"Za svou pedagogickou kariéru jsem poznala mnoho učitelů a učitelek. Jsou to většinou lidé, kteří jsou již ze své podstaty velmi pokorní, hodní a převážně nekonfliktní. Jinak by ostatně nepracovali ve školství, kde nemají zastání, zato mají minimum práv a maximum povinností.
Tihle lidé se nevzbouří proti náloži, kterou na ně úředníci od stolu nakládají. Zatnou zuby, budou dál vymýšlet hry a aktivity, aby vzdělávání děti bavilo, a po večerech s vypětím všech sil vykážou, vyplní, obhájí, okomentují, sepíšou to, co se po nich požaduje,“ popsala poměrně přesně stav věcí jedna z ředitelek základních škol, kterou ve sněmovně citovala poslankyně ANO Ivana Dobešová.
Co tedy znamená, když se pod petici proti zákonu přinášejícímu odměny za vyšší kvalifikaci a podporu celoživotního vzdělání, podepíše 20 tisíc učitelů? Nic menšího, než že toho mají čeští pedagogové dost. Stát je 24 let drtí vyhláškami, pokyny, reformami, výkazy. Krátce řečeno, šikanuje je. Hnutí ANO vycítilo nečekanou vlnu naštvanosti a v předvolební době jí bez skrupulí využilo ke sběru politických bodů. Nijak se přitom neohlíželo na koaliční dohody a dřívější podporu kariérního řádu, o němž tu je řeč.
Bez papíru ani ránu
Exministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) si byla jistá, že profesní růst, opřený o zákon a propojený s příplatky, učitelé přivítají. Připomeňme, že druhý atestační stupeň měl být ohodnocen příplatkem ve výši 2000 korun, postup do třetího po sedmi letech až 5000 korunami. Uvádějící učitel by dostal 3000 korun měsíčně navíc. Valachová se opírala o názor odborů a školských asociací.
Jenže ne každý kantor je odborář nebo aktivní účastník debat o chystané legislativě. Zato každý ví, co obnáší čas strávený mimo třídu, kolik zbytečných papírů, neustále předělávaných metodik, žádostí atd. Teď by k tomu měla přibýt ještě portfolia… Ředitelé jsou druhem na vymření, protože o řízení pedagogické práce už se jim ani nesní. Jsou z nich jen byrokrati a správci budov.
Všichni členové školních sboroven by proto šéfce resortu řekli, že jediné, co potřebují, jsou peníze. Zvýšení platů v průměru o deset tisíc korun by spustilo lavinu. Na pedagogické fakulty by se hlásili kvalitnější uchazeči, sedmdesátileté opory pedagogických sborů by mohly odejít na zasloužený odpočinek a za katedrou by byli hojněji zastoupeni i muži. Ředitelé zbavení aspoň poloviny administrativních povinností by si v pohodě ohlídali profesní růst svých kantorů. V takové situaci by byl kariérní řád vítanou výztuží učitelského povolání.
Peníze na platy
Ministr školství Stanislav Štech po zamítnutí atestační novely naštvaně oznámil, že učitelé příští rok přijdou o 1,8 miliardy korun, které měly jít na jejich platy. To se nesmí stát. Jeho prací je to zařídit. Na přípravu kariérního řádu vláda odklepla jen pro letošek 404 miliony. Ty musejí být okamžitě převedeny do škol.
Volby jsou v tomto směru velkou šancí. Vzdělání a učitele jako jeho nositele skloňuje – od ČSSD přes lidovce a STAN až po ODS a ANO – každý. Kantorské hlasy by ale měli posbírat jen ti politici, kteří budou mít zcela jasnou představu, co s českou školou udělat, aby nezůstala na suchu.