VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brodské nemocnici chybí už nyní na účtu patnáct milionů

Havlíčkův Brod – Nemocnice v Havlíčkově Brodě už v prvním čtvrtletí letošního roku sčítá milionové ztráty způsobené snížením úhrad od zdravotních pojišťoven. Letošní rok tedy nezačal pro nemocnici nijak pozitivně. „Ekonomická situace nemocnice v Havlíčkově Brodě v roce 2013 je ovlivněna především výrazným snížením úhrad za výkony od zdravotních pojišťoven, hlavně od VZP," sdělila mluvčí nemocnice Petra Černo.

6.5.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Libor Plíhal

Toto snížení činí zhruba čtyři miliony měsíčně. „Tedy více než 40 milionů ročně, což je pro hospodaření nemocnice našeho typu velká částka," konstatovala mluvčí.  Nemocnice se snaží se situací vyrovnat hledáním vnitřních rezerv a přijímáním úsporných opatření, vyjednáváním s dodavateli či zefektivněním provozu. „Nicméně za první čtvrtletí se nemocnice v Havlíčkově Brodě dostala do ztráty přesahující 15 milionů korun," informovala mluvčí Černo o aktuální situaci.

Omezení péče se neplánuje

V tuto chvíli nemocnice neplánuje žádná omezení péče. „Nechceme, aby to mělo dopad na pacienty. Proto nadále naši klienti budou dostávat stejně kvalitní péči ve stejném rozsahu jako dosud.

Jedinou změnou je nemožnost hospitalizovat pacienty Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) na onkologickém oddělení, z čehož vyplývá nutnost převedení jejich léčby do ambulantního režimu. V květnu ještě budou probíhat další jednání s VZP o onkologických klientech," zdůraznila mluvčí nemocnice.

Ovšem pacienti, hlavně ti, kteří pravidelně sledují sdělovací prostředky, o nucených úsporách, nařízených nemocnici zdravotními pojišťovnami, vědí. Vnímají je negativně, obávajíc se, co bude dál.

„Peníze pojišťovně samozřejmě chybějí, vždyť jenom kolik milionů se utratilo v nefunkčním systému IZIP," komentoval situaci Milan Marek z Havlíčkova Brodu. „Není to spíš naopak, že vyhazují neskutečné peníze za reprezentativní sídla, nové úřadovny a podobně, namísto toho, aby tyto peníze šly na pacienty. Viz třeba rekonstrukce  hlavního sídla VZP za víc než tři miliardy. Stačí se jen podívat na sídlo VZP v?Havlíčkově Brodě, teď přibyla i nová rezidence v Jihlavě," přidal se ke kritice hospodaření pan Karel z Chotěboře.

S šetřící politikou VZP ale souvisí už od loňska snížení počtu akutních lůžek a administrativní slučování některých nemocničních oddělení, například interny a onkologie, chirurgie a urologie.

Už loni, v roce 2012 lékařský odborový klub havlíčkobrodské nemocnice vyslovil určité obavy z budoucnosti zdravotnictví v Kraji Vysočina, osudu havlíčkobrodské nemocnice a osudu českého zdravotnictví vůbec.

„K úsporám dle pojišťoven povede jen zavírání celých oddělení nebo zařízení. Ale při současné úhradě za péči nepůjdou peníze za pacientem do vedlejšího zařízení, které se o pacienty bude muset postarat. Například v Praze zanikla nemocnice ve Vysočanech. Pacienti se přesunuli do nemocnice Na Bulovce, která ale za zvětšený objem poskytované péče nedostala ani korunu navíc. Kam tedy půjdou peníze z redukovaných či zavřených nemocnic, když nepůjdou do nemocnic, které budou muset péči převzít? V brodské nemocnici chtějí zatím zrušit nebo redukovat oddělení onkologie, ORL a urologie. Což znamená jen začátek snižování kvality poskytované péče. Jde o návrh pojišťoven s tichým souhlasem politiků," sdělila už koncem loňského roku za lékařský odborový klub doktorka Šárka Drinková.

Finance trpí  vleklou nemocí

„Jenom opravdový hlupák si může myslet, že nemocný člověk  zmizí do ztracena, když se zruší jeho lůžko," usmál se ironicky praktický lékař z Havlíčkobrodska, který si ale jméno zveřejnit nepřál. Onkologičtí pacienti, kteří jsou pojištěni u VZP, rovněž vnímají omezení hospitalizace, které se jich letos týká, s rozporuplnými pocity.

Pravda je ,že financování zdravotní péče trpí zřejmě vleklou nemocí. Jeho příjmy jsou už několik let po sobě nižší než výdaje. Jen za rok 2011 v systému chybělo pět miliard korun. A výhledy do příštích let nejsou nejlepší.

Podle Jaromíra Gajdáčka, prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven, který sdružuje všechny pojišťovny, kromě VZP, zvyšuje výdaje ve zdravotnictví fakt, že medicína šla dopředu, existuje spousta nových léků, nákladných přístrojů a bohužel přibývá vážně nemocných lidí, to vše v kombinaci s ekonomickou krizí vytváří pro financování českého zdravotnictví hodně hořký koktejl.

V Česku je nyní osm zdravotních pojišťoven. Služby poskytují pro 10 403 553 pojištěnců. Největší z nich je VZP. Její podíl je 60,1 procenta. VZP, která má v přepočtu vůbec nejvyšší náklady na jednoho pojištěnce, například na konci roku 2011 vykázala propad v hospodaření ve výši 3,768 miliardy korun.

Autor: Štěpánka Saadouni

6.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Vladimír Mečiar
AKTUALIZOVÁNO
6

Sporné Mečiarovy amnestie. Slovenští poslanci otevřeli cestu k jejich zrušení

Mapa republiky
6

Na sněhovém poli Mapa republiky je téměř 10 metrů sněhu

Vyceněné zuby a vypoulené oči. Ronaldova busta terčem vtípků

Při slavnostním pojmenování letiště na Madeiře po Portugalci Cristianu Ronaldovi vzbudila velkou pozornost fotbalistova busta, která se stala terčem kritiky i mnoha internetových vtípků. Sochař Emanuel Santos hájí výtvor tím, že se řídil zadáním hvězdného útočníka Realu Madrid, a tvrdí, že sám Ronaldo byl s výsledkem spokojený.

AKTUALIZOVÁNO

Rusnok: Konec intervencí může nastat prakticky kdykoli

/ANKETA/- Konec režimu devizových intervencí může nastat kdykoliv po konci tzv. tvrdého závazku, tedy od dubna, řekl dnes guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zároveň upozornil, že centrální banka již nebude zveřejňovat možné scénáře načasování konce kurzového závazku.

Marksová: Opatření vůči řidičům hraničí se šikanou. Oplatíme stejnou mincí

Česká republika a Slovensko jsou připraveny zavést protiopatření vůči některým zemím kvůli jejich požadavkům na české řidiče při vyslání do ciziny. Šoféři z některých starých unijních států by tak pro jízdu po českém a slovenském území potřebovali různé doklady v češtině a slovenštině. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová.

Sobotka zdůraznil nutnost kompromisů, aby se neopakoval brexit

/ANKETA/- Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na dnešním společném jednání české a slovenské tripartity zdůraznil nutnost najít kompromis ohledně směrnice o vysílání pracovníků. Zasedání na zámku ve Štiříně u Prahy se předpisem zabývalo, účastníci ho kritizovali. Sobotka zdůraznil, že se země musejí v rámci Evropské unie navzájem poslouchat. Jinak mohou podle něj nastat další podobné zlomy, jako byl brexit, což by si nepřál.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies