Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čolek velký, který žije v tůních u Chotěboře, potřebuje ochranu

Chotěboř -  Míst na Vysočině, kde je v současné době potvrzen výskyt vzácného čolka velkého, obojživelníka, který u nás patří k silně ohroženým druhům, není  mnoho. Řadí se k nim i zhruba půlhektarová zalesněná lokalita s několika tůněmi na okraji Chotěboře na Havlíčkobrodsku.

12.11.2013 2
SDÍLEJ:

Vše pro čolka velkého. Zhruba dvacítka dobrovolníků se o víkendu pustila do čištění několika chotěbořských tůní, v nichž žije řada vzácných obojživelníků.Foto: Deník/Jaromír Kulhánek

Konkrétně jde o bažinnou olšinu, která se rozprostírá mezi areály chotěbořského pivovaru a společnosti Camona.

„Je pravda, že se o výskytu čolků a dalších obojživelníků v těchto tůních mluvilo, ale dlouho se nevědělo, které druhy v nich žijí. Teprve před třemi lety se nám podařilo do živolovných pastí čolka velkého odchytit a bylo to pro nás velké a milé překvapení. Od té doby jeho zdejší populaci pravidelně sledujeme, i když je poměrně obtížné stanovit, kolik jich tady ve skutečnosti je a jak  prosperují," uvedl Luděk Čech z havlíčkobrodské Agentury ochrany přírody a krajiny.

Ten o víkendu vykonával odborný dozor při čištění  tůní, do kterého se, a to poprvé opravdu ve velkém, pustili dobrovolníci z řad studentů chotěbořského gymnázia, jeho Ekoklubu a také členové  místní organizace Svazu ochránců přírody.

Ubýval kyslík

Ti tůně zbavovali především napadaného listí, větví a odpadků. „Už to bylo opravdu zapotřebí. V této podobě přestával být tento poměrně unikátní biotop pro čolka optimální," pokračoval Čech a zdůraznil, že v tůních ubýval především kyslík.

Martin Maška z píseckého občanského sdružení International Forum of Social Studies a člen chotěbořské organizace Svazu ochránců přírody sdělil, že kromě čolka velkého žijí v tůních i další vzácní obojživelníci. A to například čolci obecní, několik druhů skokanů či rosnička zelená.  „Největší z chotěbořských tůní má asi deset arů a v některých místech dosahuje zhruba metrové hloubky. Tůně jsou propojeny potůčky," popsal lokalitu Maška.

„Výskyt čolka velkého je hlavní důvod, proč jsme se ji rozhodli, a to za podpory a pochopení chotěbořské radnice, systematicky a dlouhodobě chránit," dodal Maška. Přestože ochránci přírody připustili, že by s čištěním tůní mohla pomoci lehčí technika, vsadili raději na lidskou práci.

„Cílem nebylo jen vlastní čištění tůní, ale také  vytvoření úkrytů pro obojživelníky 
z větví, které byly z tůní vytahány," řekl Maška s tím, že další podobně zaměřené akce budou v lokalitě chotěbořských tůní pokračovat i v příštím roce.

„Při těchto zásazích obvykle uplatňujeme princip předběžné opatrnosti. To znamená, že je nikdy neprovádíme na celé ploše, ale jen v některých jejích částech, a vždycky vyčkáme, co přinesou, nebo co se po nich stane. A tak budeme postupovat i v případě chotěbořských tůní," vysvětlil Čech.

Zalesněný mokřad mezi pivovarem a společností Camona ale vždycky nebýval. „Původně zde byl hliník zdejší cihelny, ve kterém se těžil jíl. Postupem času zaplavily opuštěné jámy spodní a povrchové vody a lidé do tohoto místa také vyváželi odpad, na který tady ještě čas od času narazíme", připomněl Maška.

Ten také ocenil práci chotěbořských gymnazistů, kteří již v minulosti lokalitu tůní, která se nachází na pozemcích města Chotěboře, několikrát vyčistili.

„Naše další představa je taková, že v tomto místě vzniknou i přístupové chodníky a opatříme ho také informačními tabulemi s popisem a fotografiemi živočišných druhů, kteří v nich žijí," podotkl Maška. Na jejich přípravě se budou podílet právě studenti gymnázia, zejména pak ti, kteří jsou členy jeho Ekoklubu.

Víkendové brigády se v lokalitě chotěbořských tůní zúčastnila kromě jiných studentů i septimánka Dorota Klepetková.

„Samozřejmě jsem chtěla přiložit ruku k dílu. A kromě toho je toto unikátní místo s výskytem velmi vzácného čolka velkého a dalších živočichů obsahem mé odborné práce, kterou připravuji v rámci studentské odborné činnosti," uvedla studentka. „Myslím si, že si všichni živočichové, kteří tady žijí, naši pomoc zaslouží. A důležité je také to, aby o nich věděli i lidé z Chotěboře a okolí," dodala na závěr studentka.

Čolek velký

Jde o silně ubývající druh obojživelníka, jehož výskyt indikuje kvalitu prostředí stojatých vod. Celková délka čolka velkého se pohybuje okolo 15 cm. Jejich kůže je zrnitá. Silné končetiny jsou zakončeny žlutě pruhovanými prsty. Suchozemská forma mívá černý hřbet, boky, hlavu a ocas, břicho je žluté s černými skvrnami. Zbarvení ve vodě bývá většinou hnědavé s tmavými skvrnami, může však být i černé. Krk a boky jsou posety drobnými bílými tečkami. Těžiště jeho výskytu v ČR se nalézá ve výškách 200-800 metrů nad mořem.

Zdroj: Wikipedie

Autor: Jaromír Kulhánek

12.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Romové napadli posádku záchranné služby. Ta se ubránila

Stanislav Šulc.
1 12

Pohledem Stanislava Šulce: Není Německo jako Německo

AKTUALIZOVÁNO

Herec Jan Tříska se zranil při pádu z Karlova mostu, je ve vážném stavu

Herec Jan Tříska leží ve vážném stavu v nemocnici. Zranil se včera po pádu z Karlova mostu v Praze. Populární český herec měl od pondělí natáčet film Na střeše. 

Kobyla spadla do díry u bazénu. Před utonutím ji zachránili hasiči a jeřáb

/FOTOGALERIE/ V technické šachtě bazénu se zaklínil kůň v Lelekovicích na Brněnsku. V neděli ráno našel majitel kobylu uvězněnou v šachtě s otvorem o průměru zhruba metr a půl. V následujících minutách nastalo drama, prostor se totiž začal plnit vodou z přilehlého bazénu, podle hasičů patrně kvůli poškozenému potrubí.

Trump se vulgárně opřel do slavných sportovců. Hvězdy se bouří

Prezident Donald Trump čelí v poslední době vlně kritiky, a to kvůli tomu, že se vulgárně opřel do sportovců, kteří klečí při hymně. Tímto gestem sportovci uctívají černošské oběti policejního násilí a shodují se na tom, že všichni mají právo na svobodu projevu. V této tradici i přes kritiku pokračují i nadále. Naposledy poklekly hvězdy amerického fotbalu na londýnském stadionu ve Wembley, kdy proti sobě nastoupily dva týmy – Baltimore Ravens a Jacksonville. 

Nejvyšší soud staví přístavbu za 114 milionů. Soudní procesy to nezkrátí

Deset lidí v jedné kanceláři, chybějící klimatizace a katastrofální stav knihovny. To jsou problémy současného sídla Nejvyššího soudu v brněnské Burešově ulici. Vyřešit je má nová přístavba za 114 milionů korun. Procesy se ale ani díky ní nezkrátí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení