VYBERTE SI REGION

Knihkupec Martin Fryč: Knihkupectví je firma s názorem

Liberec /ROZHOVOR/ - Život bez knih si asi většina z nás nedovede představit. Provází nás nejenom od dětství, ale je i nemyslitelné docílit bez nich základního i pokročilého vzdělání. Navíc se v letošním roce knihy těšily mimořádné pozornosti. Vydavatelé i knihkupci, a věřme, že i sami čtenáři, měli potřebu na tomto poli veřejnost takřka burcovat poté, co politická garnitura propadla dojmu, že dluhy současné i z minulosti lze mimo jiné odčinit zvýšením daně právě z prodeje knih. Liberec ale na sebe může být po této stránce hrdý. Zdejší krajská vědecká knihovna patří k nejlépe vedeným v zemi, město si opětně začalo hýčkat veletrh dětské knihy, který se letos navíc mimořádně vydařil, a za jedno již z nedílných míst zdejšího kulturního koloritu je pak považováno a hojně navštěvováno i Knihkupectví a antikvariát Jaroslava Fryče v Pražské ulici. S jedním z jeho majitelů, Martinem Fryčem, synem zakladatele knihkupectví Jaroslavem Fryčem, jsme proto zasedli k letnímu povídání.

27.7.2011
SDÍLEJ:

Knihkupec Jaroslav Fryč.Foto: Deník/ Petr Šimr

Co je na knihkupecké práci to nejlepší a to nejméně vděčné?
S úsměvem a nadsázkou: možná jedno a to samé zároveň. Rukama vám projde spousta krásných knih a poznáte mnoho zajímavých lidí. Ale zároveň je těžké se s tou spoustou podnětů s patřičnou pozorností vypořádat.

Vy a váš otec jste považováni za oblíbené libereckého knihkupce. Je tahle pověst ku prospěchu anebo spíše škodí?
Oblíbenost patří hlavně knihkupectví, antikvariátu, tomu všemu, na čem s tátou a s kolegy pracujeme. Vážím si jí. A proč by měla škodit? Proto, že chápeme s tátou naše knihkupectví jako firmu „s názorem“ na různé aktuální otázky? Spíše proto, že v současné době nemají knihkupci ani vydavatelé na růžích ustláno. Pokud se těší úspěchu, okolí od nich očekává, že to tak bude fungovat pořád, ale málokdo už vidí, že za tím zdánlivě nekomplikovaným prodejem knížek je hodně práce a úsilí. Nemluvě o zatím sice jen plánovaném, ale hojně diskutovaném a obávaném zvýšení daně.

Jak byste tedy zhodnotil současný stav na knižním trhu? Je něco, co jej pozitivně ovlivňuje? A naopak co mu nejvíce škodí?
Největším přínosem je pochopitelně zájem čtenářů, ať už o nové nebo o antikvární knihy. Kéž neklesá… A pak také další a další nápady vytrvalých nakladatelů. Nejvíc knižnímu trhu skutečně škodí současný záměr zvednout DPH i na knihy – záměr kvůli pár stovkám milionů do rozpočtu může ohrozit celý kulturní rozvoj společnosti.

Máte, s ohledem na knižní daň, nějaký plán nebo nápad, jak případně podnítit zájem čtenářů o koupi knih i po zdražení?
Pořád ještě trochu doufáme, že ve druhém nebo třetím čtení příslušného zákona se poslancům rozbřeskne. Proto se spíš do poslední chvíle budeme snažit na to upozorňovat, snad i díky našim zákazníkům.

Liberečtí čtenáři jsou patrioti


Máte přehled o tom, jací jsou vlastně liberečtí čtenáři? Kupují si knihy často, případně o jaké tituly je z jejich strany největší zájem?
Často si říkám, jestli i v jiných podobných městech mají místní čtenáři tak velký zájem o regionální literaturu jako v Liberci. Díky místním autorům a nakladatelům si liberečtí patrioti mohou užívat desítky vynikajících knih o tomto regionu. Je to tak už roky.

Lze vysledovat, jaký titul mohl být ve vašem knihkupectví za poslední léta nejprodávanější?
Asi nepřekvapí, že v první desítce najdete posledního Harryho Pottera a jednoho Michala Viewegha. Ale jinak tam jednoznačně převažují právě knihy o Liberci a okolí, o jizerskohorských pomníčcích, o tajuplných místech, o vilách libereckého kraje, o libereckých zajímavostech a podobně.

Krajská knihovna je pro nás přínosem

Jedním z nejoblíbenějších a také nejužitečnějších míst v Liberci je zdejší krajská knihovna, která navíc svou roli plní velmi dobře. Jak si myslíte, že ovlivňuje prodej knih – spíše mu prospívá – například tím, že čtenáře motivuje ke čtení - a nebo je pro knihkupce spíše handicap, neboť vede potencionální zákazníky více k půjčování knih než ke koupi?
Vídám občas zákazníky, kteří si u nás knihu nejdřív prohlédnou a pak čekají, jestli se objeví v knihovně. Celkově je ale liberecká knihovna přínosem. Je to příjemný prostor pro setkávání s knihou a její akce na podporu čtenářství zvyšují počet zájemců o knihy.

Besedy, které lámou rekordy

Ve vašem knihkupectví jsou velmi oblíbené nejrůznější besedy a tématické pořady s pozvanými hosty. Co vás k nim inspirovalo v samém počátku a jaký z nich máte po letech pocit? Jsou pro vaše zákazníky atraktivní více skrze zvané osobnosti nebo volená témata? Jaké pořady byly podle vás ty nejúspěšnější a proč si myslíte, že si takový ohlas vysloužily?
Když se díky tátově vytrvalosti knihkupectví rozrostlo do prvního patra, celkem přirozeně začaly i kulturní večery. Asi i proto, že táta před Listopadem 89 udělal desítky krásných audiovizuálních pořadů o hudbě a literatuře. I po těch letech a stovkách večerů je pro nás tahle činnost pořád trochu napínavá – koho pozvat příště, kdo pozvání přijme, jakou bude mít večer atmosféru, kolik přijde lidí… Volíme si jak podle osobností, tak podle témat a oba přístupy jsou většinou pro Liberečany zajímavé, pokud můžeme soudit. Větší návštěvnost samozřejmě bývá, když je hostem oblíbená osobnost. Takové večery pak lámaly rekordy, například osobnosti typu pana M. Horníčka, A. Lustiga, Ivana Krause, profesora Hilského.

Zažil jste hosty, které jste skrze jejich knižní tvorbu dobře znal, ale při reálném setkání vás něčím překvapili, okouzlili, či naopak popudili, že už byste je napodruhé nepozval? Pokud se tak stalo, o koho šlo?
Nevzpomínám si, že bych si někdy u nějakého hosta říkal „nikdy víc“. Naopak zpravidla příjemně překvapí skromnost, otevřenost, přirozenost.

Jaká či jaké knihy vám na domácím trhu chybí? A pokud takové jsou, proč si myslíte, že tomu tak je?
Při studiu se sice setkávám s knihami, které ještě česky nevyšly, ale celkově mám pocit, že český knižní trh reaguje na poptávku dobře, v mezích svých možností.

Jungova „červená“ překvapila

Jaký prodej konkrétního titulu vás nejvíce překvapil a který naopak byl největším zklamáním?
Nejvíce překvapil? To je těžké. Příjemným překvapením byl například prodej Jungovy Červené knihy, mnoha regionálních titulů, těší mě zájem o Václava Cílka, o polsko-české knihy Gottland a Udělej si ráj pana Szczygieła… Zklamáním bývá fakt, že knihy některých kvalitních autorů už nejsou prodejné ani v antikvariátu. Spousta klasiky z 19. a 20. století.

Počítače a knihy se mohou doplňovat

Média často píšou, že děti nečtou, potažmo nejeví o knížky zájem. Učinil jste podobné zkušenosti, nebo máte opačné poznatky, potažmo soudíte, že se spíše mění jejich vkus, na který zdaleka ne všichni vydavatelé dobře reagují? Jste v tomto ohledu třeba sám kritik počítačové kultury, a nebo soudíte, že za problémem je spíše vedení dětí jejich rodiči, nebo vliv masmédií, která knihám ve svých programových schématech či kulturních rubrikách příliš velký prostor nedávají?
Z knihkupectví asi nemám ten správný nadhled, potkávám spíš děti, které čtou. Snažím se o tom mluvit s učiteli a někdy si kladu otázku, jestli dnešní doba je opravdu o tolik čtenářsky horší než minulá desetiletí. Myslím si, že počítačová a knižní kultura se mohou doplňovat, jsou to dva pohledy na svět, dvojí fantazie, která se nevylučuje. Rodiče, škola, média, ti všichni by měli knihu vnímat a představovat jako něco příjemného, obohacujícího. Ne jako nějaký bič.

Komiks je skvělý fenomén

Máte rád komiksy? A z hlediska podnícení dětského čtení, domníváte se, že jsou pro děti užitečné a nebo je spíše zájmu o klasickou četbu vzdalují?
Moje oblíbená trojice jsou momentálně 300 Franka Millera, Road to Perdition a liberecký Příběh věčného studenta. Komiks je skvělý fenomén a třeba Čtyřlístek s Asterixem už vychovali nejednoho čtenáře.

Jak důležitý je pro vás antikvární prodej a sběr knih? Čeho si na něm nejvíce ceníte a – získal jste jeho prostřednictvím i kousek, o který jste usiloval ještě v dobách, než jste se stal knihkupcem?
Antikvariát je polovina naší firmy a s knihkupectvím se výborně doplňují. Myslím, že například výchova ke čtenářství by neměla na svět antikvárních knih zapomínat, nejen kvůli šetření kapsy nového čtenáře, ale i pro tu pestrost pro to kouzlo antikvární náhody. Moje první úlovky byly Foglarovky a Buffalobillky někdy v šesté třídě, v antikvariátech a na knižních stáncích bleších trhů, kam mě táta bral.

Pokud byste měl sám moc nebo vliv pro čtenářskou osvětu ve společnosti něco učinit, co by to bylo?
Všem, kdo ještě nezažili ten pocit, když se vám svět příběhu nebo myšlenek autora rozvíjí před očima na stránkách knihy… Těm všem bych přál právě takový pocit zažít. Ale to je přání spíš z říše fantasy literatury.

Autor: Ivan Šiler

27.7.2011
SDÍLEJ:

Třetina mladých Japonců věří, že se upracuje k smrti

Mladické nadšení a optimismus u Japonců do třiceti let nehledejte. Z celé planety jsou nejvíce pesimističtí. Mají strach z budoucnosti a bojí se mít i děti.

Italský premiér Renzi po prohře v referendu ohlásil svou demisi

Řím - Italský premiér Matteo Renzi Renzi po těžké porážce v nedělním referendu o reformě ústavy ohlásil, že dnes podá demisi. V televizním vystoupení řekl, že výsledky referenda jsou naprosto jasné a že přebírá plnou odpovědnost za porážku.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies