VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nobelova cena za literaturu pro básníka Tranströmera

Stockholm - Držitelem Nobelovy ceny za literaturu se pro rok 2011 stal švédský básník a překladatel Tomas Tranströmer. Ve čtvrtek to ve Stockholmu oznámil tajemník švédské akademie Peter Englund. Osmdesátiletý Tranströmer je 108. držitelem nejprestižnějšího ocenění svého druhu na světě za literaturu a osmým švédským laureátem. Ukázky z jeho poezie v Česku vyšly v časopise Světová literatura 1992/4 a v antologii Ostrými paprsky (1999).

7.10.2011
SDÍLEJ:

Letošní laureát Nobelovy ceny za literaturu, Tomas TranströmerFoto: ČTK

Letošní volba by mohla vzbudit kontroverze, protože švédská akademie v minulých letech čelila kritice, že se při výběru soustřeďuje na evropskou literární scénu. Výbor švédských akademiků dokonce najal další experty, aby hodnotili literární díla z neevropských zemí.

Evropané získali sedm z posledních deseti ocenění. Do USA putovala cena za literaturu naposledy v roce 1993, zatímco loni získal cenu za literaturu peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa. V pátek oznámí norský výbor laureáta Nobelovy ceny za mír.

Nositel Nobelovy ceny za rok 2011, Tomas Gösta Tranströmer, se narodil 15.4.1931 ve Stockholmu. Jeho otec Gösta Tranströmer byl povoláním redaktor, matka Helmy pracovala jako učitelka – o rodinu se musela postarat sama, protože manželé se brzy rozvedli. Tomas s matkou žil ve Stockholmu a ve své tvorbě se někdy vrací do stockholmských šér k ostrovu Runmarö, kde často trávil léto.

Tomas Tranströmer studoval dějiny literatury a poetiku na Stockholmské univerzitě, kde později získal čestný doktorát. Kromě toho se však věnoval i psychologii, která se stala jeho zaměstnáním – mnoho let pracoval mimo jiné ve vězení pro mladé delikventy v Roxtuně. V roce 1958 se oženil s Monikou Bladh, jejich dcera Emma Tranströmer je úspěšná zpěvačka. Také v Tranströmerově tvorbě hraje důležitou roli zájem o hudbu, jíž se věnuje teoreticky, ale je i nadaným klavíristou.

Jeho literární debut, sbírka 17 dikter (17 básní) z roku 1954, znamenal velký zlom ve švédské kulturní historii – bývá považován za definitivní konec literárních „čtyřicátých let“, silně poznamenaných druhou světovou válkou (k této generaci patřil např. Stig Dagerman), a nástup nové epochy – „femtiotalisterna“ neboli padesátníků. Přestože novátorská sbírka vyvolala i vlnu kritiky, Tranströmer již si díky ní (vydal ji v pouhých 23 letech!) získal uznání a respekt, a to i za hranicemi Švédska. Ty se v dalších letech jen upevňovaly, jak dokazuje řada udělených ocenění z mnoha zemí a také četné překlady do jiných jazyků.

V roce 1990 básník získal za sbírku För levande och döda (Pro živé i mrtvé) významnou Cenu Severské rady za literaturu, avšak také jej postihla mrtvice, která mu způsobila částečné ochrnutí a zasáhla i řečové centrum. I poté se nicméně věnoval veřejným vystoupením, při nichž hrál na klavír skladby pro levou ruku a spolupracoval s herci, kteří přednášeli jeho básně. Tvorba po roce 1990 nese známky prožitého obtížného období, básník nyní ustupuje od náročně komponovaných básní a volí spíše kratší formy. Obtíže s psaním veršů jsou přímo tematizovány ve sbírkách Sorgegondolen (Smuteční gondola) a Den stora gåtan (Velká záhada).

Tomas Tranströmer psal po celý život takřka výhradně poezii, v roce 1993 však vyšla i jeho autobiografie s názvem Minnena ser mig (Vzpomínky mě vidí). O básníkově osobnosti a životě se čtenář může dozvědět více i v publikaci Air Mail. Brev 1964–1990 (Air Mail. Dopisy z let 1964-1990). Jedná se korespondenci autora s jeho dlouholetým přítelem a překladatelem, americkým básníkem Robertem Bly.

Charakterizovat Tranströmerovy básně, které se vyznačují hutnou metaforikou a náboženskými i přírodními motivy, není snadné, vypůjčme si citát z Moderních skandinávských literatur: „Tranströmer používá volný i vázaný verš a píše syntakticky velmi jednoduchou, avšak výrazově nesmírně zhuštěnou poezii, v níž hlavní úlohu hraje metaforická obraznost. Jeho metafory jsou nezvyklé, originální, nicméně nejsou individualisticky výlučné, odkazují k všelidské zkušenosti. Tranströmerovu lyriku lze označit za epifanickou: je to poezie okamžiku, v němž se věci vyjeví v dosud nepoznané podobě, poezie zážitku, v němž je skutečnost náhle viděna z nové, nevšední perspektivy. Tento moment často provází posun v čase i prostoru, jako by vědomí prolomilo povrchovou vrstvu pozorovaného světa a ocitlo se v jiné dimenzi. […] Básně vytvářejí spojení s něčím, co člověka přesahuje, konkrétní jazyk zviditelňuje mlhavá tajemství světa a života.“ (Humpál, s. 237). Dodejme, že Tranströmerovy básně se nezřídka stávají inspirací pro soudobé švédské hudební skladatele a řada jeho textů byla zhudebněna.

(zdroj: iLiteratura)

Autor: ČTK

7.10.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Seniorka. Ilustrační foto.
2 13

Bydlení, léky, jídlo. Pražští senioři jsou ohroženi chudobou

Lékaři Nemocnice Valašské Meziříčí, která je členem skupiny AGEL, využívají při operacích nový moderní operační stůl. Vybavení v hodnotě 1,8 milionu korun je určené pro veškeré operace napříč lékařskými odbornostmi.
1 7

Dlouhé čekání na operace? Stovky Čechů míří za lékařem za hranice

Balík vám nově vydají v balíkovně. Bez fronty i občanky

/INFOGRAFIKA, ANKETA/ Česká pošta chce od prázdnin rozšířit služby. Zatímco počet odeslaných dopisů v posledních letech klesá, objem poslaných balíků naopak roste. Pošťáci proto rozšíří své balíkové služby, vstříc klientům ale chce jít pošta i s datovými schránkami.

Jako v Izraeli. Mostecké děti se učí přežít teror

Připomíná to civilní obranu v Izraeli, kde je stav ohrožení součástí života. V Mostě je to zatím jen experiment, který má připravit děti na měnící se Evropu.

Krveprolití v Pákistánu: Bomby a střelba ukončily 46 životů

Pátek byl pro Pákistán dnem násilí. Při několika bezpečnostních incidentech na různých místech země zde zahynulo více než šest desítek osob. Nejkrvavější účet mají bombové exploze v severopákistánském Paračináru.

DOTYK.CZ

Před 69 lety hrozila atomová válka. Zažehnala ji chladná hlava a teplá zima

Winston Churchill chtěl na Sověty shodit atomovku, prezident Francie de Gaulle mu souhlasně přitakával. Americký prezident Harry Truman byl pro citlivější řešení, sovětskou blokádu Berlína započatou jen před pár hodinami, hodlal vyřešit leteckým mostem. Tenhle risk z odpoledne 23. června 1948 vyjde. A Sověti utrpí první poválečnou diplomatickou porážku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies