VYBERTE SI REGION

Drony by mohly myslivcům pomoci zachránit mláďata

Pelhřimov – Minulý týden 
v sobotu se nad Kojčicemi vznášely létající drony se zcela originálním plánem a posláním.

25.5.2015 1
SDÍLEJ:

Drony s optickými a termokamerami jsou při letu nad polem přímo určit souřadnice místa, kde se zvíře nachází, čímž usnadňují myslivcům práci. Foto: Josef Nenadál

Jednalo se o úplně prv-
ní akci použití dronů v oblasti myslivosti v celé republice. „Tato akce je úplně nová. Drony se používaly dříve jen u vojáků a teď se to teprve začíná uvolňovat do civilní sféry. To je ještě miminko v plenkách, 
o kterém nikdo neví, co se z něj vyvine." sděluje místopřed-seda Myslivecké rady OMS Pel-hřimov Josef Nenadál.

Cílem akce bylo pomocí dronů s různými druhy kamer – optickými nebo termo-kamerami – vidět lesní zvěř schovanou například v obilí, řepce nebo krmných plodinách, a ochránit ji tak před 
zemědělskými technologiemi při senoseči. Vzhledem k tomu, že akce byla doprováze-
ná dlouhou přípravou – například vysečením plochy pro parkování aut nebo nachystáním lehkého občerstvení, bylo na místě velmi rušno, 
a proto veškerá zvěř vzala do zaječích a výsledků nebylo mnoho.

Na začátku akce se nejprve konal teoretický seminář o po-užívání dronů, promítaly se ukázky záznamů z kamer 
a účastníci měli možnost se dozvědět o dronech a jejich funkci více.

Celá akce byla pořádána fir-mou CCE Praha, s.r.o., a Vojenským technickým ústa-vem letectva a protivzdušné obrany ve spolupráci s Mysliveckým sdružením Kojčice 
a Okresním mysliveckým spolkem Pelhřimov. Účast na první akci svého druhu prý byla hojná, novinka lákala. „My jsme to pojali jako celorepublikový seminář, jenom-že bohužel se to při předávání pozvánek neodvíjelo z centrály podle našich představ. Přesto když jsem se potom díval do prezenční listiny, zjis-til jsem, že tady byli účastní-
ci i z Ústí nad Labem, Lito-měřic, samozřejmě mnoho pražských účastníků, Český Krumlov tady byl, Jindřichův Hradec," řekl Josef Nenadál.

Zapsaných účastníků bylo asi 74, k honitbě se ale přidali i další lidé z okolí, kteří však zapsaní nebyli. Po sečtení by se tedy účast dala vyčíslit asi stem lidí.

Jedná se o bezpilotní letouny s vyspělými softwary ovládané dálkově. Softwary dronů jsou však stále ve stadiu vylepšování, některé jsou již schopny určit podle hmotnosti a velikosti teplého objektu i jeho druh. Jedna ze společností zabývajících se drony vyvíjí i software, který dokáže zmapovat a nafotit lesní kalamitu a polomy a úzce s ním pracuje program, ve kterém podle softwaru dokážou odhadnout, kolik kubických metrů dřeva je tam svalených.  

„Možnost Využití je velmi široká, obce by to mohly v budoucnu využívat při hledání osob, třeba když se ztratí malé dítě nebo zabloudí starší člověk. Hasiči by to mohli využít při povodních, záplavách, při lesních kalamitách, může se to používat k určitým hlídacím záležitostem, protože když někde bude někdo páchat nějakou trestnou činnost, například něco zcizovat, lze ho zkrátka tímto dronem natočit, nebo v noci to ta termokamera zabere. Na druhou stranu není možné zapomenout na to, že má i velkou škálu zneužití, například pro teroristické nebo sledovací účely." říká Josef Nenadál.

Přesné využití dronů v budoucnosti však není ještě úplně známé. Závisí na tom, jaké technické schopnosti ještě budou drony mít a samozřejmě i na finanční dostupnosti. Je možné, že se i oblast myslivosti dočká dalších takových akcí a drony budou v budoucí době moci informovat samotné traktoristy a kombajnisty o zvířatech ukrytých v obilí. Podle informací Josefa Nenadála jsou řidiči těchto strojů na zvěř sice opatrní, ale i přesto jsou evidovány číselné záznamy o tom, že skoro 30 srnčích mláďat z 50 až 60 je zemědělskými stroji při senoseči zasaženo.

Marie Sejková

Autor: Redakce

25.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies