VYBERTE SI REGION

Horní náměstí v Humpolci dočasně zkrášlila kašna

  Humpolec – Archičítárnu, zajímavé přednášky, hudební produkci, dílny pro malé návštěvníky, ale třeba i kašnu na Horním náměstí v Humpolci. To a ještě mnohem více nabídnul o víkendu Den architektury v Humpolci.

7.10.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
16 fotografií
Den architektury v Humpolci.

Den architektury v Humpolci. Foto: Deník/Alexandra Knapová

„V Humpolci je po architektonické stránce mnoho zajímavých věcí – obřadní síň na hřbitově, Medova vila, Tyršovo náměstí, ale i Dolní a Horní náměstí. Architektura je o prostoru ve městě a o tom, že lidé se díky ní mají, kde setkávat a vnímat prostor a zároveň by měli chtít trávit v něm svůj čas,“ řekla jedna z hlavních pořadatelek akce Monika Čermáková. Kašna s vodotryskem Prakticky veškeré dění Dne architektury bylo soustředěno na Horní náměstí. Nebylo proto divu, že se zrak nejednoho návštěvníka zastavil zhruba uprostřed náměstí. Tam totiž „vyrostla“ betonová kašna. „Kašna vznikla úplnou náhodou, když jsme na místním gymnáziu dělali projekt s názvem Škola pro město, město pro školu. Chodili jsme s dětmi po městě a mluvili jsme o tom, co jim tady chybí a právě kašna vznikla úplně bezprostředně. Děti jednoduše řekly, že jim v Humpolci chybí kašna,“ přiblížil architekt Milan Vlček z Košic. Podle něj by se kašna na Horní náměstí hodila. „Navíc mi přijde, že svou velikostí a charakterem to tu celkem doplňuje. V pátek jsme si to ověřili v praxi. Večer se najednou kolem kašny začali scházet lidé. Předtím asi neměli důvod,“ přemítal Milan Vlček. Archičítárna

Den architektury nabídnul celodenní program, který potěšil lidi napříč generacemi. Děti se mohly vydovádět při stavění různých objektů z kostek nebo při malování, dospělí si zase mohli v klidu usednoutk nejrůznějším knihám o architektuře a umění. To jim umožnily pracovnice Městské knihovny v Humpolci, které na náměstí vybudovaly takzvanou Archičítárnu.  „Byly jsme velice rády, když nás pořadatelé Dne architektury oslovili, protože můžeme zpropagovat knížky, které se týkají architektury, umění. Spolupráce je naprosto skvělá. Navíc všechny knížky, které jsou zde vystavené, si čtenáři mohou tady na místě prohlédnout, rovnou si je zarezervovat a pak si je zapůjčit v městské knihovně. Máme tu okolo čtyřiceti knih,“ přiblížila vedoucí humpolecké knihovny Ludmila Trnková.

Lidé, kteří o víkendu zavítali na Horní náměstí, odcházeli spokojení, protože kromě toho, že se dozvěděli zajímavé informace o městě a jeho okolí, popovídali si a nebo si prolistovali vystavené knihy. Zkrátka zažili příjemné, ničím nenucené chvilky. „Příští rok bychom chtěli s tou tématikou pokračovat a opět aktivně zapojit veřejnost. Sestra chce v průběhu roku v Humpolci uspořádat různé workshopy, pozvat sem nějaké odborníky, tak uvidíme, jak to dopadne,“ uzavřela Monika Čermáková. 

Autor: Alexandra Knapová

7.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
24 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seizmologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které zasáhla série silných zemětřesení už loni. Podle italského premiéra Paola Gentiloniho si zemětřesení zřejmě nevyžádala žádné oběti. První menší škody hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies