VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nobelova cena za literaturu pro básníka Tranströmera

Stockholm - Držitelem Nobelovy ceny za literaturu se pro rok 2011 stal švédský básník a překladatel Tomas Tranströmer. Ve čtvrtek to ve Stockholmu oznámil tajemník švédské akademie Peter Englund. Osmdesátiletý Tranströmer je 108. držitelem nejprestižnějšího ocenění svého druhu na světě za literaturu a osmým švédským laureátem. Ukázky z jeho poezie v Česku vyšly v časopise Světová literatura 1992/4 a v antologii Ostrými paprsky (1999).

7.10.2011
SDÍLEJ:

Letošní laureát Nobelovy ceny za literaturu, Tomas TranströmerFoto: ČTK

Letošní volba by mohla vzbudit kontroverze, protože švédská akademie v minulých letech čelila kritice, že se při výběru soustřeďuje na evropskou literární scénu. Výbor švédských akademiků dokonce najal další experty, aby hodnotili literární díla z neevropských zemí.

Evropané získali sedm z posledních deseti ocenění. Do USA putovala cena za literaturu naposledy v roce 1993, zatímco loni získal cenu za literaturu peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa. V pátek oznámí norský výbor laureáta Nobelovy ceny za mír.

Nositel Nobelovy ceny za rok 2011, Tomas Gösta Tranströmer, se narodil 15.4.1931 ve Stockholmu. Jeho otec Gösta Tranströmer byl povoláním redaktor, matka Helmy pracovala jako učitelka – o rodinu se musela postarat sama, protože manželé se brzy rozvedli. Tomas s matkou žil ve Stockholmu a ve své tvorbě se někdy vrací do stockholmských šér k ostrovu Runmarö, kde často trávil léto.

Tomas Tranströmer studoval dějiny literatury a poetiku na Stockholmské univerzitě, kde později získal čestný doktorát. Kromě toho se však věnoval i psychologii, která se stala jeho zaměstnáním – mnoho let pracoval mimo jiné ve vězení pro mladé delikventy v Roxtuně. V roce 1958 se oženil s Monikou Bladh, jejich dcera Emma Tranströmer je úspěšná zpěvačka. Také v Tranströmerově tvorbě hraje důležitou roli zájem o hudbu, jíž se věnuje teoreticky, ale je i nadaným klavíristou.

Jeho literární debut, sbírka 17 dikter (17 básní) z roku 1954, znamenal velký zlom ve švédské kulturní historii – bývá považován za definitivní konec literárních „čtyřicátých let“, silně poznamenaných druhou světovou válkou (k této generaci patřil např. Stig Dagerman), a nástup nové epochy – „femtiotalisterna“ neboli padesátníků. Přestože novátorská sbírka vyvolala i vlnu kritiky, Tranströmer již si díky ní (vydal ji v pouhých 23 letech!) získal uznání a respekt, a to i za hranicemi Švédska. Ty se v dalších letech jen upevňovaly, jak dokazuje řada udělených ocenění z mnoha zemí a také četné překlady do jiných jazyků.

V roce 1990 básník získal za sbírku För levande och döda (Pro živé i mrtvé) významnou Cenu Severské rady za literaturu, avšak také jej postihla mrtvice, která mu způsobila částečné ochrnutí a zasáhla i řečové centrum. I poté se nicméně věnoval veřejným vystoupením, při nichž hrál na klavír skladby pro levou ruku a spolupracoval s herci, kteří přednášeli jeho básně. Tvorba po roce 1990 nese známky prožitého obtížného období, básník nyní ustupuje od náročně komponovaných básní a volí spíše kratší formy. Obtíže s psaním veršů jsou přímo tematizovány ve sbírkách Sorgegondolen (Smuteční gondola) a Den stora gåtan (Velká záhada).

Tomas Tranströmer psal po celý život takřka výhradně poezii, v roce 1993 však vyšla i jeho autobiografie s názvem Minnena ser mig (Vzpomínky mě vidí). O básníkově osobnosti a životě se čtenář může dozvědět více i v publikaci Air Mail. Brev 1964–1990 (Air Mail. Dopisy z let 1964-1990). Jedná se korespondenci autora s jeho dlouholetým přítelem a překladatelem, americkým básníkem Robertem Bly.

Charakterizovat Tranströmerovy básně, které se vyznačují hutnou metaforikou a náboženskými i přírodními motivy, není snadné, vypůjčme si citát z Moderních skandinávských literatur: „Tranströmer používá volný i vázaný verš a píše syntakticky velmi jednoduchou, avšak výrazově nesmírně zhuštěnou poezii, v níž hlavní úlohu hraje metaforická obraznost. Jeho metafory jsou nezvyklé, originální, nicméně nejsou individualisticky výlučné, odkazují k všelidské zkušenosti. Tranströmerovu lyriku lze označit za epifanickou: je to poezie okamžiku, v němž se věci vyjeví v dosud nepoznané podobě, poezie zážitku, v němž je skutečnost náhle viděna z nové, nevšední perspektivy. Tento moment často provází posun v čase i prostoru, jako by vědomí prolomilo povrchovou vrstvu pozorovaného světa a ocitlo se v jiné dimenzi. […] Básně vytvářejí spojení s něčím, co člověka přesahuje, konkrétní jazyk zviditelňuje mlhavá tajemství světa a života.“ (Humpál, s. 237). Dodejme, že Tranströmerovy básně se nezřídka stávají inspirací pro soudobé švédské hudební skladatele a řada jeho textů byla zhudebněna.

(zdroj: iLiteratura)

Autor: ČTK

7.10.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Nehoda osobního auta a kamionu zkomplikovala cestu do práce řidičům jedoucím ve čtvrtek ráno po dálnici D1 ve směru z Vyškova na Brno. Kvůli střetu dvou aut byla dálnice u obce Luleč na Vyškovsku na čas uzavřená a tvořily se kolony.

Divoké ráno na dálnici D1: nehoda auta s kamionem i hořící motor

AKTUALIZOVÁNO

Hrad Bouzov zůstává státu, řád s odvoláním neuspěl

Hrad Bouzov zůstává majetkem státu. Krajský soud v Olomouci dnes zamítl odvolání Německého řádu.

Pohledem Jana Kličky: Akademie českých prezidentů

Nuda to nebude. Miloš Zeman má s definitivní platností v prezidentské kampani minimálně dva protikandidáty z „těžší váhy". Oba dva jsou to – i s trochou nadsázky – akademici. Ten první a již dříve potvrzený textař Michal Horáček šéfoval Akademii populární hudby. Druhý, nově potvrzený Jiří Drahoš byl až do minulého týdne předsedou ctihodné Akademie věd ČR.

Legendy vzpomínají na derby: Vítězství 5:0, prohry i plný dům

Včera tomu bylo na den přesně 121 let, kdy se proti sobě poprvé postavili fotbalisté Sparty a Slavie. Nikdo tehdy ještě netušil, že se zrodila největší fotbalová tradice a zároveň také rivalita na našem území. Od 29. března roku 1896 se bitva dvou nesmiřitelných soupeřů odehrála již téměř třísetkrát. Pokračování s pořadovým číslem 287 je na programu v Edenu již tuto neděli.

Poslední rozloučení s loutkoherečkou Helenou Štáchovou, "maminkou" Hurvínka

Ve velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze se dnes rodina, přátelé a veřejnost rozloučí s ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka Helenou Štáchovou. Loutkoherečka, scenáristka, režisérka a dabérka zemřela po těžké nemoci 22. března ve věku 72 let.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies