Křest publikace, jejímiž autory jsou Romana Beranová a Vladimír Bružeňák, se konal v zimní zahradě sokolovského zámku.

Prvotním impulsem k napsání knihy byl dar Jany Miklové, která do sokolovského muzea přinesla soubor zhruba padesáti fotografií z pozůstalosti po svém otci Václavu Němcovi. „Jde o fotodokumentaci z bývalého zajateckého tábora v Jindřichovicích. Fotky byly pořizovány během existence tábora. Je na nich zachycena jak výstavba, tak jednotlivé budovy, hospodářské zázemí, pekárny, prádelny či kuchyně.

Pak jsou zachyceny i okamžiky, které dokazují, že podmínky v táboře nebyly ideální a s koncem války, kdy byl nedostatek potravin, se stále zhoršovaly," nastínila Beranová. Proto nechybí záběry z márnice s nebožtíky nebo pohřbů ze hřbitova.

„Chtěli jsme využít tohoto unikátního souboru fotografií a doplnit je informacemi slovními. S kolegou Vladimírem Bružeňákem jsme se domluvili a vydali se do archivu, kde jsme posbírali další informace, a z toho vznikla tato knížka. Většinu z ní tvoří originální dobové fotografie," dodala Beranová.

Autor fotografií je neznámý. Všechny ale vypadají jako úřední. Historici se domnívají, že velitelství podobných táborů mělo tehdy takzvaně shora nařízeno pořizovat úřední fotodokumentaci. Pořizovat je tehdy mohl nějaký válečný fotograf. Jako příklad lze uvést jednu z fotografií, kde jsou vězni seřazeni před bohoslužbou a dívají se jedním směrem k fotografovi.

Václav Němec zde působil již před 2. světovou válkou a po roce 1945 se sem opět vrátil. Zabýval se historií zdejšího regionu, shromažďoval informace k dějinám. A právě díky svému neutuchajícímu zájmu pravděpodobně získal výše uvedené fotografie, které by jinak zřejmě byly ztraceny nebo vyhozeny.

„Vím o jindřichovickém mauzoleu, kde jsou pozůstatky zajatců, a dokonce jsem tam byl osobně se školou. Kniha mě proto zajímá, protože o táboře jako takovém toho moc nevím," řekl třináctiletý školák Lukáš z Kraslic.