VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jiřina Šiklová o knize Matky po e-mailu

Jičín – Ve středu 26. května přijede do Jičína socioložka, spisovatelka, dnes již také politička Jiřina Šiklová. Od 17 hodin bude podepisovat své knihy v knihkupectví U sv. Ignáce a od 18 hodin v Porotním sále zámku bude vyprávět o své knize Matky po e-mailu, která řeší nelehké vztahy matek a dcer v kritických situacích.

25.5.2010
SDÍLEJ:

Jiřina Šiklová Foto: SZ

Matky po e-mailu: kniha formou dopisů mezi dvěma ženami

Obyvatelstvo stárne a stárne, do penze odcházejí silné populační poválečné ročníky, ale současně ještě žijí jejich rodiče. Automaticky se předpokládá, že svým rodičům budou věnovat péči jejich dcery. Linie matka-dcera, dcera jako pečovatelka o stárnoucí a staré rodiče, je v této společnosti považována za samozřejmost. Tyto ženy nejen že nemají často znalosti nutné pro pečovatelky o staré lidi, ale jsou pod velkým tlakem psychickým. Jejich práce není oceněna ani ostatními členy rodiny, protože si myslí, že je to jejich povinnost, obávají se postěžovat si, aby je ostatní neodsoudili, že nejsou dobré dcery.

Knížka formou dopisů mezi dvěma ženami přibližně ve věku 60-65 let přibližuje traumata, s nimiž se ženy bojí vůbec někomu svěřit proto, aby je ostatní neodsoudili. Obě tyto ženy odešly do penze, myslí si, že teď se budou věnovat svým zájmům, případně svým dcerám s vnoučaty, a pak se starají o svoje matky. Napřed se nechtějí přiznat k potížím a tenzím, které to v nich vyvolává. Idealizují si tuto péči i svůj vztah k matkám. Pak se v e-mailech, reflexích denních problémů a denní bezmocnosti trochu jedna druhé svěří. Postupně se uvolní a občas si i postěžují.

Obě ženy se přiznávají i ke svému vzteku na nemocné matky, k tomu, jak je tato péče svazuje, jak mají občas i zlost na své umírající příbuzné a pak si to zase vyčítají a sebe obviňují. Texty-dopisy jsou občas proloženy volně napsanými odbornými radami, citáty z odborné literatury, běžně dostupné, nebo sdělením, že existují poradny pro tyto pečovatele a jak funguji a že přiznat se, že již nemohou pokračovat v této náročné práci a mají nárok na odpočinek (respitní péči) a uznání od ostatních členů rodiny, je docela normální. Do textů jsou zakomponovány i úvahy o vztahu matka-dcera např. z hlediska freudiánského, myšlenky, zda opravdu je jen žena určena k pečování o druhé, úvahy o smrti a paliativní péči, hospicích a etickém aspektu "dání" rodičů do sociálních ústavů.

(zdroj: Kosmas)

PhDr. Jiřina Šiklová, CSc. se narodila 17. června 1935 v Praze. Její otec byl lékař a sociální demokrat, matka učitelka.

Vystudovala historii a filosofii na Filozofické fakultě Univezity Karlovy v Praze, kterou absolvovala v roce 1958. Po krátkém působení na této fakultě se v roce 1965 podílela na založení katedry sociologie FF UK, kde se zabývala problematikou mládeže a studentského hnutí.

Kvůli své angažovanosti byla po 21. srpnu 1968 z fakulty propuštěna. Pracovala jako uklízečka a sociální pracovnice na geriatrickém oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, kde se podílela na výzkumu, avšak bez možnosti publikovat.

Publikovala pod různými jmény, především v zahraničí. Od 70. let spolupracovala na distribuci zahraničních i exilových knih do tehdejšího Československa.

Jiřina Šiklová byla v normalizačních letech perzekvována a od května 1981 vězněna za pašování literatury (byla obviněna z podvracení republiky ve skupině ve spojení se zahraničím), tento proces byl zastaven až z podnětu Václava Havla v prosinci 1989. Spolupracovala také s Dokumentačním střediskem československé nezávislé kultury v Scheinfeldu (SRN), kde na zámku Schwarzenberg shromažďoval Vilém Prečan veškerou exilovou a samizdatovou literaturu.

Po revoluci v roce 1989 byla pozvána opět přednášet sociologii, ale po vzoru zahraničních univerzit iniciovala založení katedry sociální práce (nikoli aplikované sociologie) na FF UK v Praze, kterou do roku 2000 vedla. Založila také Centrum a knihovnu Gender Studies, o. p. s. v Praze, které je spoluzakladatelem a garantem podobných center v celé České republice.

Je členkou mnoha správních rad nestátních nadací (Nadace rozvoje občanské společnosti, Vize 97, Nadace Charty 77-Konto Bariéry, Nadace VIA), členkou redakčních rad zahraničních i domácích odborných časopisů (např. Listy, European Journal of Social Work, East Central Europe, Social Research).

V roce 1995 získala ocenění Žena Evropy za svůj přínos integraci Evropy. V roce 1999 jí byla prezidentem republiky udělena Medaile za zásluhy I. stupně. V únoru 2000 získala medaili Alice Masarykové za zásluhy o rozvoj sociální práce v ČR.

Přes svou disidentskou minulost nestála o významné politické či jiné posty. Dodnes přednáší na fakultě a působí v oblasti gender.

Má dceru Lucii a syna Jana.

(zdroj: Spisovatele.cz)

25.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Angela Merkelová
AKTUALIZOVÁNO
5 7

První letošní úspěch Merkelové ve volbách. CDU jasně uspěla v Sársku

Masarykův onkologický ústav. Ilustrační foto.
14

Odpadky vedle onkologie? Absurdní, tvrdí ředitel ústavu

AKTUALIZOVÁNO

Nejlepší poločas v historii ČR! Fotbalisté zničili San Marino šesti góly

/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU/ Povinné vítězství vyšperkované šesti góly. Čeští fotbalisté pod vedením trenéra Karla Jarolíma potvrdili roli favorita a na půdě San Marina zvítězili vysoko 6:0. V pátém duelu kvalifikace mistrovství světa si tak připsali druhou výhru. V Serravalle dokonce odehráli nejlepší půli v historii, fotbalovému trpaslíkovi vystřelili do pauzy pět branek.

Muž zemřel přímo na zastávce. Nezachránili ho řidič, kolemjdoucí ani lékaři

Plzeňští policisté vyjížděli krátce před nedělní půl desátou dopolední do Dopravní ulice na Nové Hospodě. Na zastávce MHD tam ležel 70letý muž bez známek života.

AKTUALIZOVÁNO

Vojenský konvoj dnes opustil ČR. Před kasárnami zasahovala policie

Konvoj americké a britské armády má za sebou přesun přes Českou republiku. Poslední, sedmá část konvoje překročila přechod do Polska v Náchodě po 15:00. Vojáci jeli přes ČR od soboty. Vojenská kolona čítající 125 vozidel a 550 lidí se přes Česko přesouvala z Německa do Polska, kde by vojáci měli působit v rámci snahy NATO o posílení svých východních členů.

Ostrava je u filmařů stále oblíbenější. Město láká domácí i zahraniční tvůrce

/FOTOGALERIE/ Nejenom architektonické skvosty Prahy nebo malebná jihočeská krajina či moravské vinice, ale také město Ostrava jako atraktivní lokalita láká domácí i zahraniční filmaře při natáčení filmů i televizních seriálů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies