VYBERTE SI REGION

Chotěboř má svůj geopark

Chotěboř – Neobvyklý projekt se již před časem zrodil v hlavách studentů chotěbořského gymnázia. Ti se rozhodli nějak účelně využít prostor ve školním areálu za novou sportovní halou, a tak zde během uplynulého půl roku začal vznikat ojedinělý geopark.

13.5.2012
SDÍLEJ:

Za sportovní halou v Chotěboři se nachází unikátní Geopark. Na jeho vzniku se výrazně podíleli také studenti místního gymnázia (na snímku Petra Venhauerová a Matyáš Havel). K vidění je tu patnáct vzorků hornin. Foto: Deník/Jakub Janáček

„Už v roce 2007 se nám zde podařilo vybudovat malé přírodní jezírko a později se v nás začal rodit ještě ambicióznější plán. Na malém pozemku, který zbyl okolo nově postavené tělocvičny, vytvořit přírodní zahradu a hlavně velkou otevřenou expozici hornin z našeho regionu," konstatovala Eva Jirsová, která na chotěbořském gymnáziu vyučuje biologii.

To se díky sponzorským darům, příspěvku města a hlavně obětavé práci nakonec povedlo.

Na zahradě se tak nyní nachází patnáct exponátů všech možných velikostí, ke kterým jsou přistaveny tabulky s krátkým výkladem. Návštěvníci i studenti školy by zde tak měli vidět jakýsi geologický průřez s nejčastěji se vyskytujícími horninami v Železných horách a přilehlém okolí.

Vstupní brána

„Unikátní tento park asi opravdu je, o žádné jiné podobné akci nevím. Navíc se stal součástí Národního geoparku Železné hory, ke kterému se stal pomyslnou vstupní branou. A takové parky jsou v celé České republice jen dva," vysvětlila Jirsová.

Také fakt, že se na náročném podniku z velké části podíleli studenti s nadšením ve svém osobním volnu, z něj dělá tak trochu ojedinělý projekt. „Pracovali zde sami od sebe, třeba i o prázdninách," pochválila studenty jejich učitelka.

Někteří z nich stáli u vzniku Geoparku prakticky od jeho počátku. Petra Venhauerová, Matyáš Havel a absolvent školy Matěj Man dokonce uspěli se svou žádostí o nezbytnou finanční podporu u společnosti O2.

„Že bychom předtím byli nějací velcí fanoušci geologie? To se asi říct nedá, i když jsme se ji ve škole věnovali," usmívala se Petra Venhauerová s Matyášem Havlem.

Do projektu se však evidentně studenti nadchli a celou genezi jeho vzniku popsali i ve středoškolské odborné práci. „Pracovali jsme tady se spolužáky pak i manuálně. Bylo třeba kameny usadit, očistit, zbudovat naučné tabule a upravit celé okolí," vyjmenovává část prací sextánka Petra u asi nejvzácnějšího exponátu, který se v Geoparku nachází – velkého kusu čediče. Ten pochází dokonce až z Luže na Chrudimsku. „Geologové z Chrudimska nám také významně pomohli," doplňují autoři projektu.

Nad tím, že se celý nápad podařilo dokončit prakticky s minimem finančních prostředků, kroutila Eva Jirsová hlavou takřka nechápavě. „Spousta lidí se zapojila, i když je třeba já ani osobně neznám a ke škole možná ani nemají žádný vztah. Za to všem patří velký dík. Třeba kameníkům z Lipnice nad Sázavou, nebo majitelům několika lomů, kteří horniny poskytli," kvitovala s povděkem.
Park se oficiálně otevřel v sobotu ve 14 hodin.

Autor: Jakub Janáček

13.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Donald Trump.
22

Český krajan ze státu New Yorku očekává za Trumpa rozkvět USA

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

V mrazu rostou hutím náklady na výrobu, musí rozmrazovat suroviny

V mrazivém počasí vzrůstají slezským hutím náklady na výrobu. Jak v ArcelorMittalu Ostrava (AMO), tak v Třineckých železárnách se to týká hlavně vstupních surovin, které se musejí rozmrazovat. Řekly to mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a TŽ Petra Jurásková. Výši nákladů na rozmrazování ale podniky nedokážou vyčíslit.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies