VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Redaktor Deníku zavítal mezi sokolovské bezdomovce

Sokolov /REPORTÁŽ/ - S blížící se zimou obcházejí strážníci Městské policie v Sokolově známá útočiště zdejších bezdomovců. Jednak chtějí mít přehled, kolik se jich na území města pohybuje, ale jsou jim také připraveni poskytnout užitečné rady, na koho se v případě potřeby o pomoc mohou obrátit.

24.11.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Redaktor Deníku měl možnost absolvovat jednu takovou obchůzku spolu s městskou policií.

Na služebnu jsem musel přijít nejpozději v sedm hodin ráno. „Později se bezdomovci rozutečou do města,” objasnil mi situaci velitel Městské policie v Sokolově Petr Kubis. Ráno klesají teploty k bodu mrazu, tak jsem se teple oblékl a vyrazil. Na sedmou jsem se hlásil u velitele. „Doufám, že jste si vzal nějaké staré věci, budete prolézat pěknými místy,” uvítal mě Kubis. No nazdar, říkám si v duchu. Ale co, pračka to vypere.

Než se připraví dva strážníci, sedíme v teple velitelské kanceláře, kde se dozvídám, že v Sokolově je před letošní zimou zhruba 36 bezdomovců. Rozmístěni jsou takřka všude.

Městská policie si pohrává s myšlenkou, že by lidem bez přístřeší zařídila vytápěný stan za městem, který by jim v nejkrutějších mrazech pomohl přežít. „Je to zatím jen nápad. Jeden soukromý subjekt má potřebné vybavení pro takzvané polní podmínky. Vše je ale o penězích, které by bylo město ochotné uvolnit,” řekl velitel městské policie Petr Kubis. Jak upřesnil, dovede si představit i lékařskou prevenci. Jednou za čas by do stanu dorazil lékař a zjistil by zdravotní stav bezdomovců. „Za svého působení v Plzni jsem zažil případ, kdy měl jeden z bezdomovců doslova zarostlé ponožky do kůže na nohou,” vzpomíná Kubis.

Mnoho občanů by jistě nápad přivítalo. Množí se totiž případy, kdy bezdomovci lezou do společných prostor panelových domů a tam se nejen ohřívají, ale vykonávají potřebu například za výtahové šachty.

Policie, otevřete!

Přicházejí strážníci David Čaban a Jakub Ivanič. Můžeme tedy vyrazit. První zastávka je za sokolovským parkem Bohemia, kde je opuštěná zděná budova. Je rozdělená na dvě části. Dříve zde prý přespávala většina bezdomovců. Poté se však mezi sebou nepohodli, část z nich odešla a sebrala přitom ze střechy vlnité plechy. Skončily pravděpodobně ve sběrně surovin.

V menší části domku je zamčeno na řetěz. „Policie, otevřete,” buší nekompromisně do dveří David Čaban. Po chvíli se opravdu otvírají dveře a vcházíme dovnitř. V rukou strážníků se objevují svítilny a rukavice. Je zde totiž naprostá tma, nepopsatelný odér promísený s kouřem z cigaret a neuvěřitelný nepořádek.

„Kolik vás tu je?” ptají se strážníci. Odkudsi ze tmy se ozvala odpověď, že čtyři. „Vy jste kdo? Máte nějaké doklady?” ptá se policista hromady peřin a textilu. Marně se dívám, na koho mluví, a v tom se začne hora textilu hýbat. Vyleze z pod ní člověk. Vzpomínám si na pohádku o princezně na hrášku. Rozdíl je v tom, že pohádková bytost měla peřiny pod sebou, kdežto zmíněný bezdomovec byl jimi zastlaný.

Při odchodu procházíme kolem bočních dveří, já bez zájmu, strážníci je otevírají. „Pěkný triko, kde jste ho vzal?” ptá se Čaban. Vracím se a nakukuji do malé komůrky, kde se objevil další člověk bez domova. Seděl na jakési posteli, na sobě černé triko s nápisem POLICIE, a i když se usmíval, asi neměl radost, že mu tam větráme. „Triko mám z burzy v Karlových Varech,” směje se bezdomovec. Poté můžeme konečně na čerstvý vzduch.

Nevydrží bez alkoholu

Cestou k autu se dozvídám, že to jsou známé firmy, nikdo nový mezi nimi nepřibyl. Pro mě bylo překvapením, že jedna z ubytovaných byla žena. Poté jedeme do nízkoprahového centra, které nabízí lidem bez přístřeší azyl. Mohou si zde vyprat a usušit věci. Mají zde sprchu, WC, dostanou horký čaj. Kdo nebere žádné sociální dávky, má nárok i na polévku. Vedoucí centra Iveta Leischová nabízí i pomoc na úřadech. Jak upřesňuje, část z klientů je negramotných, část se bojí úřadů.

Leischová také tvrdí, že chodit do práce přímo z ulice je problém. „Chodí zhruba dvacet lidí denně. V poslední době i lidé od 20 do 40 let, které dohnala dluhová krize,” říká Leischová.

Kapacita centra je osm lidí, proto se musí střídat po dvou hodinách. I tak krátká doba je prý pro mnohé těžká. Nevydrží totiž bez alkoholu. „Přesto lehce podnapilé nevyhodím. Pokud ale dělají problémy, volám policisty a musí pryč,” dodává Leischová .

Další naší zastávkou je prostor pod mostem směrem na Citice. Je osm a vyspává tu v neuvěřitelné zimě, která jde od vody, jedenatřicetiletý Tonda. Budíme ho, celý se klepe zimou. Přesto tvrdí, že mu chladno není. Zapaluje si cigaretu, upije z krabice vína a odpovídá ochotně na mé dotazy. „Letos to budou čtvrté Vánoce, co jsem na ulici,” říká Tonda. Okamžitě se mi vybaví vánoční pohoda v mém rodinném kruhu, kde nechybí hromady jídla, pití, dárků, televize a teplo domova.

Ptám se, co bude dnes dělat. „Jako každý den. U parovodu si natočím horkou vodu do kávy, pak jdu do města sbírat vajgly a kouknout do popelnic. Sháním v nich něco k jídlu,” říká bezdomovec. Při vyprávění vytahuje papírovou krabici plnou tabáku, trhá kus novin a balí si další cigaretu. Napadá mě, kolik druhů tabáku z nedopalků celého Sokolova je smícháno v krabici od bot. To musí být síla…

Učitel nad košem

Naše poslední zastávka je v ulici Svatopluka Čecha, kde bezdomovci obsadili byty v horních patrech opuštěného panelového domu. Spodní bytové jednotky jsou plné výkalů, textilií, staré rozbité elektroniky a dalších nepotřebných věcí. Zde máme smůlu. Několik vzorně ustlaných postelí je prázdných. Vracíme se proto k autu a strážníci zavelí, ať si prohlédnu podrážky svých bot. Neradi by totiž, aby jim v autě přibyla nějaká nevábná vůně.

Vracíme se na základnu a cestou ukazuje jeden z policistů dalšího bezdomovce, který vybírá koš. „To je profesor. Přezdívku má prý na svědomí jeho bývalé povolání učitele,” říká Jakub Ivanič.

Čtěte také: Bezdomovci by mohli dostat vyhřívaný vojenský stan

Autor: Roman Cichocki

24.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

V New Orleansu najel muž s autem do lidí, tři desítky zraněných

Soška Oskara
DOTYK.CZ

Deset filmů, které měly získat Oscara

Kláštercem se line nebeská vůně. Otevřeli čokolatérii

Klášterec nad Ohří – V čokolatérii si vyrábí vlastní pralinky, pečou originální čokoládové zákusky a v létě chtějí prorazit se zmrzlinou.

Rychlobruslařka Erbanová je druhá na pětistovce

Rychlobruslařka Karolína Erbanová vstoupila do mistrovství světa ve sprintu v Calgary druhým místem v závodě na 500 metrů. V čele je favorizovaná Japonka Nao Kodairová, která jako jediná zajela čas pod hranici 37 sekund. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka si časem 37,06 vytvořila nový osobní rekord.

Mezinárodní konference přinese nové pohledy na Hrabala

 „Pojídač dějin Bohumil Hrabal,"„…a z malýho vápna nezadržitelně vsítil míč pod futro" (S Hrabalem za fotbalem) a další originální přednášky přinese mezinárodní konference k 20. výročí Hrabalova úmrtí, která se uskuteční díky iniciativě Města Nymburk od 30. března do 1. dubna.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies