Proč desátý březen? V tento den je výročí ozbrojeného povstání Tibeťanů proti čínské nadvládě v roce 1959, která nepokoje během pár dní krvavě potlačila.

Mezinárodní kampaň 'Vlajka pro Tibet' vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě. Česká republika se k ní připojuje pravidelně od roku 1996.

Přidají se

Vlajku pro Tibet letos, jako už každoročně, vyvěsí Mariánské Lázně. „Samozřejmě se jako každoročně připojíme," uvedl starosta Mariánských Lázní Zdeněk Král. „Naše město vlajku vyvěšuje téměř od samého počátku akce. Tibetskou vlajku vyvěsíme už v sobotu 9. března," dodal.

Také Aš se tradičně přidá a tibetskou vlajku vyvěsí. Potvrdil to mluvčí Městského úřadu Aš Milan Vrbata.

Stále je to otevřené

Například Drmoul na Mariánskolázeňsku stále neví, zda se k akci připojí. „Zatím jsme o tom nejednali, je to tedy otevřená otázka. V minulých letech jsme ale vlajku nevyvěšovali," uvedla starostka Vladislava Chalupková.

Podle internetových stránek Tibinfo.cz, které soustřeďují informace o Tibetu, se má k akci připojit a vlajku vyvěsit také Velká Hleďsebe. Starosta Bohumil Kovařík však o tom, že by se obec účastnila, nevěděl. „Netuším, kdo nás do seznamu připojil. Obec zastupuji já a nikdo nás neoslovil. Vše si ještě musím prostudovat a prokonzultovat. Osobně mám však na problematiku Tibetu jiný názor," upřesnil.

Jak jsou na tom Františkovy Lázně? To se rozhodne při veřejném zasedání zastupitelstva města, které se uskuteční ve středu 27. února od 16 hodin v sále františkolázeňského Společenského domu INGO Casino.

Nepřipojí se

To, že tibetská vlajka na místní radnici nebude viset, už teď ví starostka Teplé Jana Čížková. „Vlajku nevyvěsíme a ani se k akci nebudeme připojovat, nevidím k tomu důvod," dodala s tím, že i v minulých letech se město nepřipojilo.

Chebská radnice vlajku Tibetu také nevyvěsí. Podle mluvčí Martiny Kuželové se při projednávání této otázky v Radě města Chebu nenašel dostatečný počet hlasů pro její umístění.

Čínská anexe Tibetu

Po zániku Čchingského impéria nebylo v Číně silné ústřední vlády schopné udržovat někdejší čínskou suverenitu nad Tibetem, a ten tak byl fakticky samostatným státem. Situace se změnila poté, co vyšli vítězně z čínské občanské války komunisté. Dne 21. října 1950 jednotky Čínské lidově osvobozenecké armády dostaly rozkaz vpochodovat do Tibetu.

Oficiálním důvodem vojenské invaze bylo „zachránit tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečit ochranu západní čínské hranice". Vojska tibetské vlády nebyla schopna invazi zabránit. Tibet se pak oficiálně dostal pod svrchovanost čínské vlády 23. května 1951 podepsáním tzv. Sedmnáctibodové dohody.

Číňanům se tak podařilo ovládnout strategicky významné území, které se již v minulosti několikrát nacházelo pod čínskou suverenitou a jež nyní bylo nárazníkovým pásmem mezi Čínou a Indií. Vládce Tibetu, patnáctiletý čtrnáctý dalajlama, zůstal i po čínské anexi loutkovou hlavou Tibetu. Pozemkové reformy a další společenské změny necitlivě zaváděné čínskou vládou vedly ve druhé polovině 50. let k nepokojům, které 10. března 1959 přerostly v ozbrojené povstání proti čínské nadvládě, skrytě podporované Spojenými státy.

Povstání bylo během několika dnů krvavě potlačeno. Dalajlama 17. března uprchl do Indie, kde požádal o politický azyl, a od té doby žije v emigraci. 9. dubna 1959 byla v indické Dharamsale vytvořena tibetská exilová vláda. Čína téhož roku zrušila tibetské poddanství a otrokářství.

Zdroj: Wikipedia