VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brodská nemocnice má dluhy. Bere si úvěr a ručí majetkem

Havlíčkův Brod - Úvěr má snížit dluh, do něhož se nemocnice dostala kvůli nové úhradové vyhlášce. Ta výrazně snížila nemocnici platby od zdravotních pojišťoven. Za úvěr bude nemocnice ručit majetkem. Zaměstnanci nemocnice se začínají bát o práci, lékařské odbory o úvěru nic nevědí.

1.12.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Dluh havlíčkobrodské nemocnice činí v současné době více než třicet milionů.

„Potřeba úvěru vyplývá ze zhoršení ekonomické situace nemocnice v oblasti volných peněžních prostředků, jejíž příčinou jsou snížené zálohy od zdravotních pojišťoven, tedy úhradová vyhláška na rok 2013. Poskytovatel úvěru byl vybrán na základě veřejné zakázky," potvrdila mluvčí Nemocnice Havlíčkův Brod Petra Černo.

Bez ztráty je pouze jihlavská nemocnice

Připomeňme, že zřizovatelem havlíčkobrodské nemocnice, stejně jako čtyř dalších v kraji,  je vysočinské hejtmanství.

Podle informací hejtmana Jiřího Běhounka si překlenovací úvěr nebere jen havlíčkobrodská nemocnice, ale také ty v Novém Městě na Moravě, Pelhřimově a Třebíči.

„Nemocnice jsou samostatné právní subjekty, o potřebě úvěru rozhoduje jejich vedení. Ručení za úvěr jde primárně za nimi, ručí svými prostředky a majetkem, stejně jako případně kraj. Pokud by vznikla situace, kterou by nemocnice nebyly schopny řešit, pak by řešení hledal kraj," řekl hejtman  Jiří Běhounek.

Jediná nemocnice v Jihlavě o úvěr nežádá. „Nemocnice Jihlava hospodaří bez ztráty," sdělila mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová.

Především střední zdravotnický personál havlíčkobrodské nemocnice hledí do budoucna s velkými obavami a bojí se o práci.

Možná hrozba bankrotu, pokud nebude úvěr splacen, a obava ze ztráty zaměstnání se odráží například na zhoršeném postoji středního zdravotnického personálu vůči vedení.

„Někteří z nás budou mít co dělat, aby to v práci doklepali do důchodu. Brát si úvěr na nemocnici, to je padlé na hlavu. Zbytečně se vyhodily peníze za přístavbu pohotovosti. Možná by stačilo snížit lékařům platy a přidat střednímu zdravotnickému personálu a nebylo by potřeba brát si úvěr," postěžovali si Deníku někteří zdravotníci, svá jména ale zveřejnit nechtěli.

Odbory nic netuší

Jenže ani lékaři, především Lékařský odborový klub (LOK), nemají o nějakém překlenovacím úvěru pro nemocnici ani tušení.

„O tom, že si nemocnice bere úvěr, vůbec nic nevíme. Ředitel David Rezničenko nás neinformoval. Samozřejmě je nám známo, že nemocnice má dluh vinou snížení úhrad od zdravotních pojišťoven, ale o úvěru nepadlo slovo. Budeme o tom s ředitelem jednat. Zajímavé je, že podle našich informací chce Kraj Vysočina investovat v nemocnicích více než 60 milionů do počítačové techniky, kterou nepotřebujeme, ale na druhé straně nechá nemocnici dělat dluhy. Nevíme, jak to máme chápat," podivila se předsedkyně LOK lékařka Šárka Drinková.

„Brát si v současné době úvěr, je cesta do pekla. Každý úvěr se musí splatit včetně úroků. Mám pocit, že je zde snaha nemocnice co nejvíc finančně vyčerpat, aby se daly levně nějakým poctivě zbohatlým multimiliardářem zprivatizovat," nebral si servítky primář havlíčkobrodské urologie Jindřich Bárta.

Podle jeho názoru je s podivem, že v každé nemocnici v kraji se postaví urgentní příjem  asi za 40 milionů. Jeho provoz nijak pojišťovny nezohlednily. O jeho účelnosti lze pochybovat.

V zákoně sice je, aby bylo zřízeno jedno místo pro příjem akutních pacientů, ale není tam podle Bárty řečeno, že by to musela být „malá" poliklinika za 40 milionů. Přitom, jak upřesnil primář, na investice do přístrojů není a zvažuje se snižování mezd zdravotnického personálu.

Primář: Nechají  nás vykrvácet

„Na našem oddělení je průměrná délka hospitalizace pět dnů, čili 500 korun není zas tolik. Co dnes koupíte v supermarketu za pět stovek. Nicméně sociální demokracie to populisticky prosazuje, ale neřeší, kde chybějící peníze sežene. Povede to ke zhoršení kvality a dostupnosti zdravotní péče. Na to upozorňují jak odbory, tak Česká lékařská komora. Politikům, kteří se v současnosti  rvou o posty a koryta, je to jedno. Jsem skeptik a myslím, že náš národ si opět nabije ústa jako v letech 1938, 1948 a 1968. Něco zničit lze strašně snadno, ale něco  vybudovat, to je problém. Tady na Vysočině vybudováno je, ale přístupem kraje to bude pravděpodobně postupně zničeno. Snahy o zrušení konkrétně mého oddělení již byly, ale teď politici zvolili jiný přístup. Prostě nás nechají finančně vykrvácet a nemusejí si špinit ruce s rušením nemocnic, které byly mimochodem postaveny za drahé peníze," zdůraznil Bárta.

Autor: Štěpánka Saadouni

1.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Předseda hnutí STAN Petr Gazdík (vlevo) a první místopředseda Vít Rakušan.
AKTUALIZOVÁNO
2 5

Jeden program, jedno logo! Hnutí STAN půjde do voleb v koalici s lidovci

Mlok skvrnitý.
11

Vzácným zvířatům se v metropoli daří. A bude jich ještě víc

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

AKTUALIZOVÁNO

Pohřeb kardinála Vlka: rozloučit se přišly tisíce lidí, nechyběli členové vlády

Tělo zesnulého kardinála Miloslava Vlka bylo dnes po církevních obřadech uloženo do arcibiskupské hrobky v katedrále sv. Víta. Obřadu přihlíželo přes dva tisíce lidí. Pohřeb ukončil poslední rozloučení s kardinálem, který zemřel před týdnem ve věku 84 let.

V Londýně lidé demonstrují proti brexitu! Do ulic jich vyšlo přes 25 tisíc

Tisíce lidí dnes v Londýně demonstrují proti chystanému odchodu Spojeného království z Evropské unie, podle britských médií se v metropoli sešlo přes 25 tisíc nespokojenců s výsledkem loňského referenda o budoucnosti Británie v EU.

V Minsku to vře. Ulice obsadili policisté se samopaly a vodní děla

Běloruská policie dnes odpoledne zablokovala pochod stovek demonstrantů v centru Minska, cestu jim přehradila policejní vozidla. Podle očitých svědků byly zatčeny desítky lidí, jsou mezi nimi údajně i novináři včetně místních zpravodajů stanice BBC. Do protestního protivládního pochodu, který minská radnice nepovolila, se podle agentury AP zapojilo kolem 700 lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies