VYBERTE SI REGION

Denně se setkává s lidmi, kteří se ocitli na konci svého života

Žďár nad Sázavou /ROZHOVOR/ - Už pět let je Marie Miličková vedoucí služby domácí hospicová péče Oblastní charity Žďár nad Sázavou. Denně se tak setkává s lidmi, kteří se ocitli na konci svého života, a snaží se jim jejich poslední chvíle strávené v jejich domácím prostředí co nejvíce zpříjemnit.

2.11.2013
SDÍLEJ:

Marie Miličková je denně svědkem faktu, že všichni jsme smrtelní. Ale i toho, že umírající těší, když mohou poslední chvíle strávit v důvěrně známém prostředí svého domova. Foto: OCH Žďár n. S.

Ale zároveň i pomoci jejich blízkým se s blížícím se odchodem smířit.

Co všechno si mohou lidé představit pod pojmem domácí hospicová péče?

Posláním naší služby je pomoci lidem všech věkových kategorií, kteří bojují s těžkým nevyléčitelným onemocněním a umírajícím prožít poslední období života v prostředí, kde to znají, kde je jim dobře, kde jsou rádi. Je to prostředí jejich domova. Konkrétně jde o pomoc s hygienou těžce nemocného a umírajícího, o pomoc při podávání stravy a tekutin. Pomáháme blízkým pečujícím s péčí o nemocného a umírajícího, provádíme polohování pacienta. Pečující osoby také zaučujeme, jak se správně o nemocného starat. V době nepřítomnosti blízkých jsme s nemocným.

Pomáháte ale i rodinným příslušníkům umírajícího…

Pomáháme při vyřízení úředních záležitostí, jako je například příspěvek na péči. Zprostředkujeme návštěvu lékaře, duchovního či psychologa. Nemocného i jeho blízkého pečujícího doprovázíme na jejich obtížné životní cestě. Nasloucháme jejich radostem i bolestem. Je-li to jejich přáním, jsme s nimi ve chvílích nejtěžších, při úmrtí. Jsme jejich „zázemím". Po úmrtí tělo zemřelého umyjeme, oblékneme a pomůžeme se vším, co je třeba vykonat. Součástí naší služby je též doprovázení rodiny po úmrtí jejich blízkého, kdy pomáháme, je-li to přáním rodiny, překonávat bolestné období ztráty. Nasloucháme jejich bolesti, potřebám a „jsme" s nimi. Pozůstalým pomáháme i s vyřízením důchodu vdovského, vdoveckého či sirotčího.

Jaký je dosah vaší služby? Odkud vás mohou případní zájemci o službu kontaktovat?

Působnost naší služby je v celém okrese Žďár nad Sázavou, tedy v regionech Žďársko, Novoměstsko, Velkomeziříčsko a Bystřicko. Naše pracovní doba je sice od 7 do 15.30 hodin, ale když je třeba, sloužíme i mimo tuto dobu, tedy nepřetržitě. Vyjíždíme za našimi nemocnými, umírajícími a jejich pečujícími kdykoliv je to třeba, ve dne i v noci.

Mohou v domácím prostředí příbuzní pomoci člověku na konci jeho pozemské cesty, když se bojí mnohem více jeho odchodu než nemocný sám?

Ano, určitě. Rozhodně je více než těžké přihlížet, jak blízký člověk odchází, jak nemoc ukrajuje z jeho života poslední díl. Pokud ale v sobě pečující rodina nalezne touhu a sílu pokusit se zvládat vše, co nemoc přináší, je to to nejlepší, co pro umírajícího mohou příbuzní udělat.

Jaké jsou vlastně ohlasy rodinných příslušníků na vaši službu?

Být přítomen v rodině v tak intimní situaci, jako je prožívání bolesti v čase blížící se smrti, vytváří prostor, v němž se rodina dělí o vše bolestné, kdy přistoupí na to, že si nechá pomoci s péčí, ale zároveň nechá „cizího" člověka vedle sebe, ukáže své slzy, bolest i svoji beznaděj. Mnozí pozůstalí nás kontaktují i po úmrtí svého blízkého, protože potřebují zavzpomínat, sdílet své pocity s těmi, kteří s nimi byli ve chvíli, kdy skončil jeho život.

Stáváte se tedy jejich důvěrníky?

Mnohdy se stává, že pečující člen rodiny je v důsledku péče odtržen od vnějšího světa a nemá možnost udržovat sociální kontakty. Potom se pracovnice domácí hospicové péče může stát jakýmsi důvěrníkem, který s blízkým pečujícím sdílí všechno, co s jeho nelehkým úkolem souvisí, podporuje ho a pomáhá mu překonat bolestné a zároveň přirozené období duševních zápasů, smutků a truchlení. Od rodinných příslušníků dostáváme velmi kladné zpětné odezvy na naši službu. Stáváme se, jak nám sdělují, zcela ojedinělým způsobem na jejich bolestné cestě „přítelem", průvodcem i oporou.

Jako službu doprovodnou uvádíte také zapůjčení některých zdravotních a kompenzačních pomůcek. Co všechno půjčujete a musí za platit nějaký poplatek?

Seznam zapůjčovaných kompenzačních pomůcek je široký, ceny se pohybují od dvou do deseti korun za den. K dispozici máme seznam všech pomůcek i s jejich ceníkem. Jde například o elektrická polohovací lůžka, toaletní křesla, antidekubitní matrace pasivní i aktivní s kompresorem, odsávačky a kyslíkové koncentrátory, antidekubitní programy a pomůcky k polohování pacienta a mnohé další potřebné věci. Je však třeba říci, že všechny pomůcky zapůjčujeme pouze v souvislosti s naší službou, tedy s poskytováním péče o nemocného.

Vidíte v čase bolesti, ať už těla nebo srdce, a v čase utrpení i nějaký dar?

Čas utrpení, „ostny" těla či duše, nás ovlivňují a přetváří. Dějí se v nás velké věci. Tedy v tom dobrém vidíme jasněji, zřetelněji, začínáme „vidět srdcem." Stáváme se citlivějšími, vnímavějšími. Lépe rozlišujeme, nepodstatné věci už pro nás nemají takový význam jako dřív. Stáváme se soucitnými se vším živým. A pokornými. Vzroste schopnost všímat si více ostatních, zejména trpících, naslouchat, rozumět a milovat.

U lůžka umírajícího vidíte i to, s čím se ostatní lidé většinou nesetkávají…

A nelze dost dobře sdělit utrpení člověka, který provází ke smrti svého trpícího milovaného. V naší službě jsme byli často svědky sblížení se celé rodiny u lůžka nemocného a umírajícího. Svědky odpuštění, lítosti, pokání, slov a projevů něhy, naslouchání, citlivosti… Často se ptáme, proč to neděláme běžně? Pozůstalí jsou naplnění hlubokým štěstím, že dokázali projít tím nejtěžším a nejbolestnějším obdobím, že mohli o nemocného pečovat a byli spolu doma. Jsou naplněni pokojem a mírem. Toto vše je přece ovocem času utrpení, nebo ne?

Je něco, co byste vzkázala lidem, kteří pečují o blízkého člověka na konci jeho pozemské cesty?

Víte, nechci nic vzkazovat. Chtěla bych být s nimi. Chtěla bych je obejmout, podívat se jim do očí a říci jim, že ten nejlepší pečující, je ten blízký pečující o nemocného. A to jste vy. Nebude to ale cesta jednoduchá… Promění vás to. Už nikdy nebudete jako předtím. Je to o lásce. A ta bolí. Ale dokážete to. Je to „to" nejlepší, co můžete udělat pro svého blízkého. A vaše srdce zbohatne. A ponesete si tiché štěstí. Dokážete to!

Autor: Redakce

2.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies