Zjevně řada lidí zapomněla na patnáct let starou volbu francouzského prezidenta. Protože jinak by si aktuální kandidátka na francouzskou prezidentku Marine Le Penová nemohla dovolit svůj postup do druhého kola označit za přelomovou událost. Před patnácti lety do druhého kola francouzských voleb postoupil se stejně extremistickým programem její otec Jean-Marie Le Pen (kandidát stejně nesystémové strany Národní fronta). A ve druhém kole brutálně prohrál.
Francie je totiž fascinující zemí. Ačkoli je zmítaná silnými nacionalistickými tendencemi a zároveň tíhne k socialismu, tváří v tvář k jakékoli formě despocie a extremismu se nakonec pochlapí a zvolí toho demokratičtějšího kandidáta. V roce 2002 to byl Jacques Chirac, na kterého předtím i potom všichni nadávali (a jehož strana ve stejném roce zanikla). Zajímavá přitom byla volební účast ve druhém kole, kam přišlo ještě víc voličů než v kole prvním.
Marine Le Penová pravděpodobně volby již prohrála, protože nezvítězila v prvním kole. Pokud ne, došlo v zemi gallského kohouta k hlubší proměně, než by bylo pro ni, pro Evropu i pro svět zdrávo.