VYBERTE SI REGION

Farmáři se s myslivci soudí o škody po divokých prasatech

Lidmaň - Přemnožení divočáků je stále aktuální téma. Stojí i v pozadí dvou soudních sporů, při nichž farmáři z Lidmaně na Pelhřimovsku kvůli škodám od divočáků žalují místní myslivce. Podle nich by ale případný úspěch farmářů u soudu mohl být pro řadu mysliveckých sdružení až likvidační.

26.11.2013
SDÍLEJ:

Zdeněk Smutný na místech, která podle něj rozryli divočáci. Na zemi jsou ještě vidět nerovnosti. Foto: Deník/Jan Mazanec

Zdeněk a Vlasta Smutní hospodaří v Lidmani na pětačtyřiceti hektarech, své hospodářství označují jako kvalitu bio. Zdeněk Smutný redaktorovi Deníku v srpnu ukázal louku, jejíž povrch prý mu zničili divočáci.

„Původně suchou louku rozryli tak, až vzniklo bahniště asi sto krát třicet metrů. Myslivci pak tvrdili, že tam je poškozená meliorace, ale znalecký posudek to vyvrátil," říká zemědělec s tím, že kvůli dírám po prasatech rozbil už dva obraceče sena.

Předseda místního mysliveckého sdružení Miroslav Vaníček ale oponuje, že hlavní příčinou vzniku bahniště je zanesená meliorace. A dodává, že nešlo o posudek soudního znalce.

Soud zprvu obě strany vyzval k pokusu o dohodu. „Myslivci nám odškodnění nenabídli, pouze při druhé škodě v roce 2011 přišli na jaře s tím, že udělají brigádu a hrabičkami díry zahrabou. Jenže to bohužel ručně vyřešit nešlo," vysvětluje Zdeněk Smutný. „To jsme myslivcům řekli, a oni už se pak neozvali," dodává.

Vaníček naopak tvrdí, že dohodu chtěli myslivci, kteří nabídli i spoluúčast při pořízení a  instalaci pachových ohradníků. Uvádí, že sdružení za přemnožení prasat nemůže, zvlášť když se teď pěstuje tolik řepky, a hlavně kukuřice, která je pro zvěř ideálním úkrytem.

Specifická honitba

Honitba v Lidmani je podle něj navíc specifická tím, že se tam černá zvěř nezdržuje, jen tudy prochází. Kvůli charakteru honitby ji myslivci ani nemají v normovaných stavech zvěře. Proto se podle Vaníčka při přemnožení prasat soustřeďují hlavně na odlov selat a lončáků a pravidelně žádají o povolení odlovu prasat starších dvou let.

Manželé Smutní v prvním případě z roku 2009 vyčíslili škodu na 120 tisíc korun a ve druhém případě z roku 2011 na 250 tisíc korun. Oba případy se dostaly až před krajský soud.

„Ten v prvním případě zrušil rozsudek okresního soudu s tím, že soudkyně se nevypořádala s důkazy žalobců a rozsudek je nepřezkoumatelný pro chyby ve zdůvodnění," tvrdí Smutní. Ve druhém případě krajský soud potvrdil verdikt soudce Martina Nováčka, který žalobu farmářů zamítl.

Podle zákona může zemědělec uplatnit nárok na náhradu škody do 20 dnů od jejího vzniku, ne od jejího zjištění. Kromě škody musí prokázat i její vznik právě ve zmíněné lhůtě. „Ve sporu, který jsem rozhodoval, vlastník pozemku neprokázal, že ke vzniku škody došlo v době 20 dnů před dnem, kdy u sdružení nárok uplatnil," uvádí Nováček.

Soud žádá fotodokumentaci

„V novém odvolacím řízení i v rozsudku soudce Nováčka jsou takové nepravdy, že zvažujeme nejen dovolání, ale i žalobu na obnovu řízení," uvádějí Smutní. Vadí jim mimo jiné to, že soud žádá fotodokumentaci pozemku před škodami.

