Dobře je to vidět na chování politiků v kauze registru smluv. Před posledními volbami si vesměs osvojili názor, že nakládání s veřejnými prostředky má být průhledné, snadno kontrolovatelné. Po zvolení už ale registr smluv nebrali jako prioritu a původně protikorupční normu vylepšovali pozměňovacími návrhy tak dlouho, až se jim podařilo zachovat či obnovit prostor pro rozsáhlou korupci.
Ve chvíli, když poslanecká sabotáž vyvolala vlnu znechucení a Rekonstrukce státu začala s informováním voličů, které politické strany a kteří konkrétní poslanci mají slabost pro neprůhledné nakládání s veřejnými prostředky, uvědomili si rozsah maléru senátoři. Poslaneckou novelu zákona o registru smluv neschválili a vrátili ji poslancům s návrhy, jak vrátit zákon do původního stavu.
Poslanci se k registru smluv vrátí v situaci, kdy osm občanů z deseti říká, že věc sleduje a k hlasování poslanců přihlédne ve volbách. ČSSD, KSČM a ODS, tedy zavedeným stranám s nostalgií po zavedených pořádcích, nezbude, než si sypat popel na hlavu a předvolebně se tvářit, že korupci při nakládání s veřejnými penězi nikdy nechtěli. Uvidí se, zda jim to voliči ještě uvěří.
Pod tlak se politici dostávají i z důvodů kuriózních, jako je nová evropská směrnice o zbraních, komplikující činnost spolků vojenské historie. Svět se baví případem Francouzů v uniformách z první světové války vyzbrojených košťaty kvůli zákazu nosit historické zbraně. Pokud by takový nesmysl politikům prošel, viděli bychom košťata i při rekonstrukci bitvy u Slavkova. Politici jsou zkrátka jako děti. Potřebují neustálý dozor.