VYBERTE SI REGION

Závora pro vjezd na náměstí? Odradí turisty, tvrdí kritici

Pelhřimov – Největší diskuse nastala při návrzích změn v centru. Hlavně podnikatelům se nelíbilo, že by vjezd do prostoru kolem náměstí regulovala závora, zřejmě umístěná v ulici Doktora Kralerta.

3.4.2012 14
SDÍLEJ:

PelhřimovFoto: DENÍK/Vilém Doležal

Sami by raději uvítali parkovací automaty. Policisté návrh vysvětlili tím, že většina řidičů v centru porušuje dopravní značení, doprava je tam chaotická a přibývá stížností. Neukáznění řidiči tvoří převážnou část z 93 přestupků, které už letos strážci zákona museli řešit.

Policisté řekli, že nemají kapacitu na pravidelné kontroly v centru. Jinde to podle nich dělá městská policie, jenže tu Pelhřimov zrušil.

Teď je do památkové rezervace povolen vjezd dopravní obsluze do šesti tun, hlavně kvůli zásobování. Správně by teď na náměstí ani v okolních ulicích nemělo stát žádné auto, jediná legální stání jsou tři u lékařů v Růžové a tři u banky v Palackého ulici.

Návrh na instalaci závory vzbudil údiv. Vedoucí dopravního inspektorátu Rostislav Sůva se snažil vše  uklidnit: „Netvrdíme, že závora je nejlepší řešení. Nejde o ni jako takovou, ale o je třeba dát  dopravě řád a dát přednost pěším.“ Podle něj by závorou mohlo město regulovat parkování výší poplatku nebo délkou bezplatného parkování – jako v nemocnici nebo za radnicí: třeba hodina zdarma a pak poplatek.

 Navrhují hodiny

Výhodou by bylo to, že by zůstala pěší zóna a snížila se nutnost dohledu strážníků. Legálně by vzniklo dvacet až třicet míst pro auta v ulicích Růžové a Palackého. Pokud by ale podle policistů nebyla tato stání zpoplatněna, zabrali by je celodenně obyvatelé náměstí a ti, kteří zde mají provozovny.

Právě ti se proti závoře nejčastěji ozývali. „Všechna města od závor upouštějí. Nebudeme mít přezávorovaný Pelhřimov?“ ptala se ředitelka hotelu Slávie Monika Suchánková, která považuje závory za drahé a místo nich by uvítala parkovací hodiny. Ty jsou třeba v Jihlavě, která ale má městskou policii.

Místostarosta Tomáš Dufek ale výraz „přezávorované město“ odmítl. „Jsou tu taková parkoviště jen dvě. Závora s automatem stojí něco přes tři sta tisíc, za rok se to vrátí na poplatcích. Kdybychom chtěli parkovací hodiny, vyžadovalo by to městskou policii, a ta by město stála sedm až devět milionů ročně,“ uvedl Dufek.

Další podnikatel Miloslav Vacík namítl, že náměstí je už teď „obchodně mrtvé“ a závora tam lidi rozhodně nevrátí. Kritici závory si myslí, že se jí turisté leknou a centrum možná ani nenavštíví. Přímo za nedůstojné označil závory Jindřich Štěrba. 

„Věřím, že u parkovacích automatů by 80 procent lidí zaplatilo samo. A město může zaplatit člověka, který by na ně řidiče upozornil,“ uvedl Štěrba. Místostarosta Dufek ale  řekl, že úředník bez policejních pravomocí nikoho k placení nedonutí a ještě na něj řidiči budou sprostí. Přesto například Pavel Hájek navrhoval, ať město takového „výběrčího“ na čas zkusí a potom se uvidí.  

Vedoucí městského odboru dopravy Lenka Mikolášková zdůraznila, že šlo zatím jen o návrhy a že cílem besedy bylo slyšet názory lidí. Teprve na jejich základě se budou tématem zabývat radní nebo zastupitelé. V anketě přímo po diskusi se pro závory vyjádřilo 17 lidí a proti nim 13.

Další témata z pelhřimovské besedy přineseme v dalších vydáních Deníku. V tomto vydání na upozornění jednoho z pelhřimovských podnikatelů přetiskujeme i text prezidentova tajemníka Ladislava Jakl k tématu „umrtvování“ náměstí obecně.

Jan Mazanec

Autor: Redakce

3.4.2012 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Blízko zavaleného hotelu se zřítil vrtulník záchranné služby, šest mrtvých

Petra Kvitová
5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies