VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Arif Salichov napsal Pohodové jihlavské fejetony

Jihlava – Milovník života a staré Jihlavy Arif Salichov má na autorském kreditu košatou sérii povídek a sedm vydaných knih. Poslední s názvem Pohodové jihlavské fejetony čeká ve čtvrtek v jihlavském knihkupectví Jitka v 16 hodin slavnostní křest s autogramiádou.

18.9.2014
SDÍLEJ:

Jihlavský státní zástupce na penzi je i spisovatelem. Teď mu vychází Pohodové jihlavské fejetony.Foto: Stanislav Jelínek

Hudebník, literát a státní zástupce na odpočinku si to nepřiznává, ale může být tak trochu spokojen sám se sebou. I proto, že Spolek pro starou Jihlavu, jehož je duchovním otcem a zakladatelem, má za pár měsíců od založení už šedesát členů.

Co vás vlastně tak silně poutá k Jihlavě?
Jsem jihlavský rodák a jihlavský patriot, Jihlava je moje město od dětství. Už jako kluk jsem prozkoumával domy, dvorky a průchody v ulicích Brněnská, Lazebnická, Joštova a na Jakubském náměstí. S léty se moje průzkumy rozšiřovaly a zájem prohluboval.

Psát jste začal už jako hošík. Kdy?
Psát mě bavilo od mých dvanácti let. Klukovské deníky, kroniky, třídní časopis, básničky, později i vlastní písničky. A pořád jsem musel něco organizovat, chlapecké kluby, meziuliční hokejovou ligu, fotbalová a atletická utkání, dokonce etapový cyklistický závod.

Kdy jste se pustil do povídek?
V sedmdesátých letech jsem začal psát povídky „do šuplíku", od osmdesátých let mi vycházely v Mladé frontě, Vlastě, Ahoji na sobotu a v Rovnosti. Tehdejší jihlavská Jiskra mi otiskla desítky soudniček a řadu fejetonů.

Co texty k písním?
Nejprve jsem psal texty pro folkovou skupinu Patrioti, jejímž jsem byl členem a později texty sám pro sebe. Vystupoval jsem totiž jako písničkář v nejrůznějších pořadech.

Jako mladičký textař už jste si vydobyl jméno?
Dělal jsem texty i k písničkám Jardy Hrdličky Hypochondra, dokonce jsme spolu napsali rockovou minioperu Láska z předměstí. Textoval jsem i písně Richarda Kučery a Dominika Fialy ze skupiny Kord. S Medvědem Kolářem jsme v osmdesátých letech pořádali svého času velmi vyhledávané a kvalitní večery poezie.

Jaké básníky jste vybíral?
Do pásma poezie Večery na schodech jsem vybíral básničky nejrůznějších autorů té doby včetně americké beat generation a psal průvodní texty. Recitoval Miroslav Kovářík, známý svým akcentovaným přednesem.

Co po revoluci?
V první dekádě nového tisíciletí jsem napsal texty na hudbu Dominika Fialy pro jeho sólové album Magical square a pro skupinu Fešáci to byly texty alba Fešáci u klokanů. V roce 1991 mi novinově vycházel zbeletrizovaný soubor soudniček s názvem Haló, tady soud. Rok nato jsem začal s vydáváním knih.

STANISLAV JELÍNEK

Autor: Redakce

18.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
18 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Ovocnáři bojují s mrazem pomocí zadýmení.
7

Poručme mrazu! Sadaři chrání úrodu mlhou

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies