadaň pracovali na zakázku pro Karlovarský kraj od roku 2012 do letošního června.

Pilotní projekt Dobrá voda

Klientům radili, jak se vymanit z nejrůznějších potíží, na vybraných sedmnácti „špatných" adresách, kde se soustřeďují lidé bez práce, s nízkou mírou vzdělanosti, závislí na sociálních dávkách, předlužení a s rizikovým životním stylem. Celkem kraj tímto způsobem podpořil 1 278 osob, s nimiž navázali terénní pracovníci téměř devatenáct tisíc kontaktů.

Vedení Karlovarského kraje uvažovalo o dalším projektu na pomoc lidem v sociálně vyloučených lokalitách.

„Teď má ale v souvislosti s dotacemi rozhodující slovo vládní Agentura pro sociální začleňování. Přemýšlíme proto o pilotním projektu sociálního bydlení v Dobré Vodě u Toužimi.

Cílem by bylo opravit s pomocí například evropské dotace dům v sociálně vyloučené lokalitě a zaměstnat při rekonstrukci přímo obyvatele domu," nastínil Miloslav Čermák.

Typický klient

Během projektů v sociálně vyloučených lokalitách pomáhali terénní pracovníci klientům řešit rozličné životní situace hledat zaměstnání, brigády, vyřizovat sociální dávky, vyplňovat složitější úřední formuláře, komunikovat s exekutory, sjednávat k dluhům splátkové kalendáře, hledat vhodnější bydlení a radili, jak vyjít s rodinným rozpočtem nebo jak udržet děti ve vlastní péči.

Pracovníci z terénu popsali dlouhou řadu konkrétních případů, kdy jimi vedení klienti uspěli našli práci, prošli rekvalifikací, získali lázeňský pobyt pro nemocné dítě, zlepšili hygienické podmínky v bytě nebo si zařídili vyšetření potomka v pedagogicko-psychologické poradně.

„Při jednání dbáme především na to, aby poskytovaná podpora nevedla jednotlivce k pasivitě, ale naopak k získávání nových dovedností. Snažíme se o to, aby lidé, se kterými spolupracujeme, získali důvěru ve vlastní schopnosti a dokázali si své záležitosti v budoucnu řešit sami," zmínil v závěrečné zprávě k projektu Jan Němeček, ředitel sokolovské pobočky společnosti Člověk v tísni.

Typický klient je podle ředitelky společnosti Kotec Markéty Černé ve věku od 35 do 40 let, se základním vzděláním, bez zaměstnání, s dluhy na nájemném, s vyživovacími povinnostmi a s problematickým bydlením.

„Lidé ze sociálně vyloučených lokalit jsou nejčastěji závislí na sociálních dávkách, většina dlouhodobě hospodaří na hranici, tedy z ruky do úst. Toto vede ke vzniku nových vzorců chování, kdy dochází pouze k uspokojování krátkodobých potřeb," uvedla ve zprávě Markéta Černá.

Autor: Ivana Kalinová

25.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Jiřičtí vězni se připraví na život bez mříží ve speciální vesnici

Jiřice - Část odsouzených bude žít jako na svobodě. Ovšem stále pod dohledem kamer a za ostnatým drátem.

CNN: Pražské vánoční trhy jsou mezi desítkou nejlepších na světě

Praha - Mezi desítku nejlepších vánočních trhů na světě zařadila americká televizní stanice CNN tržiště na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Reportér zaměřený na cestování ocenil každodenní otevírací dobu stánků i blízkost obou hlavních tržišť, stejně jako kvalitu zdejších klobás a piva.

Na Kladensku se zřítilo auto ze třicetimetrového srázu

Kladensko - Kuriozní dopravní nehoda se stala v pondělí po poledni v lesním porostu mezi obcemi Svárov a Podkozí. Auto zde vyjelo ze silnice a mezi stromy se řítilo dlouhým srázem dolů na spodní vozovku pod serpentinou. Vozidlo skončilo pod kopcem na spodní vozovce převrácené na střechu. Starší řidič utrpěl zranění a byl převezen do pražské nemocnice. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies