Střety zájmů Andreje Babiše, korunové dluhopisy či nahrávky usvědčující ho ze lži s náladou občanstva nepohnuly. A k obratu směrem k ČSSD voliče nepřiměly rostoucí platy i dávky, ba ani téměř ze sta procent splněný legislativní plán. Lidé si zkrátka usmysleli, že dynamický miliardář je v dobách hojnosti správným receptem pro Českou republiku. Bohuslav Sobotka, který nemá po ruce charismatické osobnosti typu Emmanuela Macrona nebo Justina Trudeaua, které část žen volí jen proto, aby je viděly na obrazovce, zoufale hledá cesty, jak z toho ven.
Po vítězství v mači o odchod Andreje Babiše z vlády, jež mu ovšem kromě dobrého pocitu nic nepřineslo, se premiér vytasil s prezidentskou kartou. Mnohým sociálním demokratům už došlo, že mocenský pakt Zeman-Babiš těžko rozbijí tím, že budou Zemanovi vnucovat svoji podporu. Trumfové eso v podobě Lubomíra Zaorálka mělo hradnímu pánovi naznačit, že ČSSD toho má dost a je ochotna proti němu postavit muže, jehož kdysi nesnášel víc než Sobotku.
Byl by to dobrý tah, kdyby ho vzápětí nezesměšnili jak Zaorálek, tak předseda Senátu Milan Štěch. Oba totiž sdělili, že o kandidatuře na Hrad neuvažují. To jsou přesně momenty, na nichž Sobotka dramaticky ztrácí body. Stejně jako v kauze Zimola, kdy každému muselo docvaknout, že i sociální demokraté umějí své pašalíky pořádně podojit – zdaleka nejde jen o exšéfa jihočeských nemocnic Bláhu, stačí vzpomenout na jména jako Hulinský, Březina, Novák či Rozbořil. O náměstkyni pro sport na ministerstvu školství Simoně Kratochvílové, tč. ve vazbě, ani nemluvě. Zkrátka lidé Sobotkovi rozhořčení vůči Babišovi a jeho možným daňovým kouzlům nemohou věřit, pokud má sám ve skříních tolik kostlivců.