VYBERTE SI REGION

Barokní sloup na žďárském náměstí obnovuje restaurátor

Žďár nad Sázavou - Začala první část oprav sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice na žďárském náměstí Republiky. „Restaurování se týká vrcholového sousoší, vlastního sloupu a soch andělů, trojbokého podstavce a tří soch světců," uvedl místostarosta Žďáru Josef Klement.

22.6.2015
SDÍLEJ:

Na trojičním sloupu ve Žďáře začal pracovat restaurátor. Sousoší postavil v r. 1706 tyrolský rodák Jakub Staenhübel. Mistr Jakub se stal ve městě bohatým měšťanem, ale pak se zadlužil, nestaral se o rodinu a ze Žďáru odešel. Foto: Deník/Eva Drdlová

Barokní trojiční sloup na náměstí je kulturní památkou. Není závažně narušený, ale potřebuje restaurátorský zásah. Památkáři ho povolili loni. Obnovu památky provede akademický sochař a restaurátor Martin Kovařík ze Svratky.

Náklady na letošní opravu sloupu činí zhruba 230 tisíc korun. „Už v minulém roce bylo na úpravy památky vyčleněno sto dvacet dva tisíc korun, jež jako dar poskytla soukromá firma. Zbytek uhradíme z rozpočtu města," informoval místostarosta Klement.

Restaurování bude postupovat od horních partií trojičního sloupu. Opravy budou dokončené do srpna, další zásahy zatím naplánované nejsou. „Vše se bude pravděpodobně odvíjet od financí, které budeme mít k dispozici. Jakási ‚předetapa' už proběhla s opravou náměstí, kdy byly opraveny sloupky kolem památky," dodal Klement.

Sousoší Nejsvětější Trojice stojí ve Žďáře od roku 1706. Vytvořil ho kamenosochař Jakub Staenhübel, původem z Tyrolska. „První z předchozích restaurátorských zásahů na sloupu byl zaznamenán v roce 1739," připomněla Zuzana Vostrejšová z městského odboru rozvoje. Údržba a obnova se od té doby prováděla ještě osmkrát, naposledy v letech 2004-2005. Některé části památky se musely nahradit.

Trojiční, či morový?

Sloup je vysoký téměř jedenáct metrů. Šestimetrovou základnu obklopuje balustráda z kuželek. V podstavci je jeskyně se svatou Rozálií, na římse sochy svatých Jana Nepomuckého, Šebestiána a Floriána, na trojbokém hranolu tři andělé a na vrcholu sloupu je postava Boha Otce držícího kříž s Kristem, nad ním holubice (Duch svatý). Sochařská výzdoba i část plastických prvků je ze šedozeleného hrubozrnného pískovce, grotta, sokl, i schodové stupně a okolní sloupky z okrově šedé žuly.

Žďárský sloup znají všichni jako morový, podle historiků je ale správněji sloupem trojičním. „Jeho funkcí není jen ochránit město před morem. Je vlastně komplexní ochranou i před dalšími pohromami," vysvětlil Stanislav Mikule, muzejník z Regionálního muzea města Žďár nad Sázavou.

V době baroka se stavělo mnoho sloupů. „Rozlišují se zpravidla sloupy morové, mariánské a trojiční. Málokde ale najdete sloup, co by byl jen morový, trojiční či mariánský," poznamenal Stanislav Mikule. „Morové se říká prakticky všem sloupům, jež v době baroka vznikaly, protože mnoho z nich právě jako ochrana proti moru mělo sloužit. To označení už je tak vžité, že i tomu žďárskému prostě zůstane," dodal Mikule s úsměvem.

Morové sloupy lidé stavěli, aby mor nepřišel, aby ho zažehnaly či jako poděkování za přečkání epidemie. Mariánské a trojiční sloupy mohly vznikat i z jiných důvodů, ale mohli na nich být i ti světci, kteří byli ochránci proti moru. „Takto spletitější je to i u nás, sloup nebyl postaven výhradně kvůli moru, ale vztah k němu má také. V jeho jeskyni je ochránkyně proti moru svatá Rozálie Palermská. Dál jsou tam svatí Šebestián, ochránce nejen proti moru, ale proti jakýmkoli nakažlivým chorobám, Florián, ochránce proti ohni, a Jan Nepomucký proti velké vodě, neboť povodně tu také bývaly. Chybí ale třeba svatý Roch, typický ochránce proti moru," popsal muzejník.

Krátce po postavení sloupu, od roku 1707, se k němu začaly konat poutě a pobožnosti ve svátky světců, kteří tam mají sochy. „Neměl tedy účel pouze morový. Jako takový ho zároveň můžeme vnímat také, takže s názvem morový nejsme úplně vedle. Primárně je ale sloupem trojičním, postaveným jako komplexní ochrana před živly, jež mohou škodit, a také před morem, který v té době reálně hrozil a lidé se ho báli," dodal muzejník.

Autor: Martina Lorencová

22.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Prosinec bude teplotně průměrný, nejchladněji bude mezi svátky

Praha - Následující čtyři týdny budou teplotně průměrné, nejchladnější by mělo být období mezi svátky. Nejvíce srážek má spadnout už příští týden, celkový prosincový úhrn by ale neměl vybočit z dlouhodobého průměru. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies