Historie svátků jara: co znamenají tradiční velikonoční symboly

Toto období původně slavili Židé jako svátky jara. Jejich důležitost vyplývala z hlavního postavení v rámci jarního obřadního cyklu. Svátek prvního jarního úplňku symbolizoval v mnoha kulturách příchod jara a začátek nového hospodářského roku. Zhruba před 3500 roky pak Židé dali svátku jara nový význam, kterým si připomínali vyvedení židovského národa z egyptského otroctví.

Křesťanské Velikonoce

Křesťané poprvé dali Velikonocům podobu oslav Kristova zmrtvýchvstání. Výjimečností tohoto křesťanského svátku vznikl termín jeho stanovení na neděli po prvním jarním úplňku. Tím se tento křesťanský svátek oddělil od židovských tradic.

Čtyřicet dní půstu

Správný křesťan by měl podle tradice 40 dní před Velikonocemi – od Popeleční středy až do Božího hodu velikonočního – dodržovat půst. Nejedla se nejen masitá a maštěná jídla, ale nekonaly se ani taneční zábavy, svatby a jiné světské požitky.

Hodování

O Bílé sobotě, která je posledním dnem půstu, se už začíná hodovat. Podává se hlavně velikonoční hlavička, jídlo připravované z uzeného vepřového, vařeného jehněčího, vajec a mladé jarní kopřivy. Měla prý připravit tělo na přísun dalších mastných dobrot. Pečou se mazance a vdolky s daleko větším množstvím vajec, než je běžné přidávat do těsta v průběhu roku. Z kynutého těsta se také peče ve formě beránek jako symbol Krista, Beránka božího. Jako symbol Jidášovy zrady se na Velký pátek podává pečivo z kynutého těsta tvarované do podoby oprátky,takzvané jidáše. Všechy tyto dobroty si můžete připravit také. Pro zaručený úspěch je důležitá kvalita potravin. V záplavě nejrůznějších výrobků, které na trhu najdete, není snadné se orientovat. Pomůže vám červenomodrobílé logo „a“ značky kvality KLASA.

Ztichlé zvony

Na Zelený čtvrtek umlkly v kostelech zvony. Říká se, že odletěly do Říma. Na jejich místo nastoupili chlapci, kteří až do Bílé soboty obcházeli domácnosti a svými řehtačkami anebo jinými rámusiči oznamovali ranníavečerní klekání nebo poledne.

Síla vody

Mimořádně velký význam se dříve připisoval i očistné moci proudící vody, která prý pomáhala smývat hříchy. Podle starých bájí byla pramenitá voda vůbec všemocná. Pověst totiž mimo jiné říká: Kdo se ještě o půlnoci nebo alespoň krátce před východem slunce umyl v tekoucí vodě, byl po celý následující rok zcela zdravý.

Pomlázka

V Pondělí velikonoční kluci vypláceli děvčata. Ta jim na oplátku darovala hlavně vajíčky. Šlehalo se březovými, jalovcovými nebo vrbovými proutky.

Děvčata byla také polévána vodou, což bylo nejen očistné, ale prý také ozdravné a magické. Břízu hoši splétali do pomlázek a těmi ještě v neděli odpoledne dostala děvčata závdavek, aby věděla, že na Velikonoční pondělí jim chlapci pořádně namrskají.

Protože se říkalo, že pruty vytahují nemoci, byly metličky zničeny. Po pomlázce se stočily do kruhu a poté se hodily do potoka nebo do ohně.

Kraslicemi, která děvčata dávala chlapcům, vyjadřovala i svůj vztah k nim.

V této „řeči beze slov“ měla význam nejen použitá barva, ale také způsob zdobení a ornamenty.