Podle náměstka Jiřího Klsáka (KOA) čerpá město na opravy Tržní kolonády prostředky, které plynou z Programu regenerace městských památkových zón. A to vždy kolem půl milionu korun. Letos město plánuje do této kolonády vložit 569 tisíc bez DPH. „A to na natírání dřevěných prvků, na opravy poškozených částí a na průběžnou údržbu," vysvětlil náměstek Klsák. Na tuto zakázku vypíše město výběrové řízení, a pokud splní všechny podmínky, pak může z dotačního titulu obdržet 250 tisíc korun.

Dřevěná Tržní kolonáda ve švýcarském stylu, bohatě zdobená řezbami, patří mezi unikáty lázeňského města. Byla postavena na místě staré karlovarské radnice v letech 1882 1883 podle projektu slavných vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Vlastní realizací stavby objektu, původně zamýšleného jako provizorium, byl pověřen tesařský mistr Oesterreicher z Vídně. V letech 1904 1905 byla kolonáda prodloužena nad vývěr Tržního pramene podle návrhu ředitele městského stavebního úřadu Franze Drobnyho. Její velkou část radnice nahradila replikou v 90. letech 20. století.

V interiéru Tržní kolonády vyvěrají celkem tři minerální prameny, Karla IV., Dolní zámecký pramen a Tržní pramen. Karlovy Vary chtějí postupně opravit i tržní krámky, které na Tržní kolonádu navazují. Ty postupně chátrají a jejich rekonstrukce je nezbytná. „Opravu město plánuje po částech a hrubý odhad nákladů dosahuje přibližně asi 60 milionů," uvedl náměstek Michal Riško (ČSSD). Ze šestnácti stánků, které patří městu, se zatím opravil ten největší. Vzniklo v něm městské infocentrum. Rekonstrukce tohoto objektu stála město 9,5 milionu plus milion za vnitřní vybavení. Tato oprava byla pro město velkou lekcí, protože musela probíhat v souladu s památkáři. Šlo o repase repliky dřevěných prvků i o odstranění vlhkosti. A to vše čeká město při opravách dalších krámků. Roční výnos z pronájmu krámků je pro město 12 milionů korun, návratnost oprav by tak mohla být do pěti let.