VYBERTE SI REGION

Stanislav Motl: Byla Barunka Panklová, nebo spíš Clam-Martinicová?

Praha /ROZHOVOR, ANIMACE/ - Publicista Stanislav Motl o tajemství původu spisovatelky Boženy Němcové… Byla krásná, oduševnělá, talentovaná, obdivovaná, měla své sny a tužby, které se ale nikdy nenaplnily. Z tohoto světa odešla v naprosté chudobě – poznamenaná nešťastným manželstvím, ztrátou syna Hynka a usoužená těžkou nemocí. Do hrobu si česká vlastenka a autorka Babičky, spisovatelka Božena Němcová, odnesla nejedno tajemství. Tím největším je tajemství jejího původu – pravděpodobně totiž opravdu nebyla dcerou panského kočího Jana Pankla a jeho ženy Terezie, zámecké pradleny. K této teorii se přiklání i publicista a novinář Stanislav Motl, který se po stopách autorky vydal. „Hlavním východiskem při mém pátrání byly práce literární historičky doktorky Heleny Sobkové, která se – co se původu Boženy Němcové týče – dostala podle mého soudu nejdál,“ říká Motl.

21.1.2012
SDÍLEJ:

Stanislav MotlFoto: DENÍK/Aleš Vaníček

S názorem, že Němcová byla dcerou kněžny Kateřiny Zaháňské a kancléře Metternicha, ale nesouhlasí. Kdo jsou tedy podle vás jejími pravými rodiči?
Vše nasvědčuje tomu, aspoň v mé práci, že rodiči Barunky Panklové, potažmo Boženy Němcové, byli Dorothea Kuronská (jedna ze sester Kateřiny Zaháňské) a Karl Clam-Martinic. Usuzuje se tak i podle toho, že když srovnáte obrazy obou žen, jako by si z oka vypadly. Božena Dorothee později dokonce věnovala básnickou sbírku a ona jí píše: „moje drahé dítě“ – i když to pořád ještě není důkaz. Tím pádnějším ale může být, že Kateřina Zaháňská v té době už jedno dítě měla. Porodila ho za dramatických okolností a další už mít nemohla, což je dokázáno.

Přesto právě Kateřina Zaháňská Boženu ještě coby Barunku podporovala.
Ačkoli Barunka bydlí se svými oficiálními rodiči v chaloupce na Starém bělidle, má klavír, soukromého učitele hudby, volný přístup na zámek, později dokonce i do knihovny Kateřiny Zaháňské… Dostalo se jí prostě privilegií, o kterých se běžnému dítěti v tehdejší době mohlo jen zdát.

Otazníky jsou i kolem data jejího narození – vy sám soudíte, že byla minimálně o tři roky starší…
Tento názor nezpochybňují ani ti největší odpůrci teorie o tajemství původu Němcové. Ve vídeňské matrice je uvedeno datum jejího narození 5. 2. 1820. Životopisci ale podle tehdejších zvyklostí, kdy se dítě křtilo hned po narození, usoudili, že se narodila 4. 2. 1820. Daleko pozoruhodnější je, že musela být minimálně o tři roky starší. Z dochovaných spisů totiž vyplývá, že ji matka, s níž neměla nejlepší vztahy, přivedla poprvé do školy v roce 1824 – přitom podle tehdejšího zákona se děti posílaly do školy po dovršení šesti let. Navíc v roce 1830 nastoupila na pobyt v zámku ve Chvalkovicích, který patřil Kateřině Zaháňské a kde se měla mimo jiné naučit panským mravům. V dopisu z té doby píše: „Ať dospělá již, smyslnost ve mně vzbuzená nebyla.“ Jestliže bereme za dospělost v životě ženy menstruaci, v deseti letech ji mít nemohla. Pravděpodobnější je, že biologicky dospělou byla až ve třinácti. To by odpovídalo i tomu, že se o ni ucházel sedmnáctiletý písař Leopold Weisflog, jehož Barunka hodnotí jako „mladého neokřesaného hocha“. Kdyby jí bylo deset, tak by k němu nevzhlížela. A taky by se do takové dívenky nezamiloval ženatý chvalkovický správce Augustin Hoch.

Němcová okouzlila spoustu mužů. Můžeme za její největší lásku označit básníka Václava Bolemíra Nebeského, který ji přežil o dvacet let a který se stal součástí vašeho pátrání?
Jestli to byla láska největší, to si netroufám říci. Faktem ale je, že její první láskou nebyl manžel, Josef Němec. Poprvé se skutečně zamilovala až po příchodu do Prahy, kdy měla už čtyři děti. Básník Nebeský ji jako muž okouzlil. Byl zároveň tím, kdo ji vyzval, aby začala psát. Na základě jejich procházky v Šárce pak vytvořila svoji vůbec první báseň Ženám českým. Jejich intenzivní láska trvala asi od března do podzimu 1844. Nebeský potom odešel do Vídně, kde – je to ale jen má hypotéza – pod vlivem jejich rozchodu napsal Protichůdce, které literární historikové považují za druhou ústřední básnickou skladbu českého romantismu 19. století, po Máji Karla Hynka Máchy. A co řeknu teď, berte spíš jako moji licenci – když chodíte po vyšehradském Slavíně, tak najednou zjistíte, že jeho tělo spočívá v hrobě, který je jen pár metrů od hrobu Boženy Němcové. Jejich profily jsou na náhrobcích natočeny jakoby k sobě. Mohli bychom tedy při trošce fantazie říct, že dva lidé, kteří byli plní romantiky a snů, ale bohužel se nepotkali ve správnou dobu, neboť jim společné štěstí a život nebyly souzeny, se zase našli. I když tak trochu symbolicky.

S úmrtím Němcové souvisí další otázka – proč jí podle vás v její bídě na sklonku života nepomohli praví rodiče?
Byla to hlavní otázka, na kterou jsem se na začátku svého pátrání ptal. A doktorka Sobková předložila zajímavý argument – Němcová navštívila dvakrát Zaháň, to znamená, že se mohla setkat i s Dorotheou Kuronskou. Ta když ji viděla, byla Božena na vrcholu psychické i fyzické krásy, nemusela mít tudíž žádné výčitky svědomí, že se jí daří špatně. A odkázat jí také nic nemohla, protože Němcová zemřela dřív než ona. Zajímavé je, že ač své poslední dny prožila v ponižující chudobě, měla okázalý pohřeb, jehož se zúčastnily dva tisíce lidí. Za rakví kromě manžela a tří dětí kráčela kněžna Thurn-Taxis s manželem, přítomna byla i hraběnka Eleonora Kounicová. Té sice Němcová dedikovala Babičku, takže mohla mít důvod se posledního rozloučení zúčastnit, ale nevím, že by šlechta chodila na pohřby jiných významných českých literátů. Další věc – kočár zapůjčil hrabě Jaroslav Clam-Martinic, což by v duchu popisované teorie měl být sourozenec Němcové.

Měla podle vás Němcová veskrze smutný život?
Myslím, že ho měla špatný až v samotném závěru, kdy onemocněla gynekologickou nemocí provázenou tuberkulózou, navíc byla utrmácená věčným stěhováním. Cituji opět doktorku Sobkovou: „Její život mně připadá jako let kometou, ona se objevila, zazářila, letěla po literárním nebi a pak najednou zhasla.“ Její život tedy nebyl dlouhý a slavný, ale věřím, že byla i šťastná, plná touhy – i když možná někdy nevěděla po čem.

Citlivá Božena Němcová

Autor: Gabriela Kováříková

21.1.2012
SDÍLEJ:

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Ve Sněmovně opět zasedla komise k policii, má dokončit výslechy

Praha - Ve Sněmovně zasedla dnes odpoledne na další schůzi vyšetřovací komise ke sporné reorganizaci policie. Na programu jsou zejména poslední výslechy svědků. Před komisí nyní vypovídá policejní prezident Tomáš Tuhý, po něm dorazí olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan a někdejší Tuhého náměstek Zdeněk Laube. Komise by dnes měla výslechy dokončit.

EET padá na zákazníky, restaurace zdražují

Berounsko - V jaké míře zasahuje nová povinnost elektronické evidence tržeb hospodským do provozu restaurací? Je jim na obtíž, nebo se s ní po sedmi dnech už sžili? Na Berounsku převažují zastánci prvního názoru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies