VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Byla to úplná detektivka, popsal Petr Svoboda vznik knihy o historii skautů

Ústí nad Labem /ROZHOVOR/ – Zajímavá nostalgická publikace z časů velkého nadšení, ale i útlaku skautů fašisty i komunisty, slavnostně představili junáci na besedě v Severočeské vědecké knihovně ve čtvrtek. Slíbili, že ji věnují všem školním a městským knihovnám, pro ostatní čtenáře již je dostupná za 150 Kč. Autorovi knihy „Devadesát let skautingu v Ústí nad Labem“ Petru Svobodovi – Důčemu, předsedovi Okresní rady Junáka v Ústí n. L. jsme položili několik otázek.

20.9.2011
SDÍLEJ:

Petr Svoboda zvaný DůčeFoto: Deník

Z jakých podkladů jste při tvorbě almanachu vycházel?
Především z pozůstalosti významné skautské osobnosti Heleny Borské-Jitřenky, která ve své pečlivosti před svou smrtí v roce 2004 ze spousty svých vzácných písemností vytvořila balíčky, jeden dostalo Ústředí Junáka, jeden putoval do ústeckého archivu a jeden darovala nám. To byly pro mne cenné údaje.


Existuje však kronika, která zaznamenává dějiny skautingu od jeho zrodu 1921 do současnosti?

Původní kronika končí rokem 1932 a obětavá Jitřenka se dala po válce do úmorné práce: doplnit ji o dřívější období od vzniku skautingu. Zmapovala toto období a pak v zápisech pokračovala po roce 1945, vlepovala fotografie, články z novin, výpisky ze skautských deníků. Kroniku vedla pečlivě až do devadesátých let. Mimochodem vlastnila skautský stejnokroj zakladatele ústeckého skautingu Jaroslava Kornera-Kikiho, ten věnovala zdejšímu muzeu. Existuje slib ředitele muzea, že zřídí v muzeu stálou expozici ústeckého skautingu, kde by byl nejen tento vzácný stejnokroj, ale i staré družinové vlajky a další dokumenty. Věci zatím leží v bednách.


Kolik jste našli pamětníků, z jejichž vzpomínek jste mohli čerpat?

Byla to úplná detektivka. Podařilo se nám jich najít několik. Dva z Ústí a jednoho v Teplicích, ústeckého rodáka, který byl před válkou družinovým vedoucím.


Co zajímavého jste ještě vypátrali?
Velkou postavou byl F. X. Kučera, první předválečný oblastní vůdce. Podařilo se nám najít starý skautský časopis, v němž jeho dcera uveřejnila vymyšlený článek, jak se bude oslavovat 100 let skautingu v Ústí. Četlo se nám to jako sci-fi. Bohužel naše snaha zjistit její nynější jméno a místo, kde bychom ji mohli hledat, vyšla naprázdno.


Jaký byl osud zakladatele ústeckého skautingu Kikiho?
Zemřel v třiaosmdesáti letech v roce 1992. Kikiho jsme osobně nepoznali, ale z písemných vzpomínek Jitřenky jsme vyčetli, jaký to byl úžasný a uznávaný člověk. Z jeho vzpomínek Jitřenka vycházela při mapování počátků skautingu v Ústí. I u Kikiho jsme marně pátrali po potomcích. Existuje fotografie, na níž je Jitřenka s jeho ženou. Tady naše stopa po blízkých a potomcích Kikiho bohužel končí.

Měli jste i nějaké fotografie z doby vzniku skautingu?
Měli, ale ty nejranější nenávratně zmizely. Nesl je jeden old skaut v půl deváté dopoledne k okopírování. Měl je v igelitové tašce spolu s 30 000 Kč své dcery, které nesl do spořitelny. Neznámý útočník mu na Severní Terase zezadu tašku vyškubl a utekl. Je to nenahraditelná škoda.


Zjistili jste osudy těch, kteří se podíleli na druhém odboji?
Mnozí pracovali v odboji proti nacismu, jako byl Toman a Hanzl. Dále Ota Král, zakladatel prvního chlapeckého oddílu v Ústí, který byl popraven v roce 1943. Nyní se od vás dozvídám další jména protinacistických bojovníků: Dr. Jaroslav Kubista, čestný starosta Sdružení přátel Junáka v Ústí n. L. zemřel v roce 1944, Oldřich Síka a Karel Vogel padli na barikádách v Praze v květnu 1945, Marcel Vyžďura zemřel v roce 1940, Jan Nárovec v roce 1942, Josef Málek v roce 1939 a Josef Vrána padl v boji proti fašismu ve Španělsku v roce 1937. Především pak Otta Hanzlíček, plukovník RAF in memoriam, který padl v boji jako hrdinný letec. Je po něm pojmenována jedna z ústeckých ulic a jeden autobus. O tomto hrdinovi stejně jako o Jitřence jsme vydali CD.


Díky komu mohl almanach vyjít?
Především díky Magistrátu města Ústí nad Labem, bez jehož pomoci by kniha nikdy nespatřila světlo světa. Dále bych chtěl poděkovat Reklamnímu ateliéru MPN a firmě AZ Media group i celému kolektivu skautů, kteří se na vzniku knížky podíleli. A nakonec – a hlavně – těm, kteří byli tak prozíraví a zanechali po sobě svědectví v zápiscích a fotografiích o minulých skautských časech.

ARNOŠT HERMAN (Arnošt Herman, autor rozhovoru s Důčem, je skautský činovník z let 1945–1950 i spisovatel)

20.9.2011
SDÍLEJ:
Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

Ilustrační foto.
6

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Národní galerie má novou ostrahu. V úterý už bude přístupná expozice

Národní galerie (NG) v Praze dnes uzavřela novou smlouvu o ostraze svých šesti objektů i uměleckých děl se společnostmi G4S a Indus. "Noví dodavatelé od úterý 28. února, kdy se výstavní prostory Národní galerie znovu otevřou pro návštěvníky, zajistí kompletní služby," uvedla NG na webu. Své objekty NG o víkendu uzavřela kvůli sporům s bezpečnostní agenturou ABAS IPS Management.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies