VYBERTE SI REGION

Ceny medu na Pelhřimovsku stoupají. Včelstva sužuje mor, zima a neúroda

Pelhřimovsko – Včelařům se příliš nedaří. Kromě nepříznivých klimatických podmínek tohoto roku je potrápilo množství nemocí včelstev 
a neúroda. Všechny tyto okolnosti budou mít vliv také na ceny medu.

18.8.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

„Letos vůbec nebyla první květnová snůška. Už jsme ztráceli naději, že nějaký med uvidíme. Zhruba před čtrnácti dny jsme ale byli příjemně překvapeni takzvanou medovicovou snůškou," uvedl předseda základní organizace Českého svazu včelařů 
v Humpolci Jaroslav Bártl, který je zároveň předsedou okresního výboru včelařů 
v Pelhřimově.

Bártl také vysvětlil, že medovicová snůška neboli dřevnatý med je produktem mšice ojinělé, která vytváří kolonie na stromech. Ačkoli je tento med pro včelaře přínosem, jsou s ním i jisté těžkosti.

Problém tkví v tom, že tento med příliš rychle tuhne. Zhruba dvě třetiny ho tedy zůstávají v plástech a nelze je vytočit. Štěstí měli včelaři, kteří med stočili včas.

Zdražování medu

S tímto poznatkem souhlasí 
i František Havel, včelař 
z Humpolce. „Dřevnatý med je ze smrku nebo z borovice, vůbec nejde vytočit. Mně se podařilo získat asi deset procent obvyklé dávky," připustil Havel.

Nemocemi trpí především včelstva na Pelhřimovsku 
a Pacovsku. Kromě moru včelího plodu a dlouhé zimy je tuto sezonu sužuje také extrémně horké léto. Vysoké teploty a s nimi spojené bouřky totiž měly vliv na usychání řepky, plodiny, na kterou se včely slétají často a hojně.
„Musím uznat, že medu je opravdu málo. Zpočátku sezony dokonce med vůbec nebyl, a to i přesto, že kolem mých úlů je spousta polí plných řepky, na kterou se včely běžně slétávají. Jenže když už po dlouhé zimě řepka vykvetla, přišly lijáky a květy řepky zničily, takže včelky neměly co opylovat," vysvětlil včelař ze Sudkova Dolu Josef Fučík.

Další věcí, která se u této sladké pochutiny posuzuje, je kvalita. Podle Bártla obsahuje většina letošního medu příliš mnoho vody. „Povolené množství vody je přibližně dvanáct procent. Tento med jí ale obsahuje mnohem víc," řekl Bártl.

Ceny medu stoupají už nějaký čas. Můžeme ale očekávat další zdražování. Nyní se v pelhřimovském okrese cena jednoho kilogramu medu od včelařů pohybuje okolo sto dvaceti korun.

A to si místní mohou ještě výskat, kupříkladu v Praze za jeden kilogram tmavé pochoutky totiž zaplatíme více než sto padesát korun.
Včelaři ale během léta nemusejí vyrábět pouze med. Plásty, s jejichž vytáčením mají momentálně velké potíže, si buď ponechají na příští rok, nebo z nich vyrobí alkoholické nápoje. Podle Havla včelaři z takových plástů vyrábějí medovinu nebo domácí slivovici.

Všechny, kteří se o profesi včelařů zajímají a chtěli by se o ní dozvědět co nejvíce, uvítá Včelařský skanzen v Humpolci. Tento kulturní stánek zachovávající jedno z nejstarších řemesel byl založen při stém výročí vzniku Včelařského domu na humpoleckém Dolním náměstí. „Všichni, kteří k nám zavítají, mají možnost seznámit se s historií včelařských úlů od nejstarších po ty současné. Součástí skanzenu je též výstavní síň, kde návštěvníci uvidí včelařské pomůcky a potřeby. Nechybí ani fotodokumentace naší činnosti," dodal Bártl.

A neubývá ani mladých včelařů. V našem okrese existuje čtrnáct základních organizací včelařů. A například do té humpolecké přibylo před dvěma roky čtrnáct nových zájemců o tuto profesi. Překvapivé je, že se jednalo hlavně o mladé muže zhruba do čtyřiceti let.

Karolína Hovorková

Autor: Redakce

18.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Muž našel v autě zaseknutý krumpáč. Je to pomsta, myslí si

Klatovy – Pořádný šok čekal na muže z Klatov. Když přišel ke svému autu, zjistil, že v něm má zaseknutý krumpáč.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies