VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nakladatelství Baobab skvěle vzkřísilo klan Klášteráků

Tábor /RECENZE/ - Na trh přišla kniha Bandita, Paťara a spol. O klucích z husitského města v ní píše Václav Kaplický. Jako by z oka vypadli Čeňkovi Jirsákovi, Antonínu Bejvalovi, Edovi Kemlinkovi a Pepkovi Zilvarovi. Má to ale háček. Jsou o generaci mladší než slavná pětka Karla Poláčka a ani zdaleka tak slavní. Navíc jich není pět, ale celý houf.

20.2.2012
SDÍLEJ:

Poutní areál s barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie na Klokotech u Tábora, které jsou jedním z dějišť knihy Bandita, Paťara a spol. od Václava Kaplického, jíž vydalo táborské nakladatelství Baobab.Foto: ČTK

Jejich devízou nejsou skvělé vlastnosti jednotlivců, nýbrž bezvýhradná věrnost heslu 'všichni za jednoho a jeden za všechny'. Řeč je o klanu Klášteráků, který před sto lety ovládal území táborského Klášterního náměstí (dnes náměstí Mikuláše z Husi). Knihou Bandita, Paťara a spol. vdechl život jim, i jejich úhlavním nepřátelům Klokoťákům, ale také neutrálním táborským klanům – Dobytčákům a Kotnovákům, před více než 50 lety rodák ze Sezimova Ústí a pravověrný 'Klášterák', známý český spisovatel Václav Kaplický, od něhož zná většina čtenářů asi hlavně Kladivo na čarodějnice.

Druhý život Klášteráků

Po 42 letech vzkřísilo klukovská dobrodružství Oty Kravana, Vildy Kláfidy, Vašků Šišky a Čoura, ale také Pepíka Paciny, Ládi Ťapky, Gusty Paťáry a Poldíka Mazánka táborské nakladatelství Baobab. Tento 'druhý život' Klášteráků, který provází střídavě čas bojů a neméně barvitá každodennost klidu zbraní, vyšel v nádherné grafické úpravě s původními ilustracemi Rudolfa Švába. Když se knihy tisknou s láskou, je to zkrátka poznat už při letmém pohledu na obálku. V tomto případě Baobab povýšil literární dílo na výtvarný skvost, který je povinné vystavit v knihovně na dobře viditelné místo, ale především na něj nenechat dosednout prach. Dobrodružné čtení pro kluky ze 60. let v sobě totiž skrývá mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Vlastně zde na věku a pohlaví čtenáře pramálo záleží. Krásný, místy archaický jazyk, silný příběh, vypravěčský talent a vytříbený smysl pro humor jsou hodnoty, které si příznivce najdou mezi čtenáři každého věku.

Během cesty v Kaplického 'stroji času', který člověka přenáší do křivolakých uliček Tábora počátku 20. století, ke kašnám, k mezím na lup jetele pro belgické králíky, do alejí, k Lužnici plné raků, k Jordánu a do malebných poutních, zde vždy nevyzpytatelných Klokot, nelze neocenit dobové mapy Tábora a především 'Fotografický místopis'. Čtenář si tak prohlédne unikátní snímky z archivu Šechtl a Voseček, které zachycují nejen původní podobu Klášterního náměstí lemovaného javory. Na dalších snímcích ožívá letní Křížová ulice s místními 'rabanči' (táborská nadávka pro darebáka), měšťané korzující Pražskou ulicí – obchodní tepnou starého města či provazochodci balancující nad hlavním náměstím.

Freska starého Tábora

V kapitolách, jež na sebe volně navazují, vykreslil Kaplický postupně povahové rysy a osudy svých hrdinů. Na pozadí hraní kuliček nebo palestry – hry s prkénkem, kterým se odrážel dřevěný špaček, a samozřejmě válečných výprav na nepřátelská a neznámá území, přitom nejde o nic menšího než o čest, odvahu, přátelství a zradu.

Zápletka každého příběhu se nenásilně dotýká větších či menších morálních prohřešků hlavních protagonistů. Důsledky jsou často bolestné – třeba když filatelista Láďa Ťapka padělá známky pomocí kyseliny, ale hlavně když je v kmenu odhalen zrádce. Drobné lumpárny se připisují ke cti, bonzování se netoleruje. Na válečné stezce jsou Klášteráci nevyhnutelně se všemi 'dospěláky' – latinářem a řečtinářem Tygrem, hlídačem městských sadů starým Davidem a samozřejmě s rodiči.

Kaplického kniha ovšem není jen dobrodružným a humoristickým románem. Pro dětského čtenáře může být navíc kvůli bohaté a často již zmizelé slovní zásobě poněkud těžším kusem. V dnešním kulturním kontextu je především plastickou freskou jednoho jihočeského města po roce 1900. Sytými barvami přitom autor zachytil nejen zaniklá zákoutí, tváře domů a jejich obyvatel, ale i významné události spjaté s počátkem století:pohyblivé obrázky Ponrepova kinematografu, vzrušení z příjezdu cirkusu či atmosféru výročních jarmarků. V neposlední řadě lze k Banditovi, Paťárovi a spol. přistupovat jako k netradičnímu průvodci po starém Táboře. Počkat, až na „Klášteráku na jarním sluníčku oschne dlažba“ a vydat se hledat to, co nezahladil čas.

Václav Kaplický: Bandita,Paťára a spol.Praha-Tábor 2011, Baobab. 296 stran, 299 Kč


VÁCLAV GRUBHOFFER
Autor je kulturní historik

20.2.2012
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
4

Muž se zřítil ze Sněžky. Vrtulník u něho nemohl kvůli mlze přistát

Ilustrační foto.

V Brně objevili pančovaný benzin. Inspekce nechala zapečetit pistole

Útok v Londýně: terorista komunikoval přes WhatsApp. Jednal na příkaz?

Pachatel středečního teroristického útoku u britského parlamentu Khalid Masood komunikoval ještě dvě minuty před tím, než najel do chodců na Westminsterském mostě, s kýmsi prostřednictvím aplikace WhatsApp. Informoval o tom dnes bulvární list Daily Mail.

AKTUALIZOVÁNO

VIDEO: Zlatým Ámosem se stal Lukáš Lis, u dětí vyhrál Michal Zajíček

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele v Česku získal učitel češtiny a angličtiny Lukáš Lis ze základní školy Soběslav. U dětí zvítězil učitel zeměpisu, dějepisu, informatiky, tělesné a občanské výchovy Michal Zajíček ze ZŠ Stěbořice na Opavsku, který získal korunu pro Dětského Ámose. Lis vyhrál i hlasování na internetu a stal se zároveň Ámosem sympaťákem. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ho korunovala Ámosem češtinářem.

Le Penová se sešla s Putinem. Kritizovala sankce EU vůči Rusku

Předsedkyně krajně pravicové francouzské Národní fronty (NF) a kandidátka v nadcházejících francouzských prezidentských volbách Marine Le Penová dnes na zasedání zahraničního výboru Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) prohlásila, že nevidí žádný důvod pro to, aby se Francie k Rusku chovala nepřátelsky. Podle agentury TASS se Le Penová zároveň vyjádřila nesouhlasně o sankcích, které na Rusko uvalila EU.

Drama na magistrátě: muž napadl strážného, poslal ho ke špatné přepážce

Neobvyklé pěstní drama se tento týden odehrálo v budově Magistrátu města Ostravy. Čtyřicetiletý muž, který si chtěl vyřídit pas, chtěl zlynčovat strážného.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies