Při cestě lesem budou moci houbaři i jiní návštěvníci lesa spatřit masivní klec, která bude fungovat na jednoduchém principu. „Kolem zařízení, stejně jako v něm, je třeba připravit návnadu, jejíž účinnost můžeme posílit některým pachovým lákadlem. Uvnitř pasti je pak samospouštěcí zařízení klopýtadlo nebo nášlapná deska, které spouští padací dveře," vysvětlil vrchní ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství Martin Žižka.

O dotaci na výrobu takového zařízení již zažádali myslivci z honitby Horky. „Ti, co to mají, si to chválí. Byli jsme i na odborné přednášce a viděli jsme, co to umí. Sami jsme zvědaví, jak dobře to bude fungovat," řekl předseda Mysliveckého sdružení Horky Josef Drmota. „Prasata se přemnožila, a jejich stavy se nějak snižovat musí," poznamenal.

Proti divočákům brojí také myslivci z Budkova, po kterých požaduje finanční náhradu za škody soukromý zemědělec. Případem se v současné době zabývá krajský soud.

„Podobným problémům bychom v budoucnu chtěli předejít, a něco proto musíme dělat. Některé části klece si vyrobíme sami, ty složitější jsme si objednali," podotkl hospodář budkovských myslivců Pavel Hobza.

Humánnost a chov prý půjdou stranou

Proti pastím se ale staví někteří další myslivci. Podle nich nejde o humánní způsob lovu. „Místo toho, aby se selektivně snižovaly stavy selat, tak se budou chytat bachyně. V chovu bude ještě větší nepořádek, než je teď," zamýšlel se myslivecký hospodář honitby Hartvíkovice Ondřej Herman.

Nebezpečí vnímá také při následném odstřelu uvězněných zvířat. „Když se klece v honitbách rozšíří, tak už se nikdo nebude dívat doprava nebo doleva, ale bude to střílet hlava nehlava přímo v pastích," mínil.

Od takového postupu ale myslivce odrazuje samo ministerstvo. „Z praxe nelze doporučit odstřel zvěře v lapáku, pokud je v něm více kusů. Provozovatel odchytových zařízení je musí provozovat tak, aby odchycená zvířata nebyla týrána. To znamená především častou kontrolu nastraženého zařízení," řekl Žižka.

Kvůli časové náročnosti ale od pořízení pasti některá sdružení raději ustoupila. „Nejsme profesionální myslivci, abychom to kontrolovali každý den. Jsme rádi, že máme čas na běžnou činnost. A nechat prasata čtrnáct dní v kleci, aby chcípla hlady, se nám příliš nechce," podotkl hospodář Mysliveckého sdružení Dešov Miloš Bobu.

Zda budou zařízení účinná a stavy přemnožených divočáků se podaří zregulovat, ukáže podle myslivců až čas a praxe. Už výroba pasti ale nebude jednoduchá. „Všechny části musí být velmi silné konstrukce, neboť i v případě, že odchytáváme jen selata, hrozí nebezpečí, že klec rozbije bachyně, která se může snažit své potomstvo osvobodit," upozornil Martin Žižka z Ministerstva zemědělství.

Komplikací pro myslivce může být také lokalita, kam by měli zařízení umístit. „Postavit to na cizí pozemek není jen tak. Musíte mít souhlas vlastníka a nikde není psáno, že ho dostanete na místo, které by bylo pro odchyt vhodné. A dávat past tam, kam prasata nechodí, by bylo zbytečné," dodal dešovský hospodář.

Past ve státním lese

V honitbě v okolí Budkova by to ale komplikace být neměla. Tamní myslivci chtějí odchytové zařízení umístit do státního lesa. „Budeme o tom pochopitelně jednat s revírníkem. Myslím, že společnou řeč najdeme. Instalace pasti přece nebude na úkor lesa, rozhodně to tam nechceme vykácet nebo plenit. Já mám les opravdu rád," přiznal Hobza.

Žádnou oficiální žádost z Třebíčska prozatím státní podnik Lesy ČR neobdržel. „Pokud by se tak v budoucnu stalo, posuzovali bychom každou velmi pečlivě a individuálně," odvětil mluvčí podniku Zbyněk Boublík.

Peníze od ministerstva přerozděluje krajský úřad, žádosti přijímá do 30. září. „Peníze se v podobných projektech obvykle vyplácí v říjnu nebo listopadu," dodala krajská mluvčí Eva Neuwirthová.