„U prvního soudu jsme měli i svědka, který byl v lokalitě tři dny předtím, kdy vše bylo v pořádku. Jenže soudkyně tvrdila, že nebyla prokázána škoda. To mám tedy místo práce chodit fotografovat každý kus polí a lesů? Proto podle nás rozsudek jde proti smyslu zákona o myslivosti, kdy myslivci jsou odpovědni za škody zvěře a jsou jim povinni předcházet," doplňuje Smutný.

Podle něj je nesprávné i to, že škoda se má hlásit do 20 dnů. „Jak můžu znát výši škody na jaře, když se projeví až při sklizni?" ptá se. Soudce Nováček ale uvádí, že do 20 dnů je nutno uplatnit nárok na náhradu, kdežto samotnou výši škody lze u polních plodin vyčíslit do 15 dnů po sklizni.

Šéf lidmaňských myslivců říká, že škodám způsobených zvěří se nedá vždy předejít a podle stávající legislativy je nutná spolupráce majitele honebního pozemku a myslivců při prevenci i likvidaci škod.

Máme víc výdajů

Teprve pak má následovat dohoda o případné náhradě škody. Podle Vaníčka si bohužel někteří lidé myslí, že myslivost je lukrativní činnost - ale to prý zvlášť v případě Lidmaně  rozhodně neplatí.

„Náš jediný příjem je z prodeje zvěřiny a finančních příspěvků členů. Vydání máme zejména za nájem honitby, dohodnuté škody zvěří, největší pak za přikrmování zvěře v době nouze, přičemž třeba oves zdražil dvojnásobně. Dále udržujeme krmicí zařízení a slaniska, přispíváme na výživu lovecky upotřebitelných psů," dodává Vaníček.

Myslivecké sdružení spolupracuje se Státní veterinární správou, aktuálně zejména v předcházení přenosu nákazy třeba klasického moru prasat na umělé i domácí chovy prasat.

Předseda Vaníček dodává, že pokud by snaha o soudní kompenzace škod z kapes myslivců pokračovala, přestal by o tuto tradiční spolkovou činnost být zájem. Manželé Smutní tvrdí, že na myslivcích nechtějí vydělávat, že chtějí jen hospodařit.

„My přemnoženou zvěř sami ovlivnit nemůžeme, musíme sami hospodařit. Proto by nám stačila nějaká kompenzace za to, že jsme museli znovu orat a zasít," dodává Smutný s tím, že snaha o domluvu ze strany myslivců byla malá.

Vystoupení ze společenstva

Zřejmě vzájemné neshody vyvrcholily tím, že manželé vystoupili z honebního společenstva, takže myslivci už nesmí na jejich pozemky - ale zároveň už nejsou odpovědní za škody způsobené zvěří.

Podle farmářů Smutných mají myslivci střílet především mladé divočáky, a ne už ty dospělé. „Myslivci zde bohužel nedělají pachové ohradníky nebo nestahují zvěř z luk do lesa," tvrdí Zdeněk Smutný s tím, že v Lidmani se prý zastřelí ročně pětkrát méně divočáků než v okolí.

Proti tomu se ale Miroslav Vaníček ohrazuje. „V rámci preventivních opatření vždy hledáme řešení, jak škodám zvěří ve spolupráci s majiteli pozemků předejít. To platilo i o pozemcích paní Smutné, než byly vyňaty z pozemků honebních," dodává.

Přemnožení prasat působí i nárůst ploch řepky a kukuřice. „Řepku ani kukuřici nepěstujeme," říká Smutný, mimochodem jeden z mála farmářů v regionu, který pěstuje třeba mrkev na semínka.

Smutní si myslí, že nejsou jediní, kteří musí škody po divočácích řešit. „Ostatní se ale bojí soudů nebo si nechtějí rozhádat místní. Jeden farmář to vyřešil oplocením pozemků," říká Vlasta Smutná. Starosta obce Jiří Zourek se k věci nechce vyjadřovat s tím, že jde o spor dvou stran.

Autor: Jan Mazanec

26.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies