VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brodská nemocnice má dluhy. Bere si úvěr a ručí majetkem

Havlíčkův Brod - Úvěr má snížit dluh, do něhož se nemocnice dostala kvůli nové úhradové vyhlášce. Ta výrazně snížila nemocnici platby od zdravotních pojišťoven. Za úvěr bude nemocnice ručit majetkem. Zaměstnanci nemocnice se začínají bát o práci, lékařské odbory o úvěru nic nevědí.

1.12.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Dluh havlíčkobrodské nemocnice činí v současné době více než třicet milionů.

„Potřeba úvěru vyplývá ze zhoršení ekonomické situace nemocnice v oblasti volných peněžních prostředků, jejíž příčinou jsou snížené zálohy od zdravotních pojišťoven, tedy úhradová vyhláška na rok 2013. Poskytovatel úvěru byl vybrán na základě veřejné zakázky," potvrdila mluvčí Nemocnice Havlíčkův Brod Petra Černo.

Bez ztráty je pouze jihlavská nemocnice

Připomeňme, že zřizovatelem havlíčkobrodské nemocnice, stejně jako čtyř dalších v kraji,  je vysočinské hejtmanství.

Podle informací hejtmana Jiřího Běhounka si překlenovací úvěr nebere jen havlíčkobrodská nemocnice, ale také ty v Novém Městě na Moravě, Pelhřimově a Třebíči.

„Nemocnice jsou samostatné právní subjekty, o potřebě úvěru rozhoduje jejich vedení. Ručení za úvěr jde primárně za nimi, ručí svými prostředky a majetkem, stejně jako případně kraj. Pokud by vznikla situace, kterou by nemocnice nebyly schopny řešit, pak by řešení hledal kraj," řekl hejtman  Jiří Běhounek.

Jediná nemocnice v Jihlavě o úvěr nežádá. „Nemocnice Jihlava hospodaří bez ztráty," sdělila mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová.

Především střední zdravotnický personál havlíčkobrodské nemocnice hledí do budoucna s velkými obavami a bojí se o práci.

Možná hrozba bankrotu, pokud nebude úvěr splacen, a obava ze ztráty zaměstnání se odráží například na zhoršeném postoji středního zdravotnického personálu vůči vedení.

„Někteří z nás budou mít co dělat, aby to v práci doklepali do důchodu. Brát si úvěr na nemocnici, to je padlé na hlavu. Zbytečně se vyhodily peníze za přístavbu pohotovosti. Možná by stačilo snížit lékařům platy a přidat střednímu zdravotnickému personálu a nebylo by potřeba brát si úvěr," postěžovali si Deníku někteří zdravotníci, svá jména ale zveřejnit nechtěli.

Odbory nic netuší

Jenže ani lékaři, především Lékařský odborový klub (LOK), nemají o nějakém překlenovacím úvěru pro nemocnici ani tušení.

„O tom, že si nemocnice bere úvěr, vůbec nic nevíme. Ředitel David Rezničenko nás neinformoval. Samozřejmě je nám známo, že nemocnice má dluh vinou snížení úhrad od zdravotních pojišťoven, ale o úvěru nepadlo slovo. Budeme o tom s ředitelem jednat. Zajímavé je, že podle našich informací chce Kraj Vysočina investovat v nemocnicích více než 60 milionů do počítačové techniky, kterou nepotřebujeme, ale na druhé straně nechá nemocnici dělat dluhy. Nevíme, jak to máme chápat," podivila se předsedkyně LOK lékařka Šárka Drinková.

„Brát si v současné době úvěr, je cesta do pekla. Každý úvěr se musí splatit včetně úroků. Mám pocit, že je zde snaha nemocnice co nejvíc finančně vyčerpat, aby se daly levně nějakým poctivě zbohatlým multimiliardářem zprivatizovat," nebral si servítky primář havlíčkobrodské urologie Jindřich Bárta.

Podle jeho názoru je s podivem, že v každé nemocnici v kraji se postaví urgentní příjem  asi za 40 milionů. Jeho provoz nijak pojišťovny nezohlednily. O jeho účelnosti lze pochybovat.

V zákoně sice je, aby bylo zřízeno jedno místo pro příjem akutních pacientů, ale není tam podle Bárty řečeno, že by to musela být „malá" poliklinika za 40 milionů. Přitom, jak upřesnil primář, na investice do přístrojů není a zvažuje se snižování mezd zdravotnického personálu.

Primář: Nechají  nás vykrvácet

„Na našem oddělení je průměrná délka hospitalizace pět dnů, čili 500 korun není zas tolik. Co dnes koupíte v supermarketu za pět stovek. Nicméně sociální demokracie to populisticky prosazuje, ale neřeší, kde chybějící peníze sežene. Povede to ke zhoršení kvality a dostupnosti zdravotní péče. Na to upozorňují jak odbory, tak Česká lékařská komora. Politikům, kteří se v současnosti  rvou o posty a koryta, je to jedno. Jsem skeptik a myslím, že náš národ si opět nabije ústa jako v letech 1938, 1948 a 1968. Něco zničit lze strašně snadno, ale něco  vybudovat, to je problém. Tady na Vysočině vybudováno je, ale přístupem kraje to bude pravděpodobně postupně zničeno. Snahy o zrušení konkrétně mého oddělení již byly, ale teď politici zvolili jiný přístup. Prostě nás nechají finančně vykrvácet a nemusejí si špinit ruce s rušením nemocnic, které byly mimochodem postaveny za drahé peníze," zdůraznil Bárta.

Autor: Štěpánka Saadouni

1.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Pavel Bělobrádek.
20 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies