VYBERTE SI REGION

České tradice a zvyky u vánočního stolu

Kdy jindy bychom se měli vracet k tradicím než o Vánocích. Pojďme tedy nahlédnout do historie pokrmů, které se v minulosti podávaly během štědrovečerní večeře. Ač to mnohdy bývala tabule skromná, nesla v sobě klid, poselství lásky a přání všeho dobrého. Přesně tak, jak to má být o Vánocích, a nakonec nejenom o nich.

13.12.2008
SDÍLEJ:

České vánoční tradiceFoto: archiv Deníku

V dobách dávno minulých se dobroty na vánočním stole lišily především podle oblastí. Jiná jídla si dopřávali horalé, jiná lidé kdesi v úrodných nížinách. Je třeba ale dodat, že i když mělo štědrovečerní menu své krajové zvláštnosti, některé chody bývaly pro všechny stejné.

Štědrý stůl předků

Nejvíce se na štědrovečerní večeři těšily děti. Vybíhaly ven a jakmile objevily na obloze první hvězdičku, hospodář zapálil svíčku, symbolizující ukončení půstu, a všichni usedli k večeři.

Polévka jako
předkrm

Začněme předkrmem. Často to bývaly oplatky, které se ochucovaly medem, různými zavařeninami nebo i česnekem. Pak hospodyně přinesla na stůl hustou zasmaženou polévku, nejčastěji houbovou. Takoví rybníkáři si naopak pochutnávali na rybí, v chaloupkách pod horami se vařila čočková, hrachová či kroupová. Kapra byste ale jako hlavní chod tenkrát nenašli. Hlavním chodem často býval hrách, houbová omáčka nebo staročeský černý kuba, který se leckde objeví na jídelníčku i v dnešní době. Na stůl samozřejmě patřil i chléb a vánočka, ale také ovoce, nejčastěji jablka a ořechy. Na závěr se podávala vánočka, domácí cukroví, pila se káva, čaj, ale také víno, pivo a občas i pálenka pro dobré zažití.

Symboly zdraví,
štěstí…

Nejenom pokrmům, ale také vlastní přípravě vánočního stolu se věnovala velká pozornost. Na jednom rohu jste mohli najít bochník chleba, který měl rodině zaručit dostatek jídla.

Lidem i zvířatům

Na druhém rohu pak bývala slaměnka a dary pole, to proto, aby i následující rok přinesl dobrou úrodu. Na třetí roh se pak dávaly peníze, které měly přinést rodině bohatství. Nezapomínalo se ani na hospodářská zvířata. Proto se v některých rodinách na čtvrtém rohu objevovala miska s kousky jídla pro dobytek a slepice, někde je dávali pod stůl. Ten se pak obepínal řetězem nebo provazem, což mělo po celý další rok zaručit nejenom soudržnost celé rodiny, ale také ochranu stád a vůbec celého statku.
Řetěz nebo provaz pak hospodyně stočila do kruhu a do něj nasypala slepicím zrní. Ty slípky, které zobaly mimo kruh, měly následující rok vajíčka zanášet mimo svoje hnízdo.

Sedneme si
ke stolu

Než se zasedlo ke stolu, stoupl si každý bosou nohou na sekeru ležící na zemi, aby ho v příštím roce nebolely nohy. Před večeří se všichni společně pomodlili a vzpomněli na vše dobré i špatné, co je v uplynulém roce potkalo. Během večeře se od stolu nikdo nesměl zvednout, dokud všichni nedojedli. Lidé věřili, že by se rodina o dalších Vánocích nesešla celá. Z kapříka hospodyně schovala šupiny, aby se v domácnosti držely peníze. Zbytky od večeře se obvykle rozdělily mezi dobytek, který v tuto noc prý mluvil lidskou řečí. Část zbytků od stolu také dostaly stromy v zahradě, aby měly dobrou úrodu. Někde se obdarovávala i studně, prý proto, aby měla čistou vodu.

Na návštěvě
v krajích

Vánoční menu se ve středních Čechách skládalo z hrachové polévky nebo polévky ze sušených hub, cibule a kmínu, zeleninové omáčky s žitným chlebem (od 19. století s bramborem) a kroupového kuby. Součástí štědrovečerního hodování byly v tomto kraji také vdolky, sušená i čerstvá jablka, vlašské ořechy či sušené švestky.

Podkrkonoší

V Podkrkonoší si během slavnostní štědrovečerní večeře pochutnávali na zcela jiných dobrotách.Většinou to byl oukrop (polévka z brambor, česneku, kmínu, sádla a soli), pak pokračovali kubou, medem slazenou jáhlovou kaší a v zámožnějších rodinách ještě kaprem nebo štikou načerno. Zajímavý posun v jídelníčku bychom mohli najít na Valašsku, kde převládala doslova vegetariánská strava se zvýšeným podílem mléčných výrobků. Valašský vánoční stůl nabízel šípkovou polévku, zelnou polévku se smetanou, brambory a několik druhů různých druhů sýrů.

Ryby

Řada lidí si bez ryb nedokáže štědrovečerní jídelníček vůbec představit. Pravda ale je, že v dobách minulých se objevovaly především na stolech bohatých měšťanů a na vesnici začaly pronikat až počátkem 20. století.Dnes typická kombinace kapr a bramborový salát prý vznikla až v 50. letech minulého století.

Voňavé pečení

Vánoční perníčky bývaly a jsou i nyní nejen ozdobou slavnostní štědrovečerní tabule, ale i vánočního stromku. Voní kořením a medem. Původní formy na perníčky byly dřevěné a jejich výroba byla ukázkou dokonalé řemeslné zručnosti. První zmínky o pečení a prodeji perníčků v našich zemích jsou zaznamenány ve městě Trutnov v roce 1335. Zmínky a písemné doklady o perníku můžeme najít také v mnoha jihočeských městech, muzeích, například v Českých Budějovicích, Dačicích, Českém Krumlově a v mnoha jiných městech. Největší perníkářskou tradici si do dnešní doby zachovalo město Pardubice a jeho okolí. Do Prahy přišli první perníkáři až z Norimberka. V roce 1419 bylo v Praze 18 perníkářských krámků. Hnětení těsta na perníčky bylo velmi náročné a až do začátku 19. století se toto tradiční pečivo vyrábělo pouze v dílnách perníkářských mistrů, kteří si své receptury pečlivě hlídali. Základní suroviny – kvalitní mouka, med, cukr a koření – byly však stejné. Teprve v 19. a 20. se pečení perníčků začalo přesunovat do domácností a hospodyňky měly ve svých kuchařských knihách hned několik návodů na výrobu voňavého těsta.

Vizovické pečivo

Dnešní podoba vizovického pečiva je poměrně mladá záležitost. Jeho výrobou se začali zabývat manželé Lutonští v malém městečku Vizovice, které leží nedaleko Zlína na Valašsku. Ti pekli od roku 1850 chléb a preclíky, z kynutého těsta rohlíky, pletýnky, věnečky a také figurální pečivo. Mezi figurální motivy patří panenky, panáčci a zvířátka. Tvary z kynutého těsta byly velké a rustikální. Postupem času figurální pečivo zmenšovali, až vytvářeli pečivo velice drobné, které však již nedělali z kynutého těsta, ale pouze z mouky a vody. Těsto bez přidání kvasnic zhoustlo a po upečení bylo velmi tvrdé a sloužilo již jen jako hračka či jako dekorační předmět. Toto pečivo mělo stále velký úspěch na jarmarcích i poutích, kde je kupovali především chudší lidé jako hračky pro své děti, později také jako ozdůbky na vánoční stromek nebo jako jiné dekorační předměty. Původní vizovické pečivo zahrnovalo 34 základních tvarů, z nichž každý měl svůj symbolický význam. Výchozím tvarem je váleček, z kterého se stříháním, zdobením a přilepováním dalších částí, vytvářela figurka. Měly i obřadní význam, na který se dnes již pozapomnělo. Každé takto vymodelované a správně upečené zvířátko z Vizovic mělo svůj symbolický význam, reprezentovalo určitou vlastnost nebo přírodní sílu. Figurálními symboly se zdobil stůl a dům při příležitosti křesťanských svátků, svateb, křtin i pohřbů. Tyto figurky měly zaručit v domě hojnost, štěstí a spokojenost.

Tradice z dnešního
pohledu

Moderní trendy dnes směřují k dodržování tradičních surovin, ale ve více šetrných úpravách a kombinacích, s využitím kvalitních surovin.
Vyznat se v množství produktů na trhu dnes ale není snadné a poznat, které jsou ty nejkvalitnější, už vůbec ne. Proto vznikla národní značka kvality potravin, KlasA, jejíž červeno–modro–bílé logo ve tvaru písmene „a“ – KlasA by vám mělo takové pátrání usnadnit. Najdete je totiž pouze na výrobcích, které procházejí náročným systémem kontroly kvality. Díky tomuto tříbarevnému emblému se tak dokážete lépe orientovat mezi jednotlivými potravinami dostupnými na trhu.

Věděli jste, že
prasátko bylo pro svou „kulatost“ starobylým posvátným zvířetem některých slunečních bohů? Ne nadarmo se ještě dnes českým dětem říká, aby se na Štědrý den postily, jinak neuvidí „zlaté prasátko“.
Základní symbolika figur
ryba – mlčenlivost
veverka – dobrá hospodyňka
jelen – bystrost
liška – chytrost
labuť – milost
kohout – mužnost, přivolával do domu štěstí
kohout se slepicí – plodnost
koník – věrnost
zajíc– postřeh
ovečka – dobrota
žába – strážce čisté vody
děťátko – radost
mrtvá holubička – měla zajistit nesmrtelnost valašského zbojníka
kachna – dobrá matka
strom života – manželská věrnost a trvalé štěstí
čáp – zvěstoval příchod novorozeněte
holubička – přinášela klid a mír do rodiny
ježek – vypíchával nemoci z domu
slunce – bylo dárcem života
ještěrka, páv a tetřev – přinášeli bohatství do domu
raci – ochraňovali matku
mořská panna – připomínala, že i na našem území bylo moře
štika – byla ochráncem vody

LUCIE PILÁTOVÁ, IRENA KAŠÁKOVÁ

(komerční příloha)

13.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Soud pravomocně osvobodil exprimátora Českých Budějovic Thomu

Praha - Pražský vrchní soud dnes zprostil viny ze zneužití pravomoci bývalého primátora Českých Budějovic Juraje Thomu. Vyhověl mužovu odvolání a zrušil rozsudek, který Thomu posílal na pět let do vězení, a navíc mu ukládal jak pětiletý zákaz činnosti ve výkonných orgánech obcí, tak i povinnost uhradit městu škodu 12,5 milionu korun. Senát zároveň zamítl odvolání státního zástupce, který požadoval Thomu potrestat přísněji i za porušení pravidel hospodářské soutěže. Dnešní rozhodnutí je pravomocné.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies